Turecko odmítá Švédsko a Finsko v NATO
Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. V pondělí to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v neděli oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.
Erdogan řekl, že Švédsku a Finsku nedůvěřuje, protože nemají, na rozdíl od Ankary, jasný postoj vůči terorismu. Švédsko turecký prezident označil za inkubátor teroristů, v jeho parlamentu sedí podle něj poslanci hájící teroristické organizace. „Těm, kteří přijímají teroristy, neřekneme ano, až se budou chtít přidat k NATO,“ řekl Erdogan. Kritizoval také, že obě země zavedly omezení na dodávky do Turecka.
Dvojí hra Turecka: Ruské peníze mu nesmrdí, Ukrajině posílá zbraně. O co Erdoganovi jde?
Hra na obě strany. Tak by se dala charakterizovat role Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu. Zatímco ruskou invazi na Ukrajinu odsuzuje a Ukrajincům prodává velice účinné drony, byznys s Ruskem nadále vzkvétá. Zdá se ale, že Turci nechtějí hrát tuto dvojí hru věčně. Prezident Recep Tayyip Erdogan se všemožně snaží, aby z nastalé situace vytěžil maximum a třeba se i zapsal do historie jako ten, kdo ukončil válku na Ukrajině.
„Přijedou nás přesvědčovat? Ať se tím neunavují,“ řekl Erdogan v reakci na pondělní informaci, že Stockholm a Helsinky se chystají vyslat své diplomaty do Ankary, aby s Tureckem jednali
Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán. Turecká média dnes informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy PKK či příznivci klerika Fethullaha Gülena, které turecká vláda viní z osnování neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Turecká média v pondělí informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy Strany kurdských pracujících (PKK) či příznivci klerika Fethullaha Gülena. PKK Ankara označuje za teroristickou organizaci a Gülenovy příznivce viní z osnování neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Turecku vadí i sankce
V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu v neděli uvedl, že Ankara žádá od obou skandinávských zemí bezpečnostní záruky. Chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka.
V minulosti mělo Turecko napjaté vztahy především se Švédskem, kde žije rozsáhlá turecká i kurdská komunita. Ankara například Stockholm kritizovala, že umožnil protimuslimské demonstrace. Švédsko kritizuje Turecko kvůli lidským právům a v roce 2019 vyhlásilo na Ankaru zbrojní embargo kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie a v Iráku. Vztahy s Finskem byly podle tureckého tisku výrazně méně problémové. Finský prezident Sauli Niinistö na začátku dubna po jednání s Erdoganem nabyl dojem, že Ankara snahu Helsinek se stát členem NATO podporuje.
