Ministerstvo financí zveřejní v úterý novou prognózu vývoje inflace. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) už v neděli v Otázkách Václava Moravce na ČT prozradila, že tato analýza odhaduje průměrnou inflaci v příštím roce na šest procent. V srpnu Schillerová počítala s 3,5 procenta. Schillerová zároveň zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na inflaci vliv. Podle prvního místopředsedy ODS a kandidáta na ministra financí v připravované vládě Zbyňka Stanjury je krok ČNB oprávněný a pochopitelný. Upozornil, že vysoká inflace znehodnocuje úspory lidí a růst inflace podle něj podpořily i kroky dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO).
ČNB ve čtvrtek v rámci nové prognózy výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta. MF i ČNB očekávají na počátku příštího roku inflaci až kolem sedmi procent.
KOMENTÁŘ: Centrální bankéři zvedli sazby a šokovali trh. Proč a o co ČNB nyní hraje?
Ani ti nejodvážnější tuzemští analytici nepředpokládali, že by bankovní rada České národní banky rozhodla o tak razantním zvýšení úrokových sazeb, k němuž se ve čtvrtek odhodlala. Centrální bankéři zkrátka překvapili všechny. Proč to dělají a jak výsledku čtvrtečního zasedání ČNB rozumět?
„Starost o měnovou stabilitu má centrální banka. ČNB musí něco dělat. Paní ministryně to ví, že se to neprojeví v řádech týdnů,“ uvedl Stanjura. Samotná ČNB uvedla, že zvýšení sazeb se v ekonomice projeví v horizontu měnové politiky, tedy za 12 až 18 měsíců.
Podle Stanjury nová vláda může učinit několik kroků, které by mohly napomoci inflaci snížit. Jde o zvýšení nabídky práce, otevření pracovního trhu zaměstnancům z Ukrajiny a zjednodušení pravidel na pracovním trhu. Podle něho by se mohlo přijmout až 10 tisíc zahraničních pracovníků. Zároveň by podle Stanjury pomohlo i zjednodušit stavební řízení, protože na inflaci má velký vliv také růst cen nemovitostí.
Nezaměstnanost by podle Schillerové měla příští rok činit 2,7 procenta podle metodiky výběrového šetření pracovních sil, tedy stejně jako v srpnové prognóze.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek skokově zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Základní sazba ČNB bude nejvyšší od prosince 2008. Rada je přitom podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka připravená pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s její prognózou.
Hlavní rolí centrální banky je podle jejího guvernéra udržení cenové stability. „I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita,“ poznamenal Rusnok ve čtvrtek.