Vrátit zpátky, schovat a už nikdy neukazovat, nebo vystavit v muzeu? Lidé v Kořenově na Jablonecku řeší, co udělat se zbytky kamenného kříže, který kdosi shodil z podstavce a rozbil. Kontroverzní památka byla podle mnoha lidí symbolem nacismu. Zastánci naopak tvrdí, že šlo o připomínku tamních německých rodáků, kteří padli v druhé světové válce.
Kamenný kříž připomínal, že historie českého pohraničí není mrtvá. Němci ho postavili v roce 1944, o rok později jej Češi shodili do údolí. V roce 2011 skupina místních obyvatel kamenný monument vytáhla opět nahoru a postavila zpět. Teď je rozbitý na kusy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rozstřílené polské zámky u českých hranic. Jako by druhá světová ještě neskončila
„Pomníky se mají stavět, ať už padlým Němcům, nebo Čechům. My ho obnovili v dobrém duchu. Ti lidé tady žili, měli tu své rodiny. Museli narukovat do války a nikdo se jich na nic neptal,“ řekl pro CNN Prima NEWS Daniel Žalman ze spolku Jizeran. Právě jeho členové před dvanácti lety ruiny kříže vytáhli z propasti pod vyhlídkou a umístili ho znovu na podstavec.
Podle historiků je jasné, že kříž viditelný ze širokého okolí nebyl jen pomníčkem padlých obyčejných Němců, ale i dílem německé propagandy. „Nacisté milovali vyvýšená místa a symboly. Kříž měl ukázat všem, že oni jsou tu doma a že tohle místo je součástí německé říše,“ sdělil Jiří Chmelenský z Univerzity Karlovy, který se na ruiny kříže přišel osobně podívat. I přední odborník na dějiny protektorátu Jan B. Uhlíř upozornil, že šlo o jasný symbol ideologie, která má na svědomí miliony životů.
„Schází jen hákový kříž ve středu kříže. Kdo se ale podívá blíže, jeho tvar je v kameni dosud patrný,“ dodal. Přesto si Uhlíř myslí, že památník mohl na svém místě zůstat. „Železný kříž představuje nepochybně symbol třetí říše. Jeho ponechání na místě však současně svědčí o sebevědomí, toleranci a dobré vůli. Vlastnostech, které by po každé válce měli vítězové projevovat vůči poraženým,“ míní expert.
Odpůrci kříže ale opakovaně upozorňovali, že pomník se stal oblíbeným poutním místem neonacistů. I proto jej v minulosti několikrát poškodili. Nyní jej kdosi svalil z podstavce.
Pozemek přímo pod rozhlednou Štěpánka patří Krkonošskému národnímu parku. Právě jeho vedení rozhodne o tom, co se s křížem stane. Zatím je jasné, že jeho zbytky odsud poputují pryč a pravděpodobně se dočkají opravy. „Je několik alternativ, které zvažujeme. Možnost, že se kříž vrátí zpátky, stále existuje,“ uvedl stručně mluvčí národního parku Radek Drahný.
Skončí kříž v muzeu?
Otázkou ale je, jak dlouho by kříž na místě vydržel. S touto skutečností jsou smířeni i ti, kteří kříž před dvanácti lety vztyčili. „Podle nás by se vrátit měl, ale když to nepůjde, zkusíme to jinak – třeba formou pamětní desky,“ řekl zastánce pomníku Daniel Žalman.
Jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že kříž skončí někde v muzeu. Jestli ho ukazovat lidem, nebo někde schovat, se odborníci neshodnou. „Jednoznačně uložit někam do depozitáře mimo oči veřejnosti, aby se na to zapomnělo. Propagace nacismu a třetí říše nemá ve veřejném prostoru co dělat,“ míní historik Chmelenský.
Jinak celou věc vidí lidé v Severočeském muzeu v Liberci, kde jeví o kříž eminentní zájem. „Připravujeme velkou expozici o říšské župě Sudety a ten kříž bychom rádi v expozici využili jako memento toho, jak se spory táhnou dál a dál až do současnosti. Právě to, že je kříž stále předmětem sváru, nás zajímá. To jsou momenty, kdy můžeme říci, že historie ožívá, ať už v dobrém, nebo ve zlém,“ vysvětlil kurátor sbírek Ivan Rous.
Sám je přesvědčený, že kříž patří právě do libereckého muzea, které mapuje historii regionu. Mluvčí Krkonošského národního parku ale zdůrazňuje, že pokud kříž skončí v muzeu, bude to ve Vrchlabí. Jestli ho pak zapůjčí někam jinam, o tom se teprve bude jednat.
