Tradiční spalovací motor má být po roce 2035 v Evropě na odpis. Zdroj: Bart Běhal
Zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory na území EU po roce 2035 stále budí vášně. K odmítavým stanoviskům velkých evropských trhů, jakými jsou Německo a Itálie se minulý týden přidalo také Polsko a Bulharsko. Společní jmenovatelé jsou stále stejní – nepřipravenost infrastruktury na elektromobilitu, obavy o vliv na národní ekonomiky a sociální hrozba spojená s propouštěním v autoprůmyslu. Řešením se jeví být kompromis ohledně syntetických paliv pro stávající motory.
Prakticky bezprostředně po schválení zákazu spalovacích motorů Evropským parlamentem se na úrovni nejvyšších představitelů jednotlivých členských států EU rozhořela debata o jeho smysluplnosti a možných výjimkách z jeho zavedení. V čele těchto debat dosud stály Německo a Itálie, svoji nespokojenost ale začíná vyjadřovat stále více zemí.
Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí. Zdroj: Profimedia.cz
Syntetická paliva jsou nutností
Německo úspěšně lobbovalo za změnu v pravidlech, na jejímž základě komise souhlasila, že předloží návrh na registraci vozidel, která budou po roce 2035 poháněna výhradně palivem s neutrálními emisemi CO2. Německý ministr dopravy Volker Wissing podle ČTK uvedl, že komise tento návrh nedodala, takže vláda v Berlíně nemůže dát souhlas s širším plánem při konečném hlasování ministrů vlád EU, které se má uskutečnit už 7. března.
Syntetická paliva
Jde o uměle vytvořená paliva (benzin nebo diesel). Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí (nejčastěji elektrolýzou vody na kyslík a vodík, následně sloučení vodíku s CO2). Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise, využití CO2 pro výrobu (odpad z průmyslové výroby nebo přímo ze vzduchu) z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Pokud se navíc vyrábějí s využitím energie z obnovitelných zdrojů, je i uhlíková stopa této produkce nižší než u klasických paliv.
„Potřebujeme e-paliva (syntetická paliva pro stávající spalovací motory, pozn. red.), protože neexistuje žádná alternativa, pokud chceme po roce 2035 stávající auta provozovat klimaticky neutrálním způsobem,“ řekl Wissing v rozhovoru na veřejnoprávní televizi ARD. „Kdo to myslí s klimaticky neutrální mobilitou vážně, musí mít všechny technologické možnosti otevřené a také je využívat,“ pokračoval v narážce na výhradní požadavek na elektromobilitu po roce 2035.
Při spalování syntetických paliv sice vzniká CO2, ale výhodou je, že při jejich výrobě se využije CO2 z atmosféry. To znamená, že jsou klimaticky neutrální. Takové palivo by umožnilo využívat i nadále modifikovaná auta se spalovacími motory.
Automobilový průmysl v Německu se na výkonu ekonomiky podílí asi z pěti procent a zaměstnává více než 800 000 lidí. Odvětví zahrnuje i mnoho specializovaných firem na výrobu dílů, které se formovaly více než 100 let, kdy zásobovaly součástkami do aut se spalovacími motory.
Radikální Itálie
„Rok 2035 stanovený pro rozloučení se se spalovacími motory a jejich nahrazení elektromotory nepovažuji za rozumný, ale za naopak hluboce škodlivý pro náš průmysl a ekonomiku,“ řekla podle serveru V:Motori na výroční tiskové konferenci italská premiérka Giorgia Meloniová. Vnucený přechod na elektromobilitu podle ní poškodí italskou ekonomiku.
ČTĚTE TAKÉ: Euro 7 je frontální útok na automobily, říká Brabec. Přichází moc brzy, souhlasí Hladík
Z Itálie, země bohaté motoristické tradice reprezentované slavnými značkami Ferrari, Fiat či Alfa Romeo, zní ale kritických hlasů hned několik.
Už během posledního zasedání Rady EU prohlásil italský ministr infrastruktury a dopravy Matteo Salvini, že konec dieselových a benzinových motorů je výsledkem „pseudoenvironmentálního fundamentalismu“ a že „postavení těchto motorů mimo zákon od roku 2035 a rovněž požadovaný přechod na Euro 7 od roku 2025 nedává žádný ekonomický, ekologický ani sociální smysl“. Miliony evropských dělníků by podle Salviniho následkem zákazu mohlo „zůstat na ulici“.
Ozývá se i východ
K hlasitým kritikům z automobilových velmocí se čím dál rozhodněji začínají hlásit také odpůrci zákazu spalování ze zemí srovnatelného ekonomického postavení s Českou republikou. Podle slovenského serveru Pravda.sk zní kritické hlasy na nejvyšší úrovni nově také z Polska nebo Bulharska, tedy jedněch největších zemí východní části EU.
Pro výjimku na auta spalující syntetická paliva se vyslovil i český ministr dopravy Martin Kupka: „Ani Česká republika nepodpoří zákaz prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035, pokud nebude jasná podmínka, na které se podílela Česká republika v rámci českého předsednictví, totiž umožnění spalování syntetických paliv ve spalovacích motorech,“ řekl českým novinářům Kupka po setkání s německým kolegou Volkerem Wissingem minulý týden. „Toto je klíčová podmínka, kterou sdílíme, a budeme v tomto směru postupovat společně,“ zdůraznil český ministr.
Jasno ještě není
Jak se věci nakonec opravdu vyvinou, ukáže hlasování ministrů členských států EU, které se má uskutečnit 7. března. Při nesouhlasu Německa, Polska, Itálie a Bulharska musí návrh na zákaz spalovacích motorů podpořit 55 procent hlasů z nejméně 15 členských států, které zastupují minimálně 65 procent obyvatel Unie.
Nebude-li tento návrh přijat v prvním čtení, může Rada 27 členských států provést změny v legislativním návrhu a zaslat dokument zpět Evropskému parlamentu v souladu s řádným legislativním postupem EU. Analytici však nepředpokládají, že situace dojde tak daleko a ochota přijmout výjimku pro syntetická paliva se přece jen najde.
