Na Slovensku se v posledních týdnech konalo hned několik takzvaných „pochodů za mír“. Stovky lidí vyšly do ulic mnoha měst a demonstrovaly za mír na Ukrajině. Účastníci však při těchto akcích vůbec neskrývali své proruské názory. Dokonce došlo i k několika potyčkám s lidmi, kteří vyjadřovali podporu Ukrajině. Pochody se přesouvají také do Česka, transparenty s „mírovými“ hesly se objevily i na sobotní protivládní demonstraci v Praze.
Pochody se konaly po celý únor. Stovky, na některých místech i tisíce lidí prošly slovenskými městy s na první pohled jednoduchým požadavkem. Volaly po ukončení války na Ukrajině. Přání, které má většina lidí po celém světě.
ČTĚTE TAKÉ: Hrozila Čaputové a pomočila korán. Soud poslal ženu za extremismus na tři roky do vězení
Problematický je však způsob, jakým by toho účastníci chtěli docílit. Na pochodech totiž často vlají ruské, či dokonce sovětské vlajky, demonstranti nesou podobizny ruského prezidenta Vladimira Putina nebo transparenty s hesly proti Ukrajině, USA či NATO, ale také například proti slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové nebo vládě Eduarda Hegera. Zkrátka proti těm, kteří podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi.
Vrcholem těchto pochodů byla bratislavská akce na začátku března, během které se přímo před prezidentským palácem setkalo několik tisíc lidí. Na demonstraci se několika tisícovkám demonstrantů postavila skupina příznivců Ukrajiny. Mezi oběma skupinami to jiskřilo, padaly nadávky. Policisté museli oba tábory rozdělit vlastními těly.
Mimořádnou odvahu zde ukázal Filipp Sedov, mladý Rus žijící na Slovensku. Ten dostal od organizátorů pochodu do ruky mikrofon s tím, že jejich věc vzhledem ke své národnosti podpoří. To se ale nestalo. „Jmenuji se Filipp Sedov a jsem Rus. Téměř celý život jsem strávil v Rusku,“ začal a sklidil okamžitý potlesk. Souhlasné skandování vyvolala i jeho slova, že „přece všichni chceme mír“, stejně tak že válka na Ukrajině „trvá již od roku 2014“, čímž myslel ruskou anexi Krymu a povstání separatistů na Donbase.
„Pokud chceme skutečný mír, musíme i nadále podporovat Ukrajinu. Sláva Ukrajině, hrdinům sláva,“ zařval mladý Rus rychle do mikrofonu, který mu ihned vzala jedna z organizátorek. Sedov mezitím vytáhl ukrajinskou vlajku, kterou chtěl za bučení většiny přítomných Slováků roztáhnout nad hlavou, než se na něj vrhl jeden z proruských demonstrantů. Zasáhnout museli pořadatelé. Místní policisté později hlásili, že akce nakonec proběhla pokojně. To se ale nedalo říct o všech místech.
Tento mladý Rus má viac cti a odvahy, než väčšina účastníkov proruských tzv. mierových pochodov a slovenských proruských politikov. Sloboda zhromažďovania je jeden zo základných atribútov demokracie, aj právo verejne vyjadriť svoj názor. Ale slušne a bez agresivity.
— Pavel Macko (@PaloMacko) March 4, 2023
1/3 pic.twitter.com/AwhMO9wZh4
Urážky i pěsti
O několik dní dříve v Nitře se demonstranti slovně pustili do jiného mladého muže zahaleného do ukrajinské vlajky, který se jich ptal, zda si uvědomují, že Rusové na Ukrajině konají genocidu. „To máš odkud, tuhle sprostotu, chlapče?“ tázaly se ženy z pochodu. Další mladíkovi následně nařizovali, aby „dal dolů ten hadr“. Mysleli tím ukrajinskou vlajku.
OFF! Pochod za mier v Nitre. Chalan má odomňa obrovský rešpekt! OFF!
Posted by Kancelária Koordinátora úderky on Thursday, February 23, 2023
Jiný student v Lučenci, který si s sebou rovněž vzal ukrajinskou vlajku, to pro změnu schytal i fyzicky. Později se ukázalo, že od středoškolského učitele angličtiny, který se pochodu účastnil. Napadení studenta odsoudila i Slovenská komora učitelů.
Ukázalo se, že příznivců takových pochodů je na Slovensku poměrně hodně. Nepřekvapí tak, že se na akcích objevili i někteří politici. V Bratislavě promluvil například bývalý ministr spravedlnosti, exšéf Nejvyššího soudu SR a poražený prezidentský kandidát z roku 2019 Štefan Harabin. Ten mimo jiné prohlásil, že „Ukrajinci připravovali útok na Donbas a Rusko na 25. února“ loňského roku.
„V žádném případě nelze podle mezinárodního práva nazvat Rusko agresorem. Agresorem jsou Anglosasové,“ řekl na demonstraci Harabin za souhlasného skandování účastníků pochodu. Jeho kontroverzní projev se od té doby šíří sociálními sítěmi.
Došlo ale i na těžkou váhu, neboť přímo v Bratislavě se akce zúčastnil i expremiér Robert Fico, který se se svým Směrem-SD pokouší vrátit na politické výsluní. Fico dnes patří mezi politiky, kteří zásadně odmítají podporu Ukrajiny.
Pochody na Slovensku byly tak úspěšné, že by nakonec měly pokračovat až do května. Informovali o tom organizátoři ze Spolku Archa na svém webu. Vrcholem má být protestní akce 12. května v Bratislavě. „Základem Pochodů je stále mír. Očividně entitám, které jsou ve Slovenské republice u moci, nedochází, že trváme na míru, proto musíme pokračovat,“ zdůvodňují to organizátoři.
„Chcimírové“ na Václaváku
Vzhledem k úspěchu slovenských pochodů se nápadu rozhodli chytit i někteří Češi. Vznikla stránka určená pro českou komunitu, a to i se seznamem míst, kde mají pochody probíhat. Některé se už dokonce uskutečnily.
Kupříkladu akci v Klatovech minulou neděli navštívilo podle dostupných informací jen několik lidí. Pochody v Česku mají vyvrcholit 1. dubna, kdy se má konat akce v Praze na holešovickém Výstavišti.
Transparenty s hesly „Pochod za mír“ a „Požadujeme mírová jednání!“ nesli někteří účastníci sobotní protivládní demonstrace na Václavském náměstí v Praze nazvané Česko proti bídě, po které se část protestujících pokusila strhnout ukrajinskou vlajku z Národního muzea.
Protestující demonstrují i za mír na Ukrajině. Zdroj: CNN Prima NEWS
Protestující demonstrují i za mír na Ukrajině. Zdroj: CNN Prima NEWS
Účastníci pochodů si již dokonce vysloužili přezdívku, která se ujala i v Česku – „chcimírové“. Projekt Čeština 2.0 takového typického „chcimíra“ označuje jako „člověka, který navrhuje řešit ruskou agresi tím, že Západ přestane Ukrajině pomáhat“.
Konec války v nedohlednu
Rusové 24. února loňského roku zahájili invazi na území Ukrajiny. Původně se podle Moskvy mělo jednat o bleskový konflikt, Kyjev měl padnout do tří dnů. Ukrajinci však na drtivé většině svého území předvedli srdnatou obranu a zvládli svá města uhájit.
Válka tak trvá už déle než rok. Rusové drží dobytá území na východě a jihu země, mezitím dlouhodobě ostřelují další ukrajinské oblasti, včetně klíčové infrastruktury, jako jsou elektrárny. Při raketových úderech a leteckém bombardování zemřely již tisíce lidí, často civilistů.
Slovensko, Česko a další státy Západu v čele s USA stojí na straně Ukrajiny, kterou podporují finančně i vojensky. Praha i Bratislava Kyjevu poslaly například dělostřelectvo, tanky sovětské výroby nebo munici.
