První případy otravy jedovatými houbami na Plzeňsku
V Plzeňském kraji se objevily první případy otravy jedovatými houbami. Pozor by si lidé měli dát zejména na bedly, pečárky a muchomůrky, kterými se otráví nejčastěji. Podle záchranářů ale otravy nejsou vždy neúmyslné. Lidé prý někdy pozřou halucinogenní houby cíleně, problém však je, že neodhadnou množství.
Již ve třech případech lidé v Plzeňském kraji na neznalost hub doplatili a skončili v péči plzeňských záchranářů. Pokaždé se jednalo o muchomůrku tygrovanou, kterou houbaři nevědomky snědli. Lidé mají po požití hub většinou zažívací problémy, v mnoha případech však symptomy brzy odezní. „My se samozřejmě nejvíc bojíme hub jako je muchomůrka zelená, která má skutečně velký potenciál lidi zahubit,“ uvedl přednosta I. Interní kliniky FN Plzeň Martin Matějovič. „Stává se ale, že i přes riziko otravy lidé nejedlé houby konzumují cíleně,“ pokračuje. Záchranáři se prý setkávají i s tím, že požití těchto nejedlých či jedovatých hub není omylem, nýbrž úmyslem. Lidé je totiž vyhledávají jako rekreační drogu, kterou využívají dokonce i k potlačování úzkosti, deprese nebo posttraumatického syndromu. Neumí ovšem odhadnout množství a některé případy tak mohou dopadnout vážnými zdravotními problémy.
Podle mykologa Martina Bartůška houbaři často své znalosti přeceňují. „Nám se to stává v klubu, že lidé něco snědí a teprve potom telefonují, že mají podezření, že snědli něco špatného,“ říká. Problém může nastat i u hub, které rostou na zahradách rodinných domů, například bedla zahradní nebo pečárka zápašná.
„Na pečárky pozor. Poznají se podle toho, že když se do toho rýpne nehtem, tak ona rychle žloutne,“ pokračuje Bartůška. Další z pečárek, které rostou často ve městech podél chodníku či silnic, jsou pečárky Bernardovy.
Houbařská sezona je lepší než v uplynulých letech
Houbaři však mohou najít hojné množství hřibovitých druhů jako hřiby plstnaté, dubové nebo smrkové, holubinky, ryzce či muchomůrky růžovky. Vedle toho rostou ale právě i jedovaté muchomůrky tygrované a objevuje se nejedlý hřib kříšť.
Proti předchozím suchým rokům bylo podle mykologa nadprůměrně hodně hub zejména na přelomu června a července, v uplynulých dvou týdnech už rostou o něco méně. Růst zeslábl mimo jiné v Praze a okolí, v Brdech, na Rakovnicku, Mladoboleslavsku nebo na Vysočině. Naopak na Moravě hub přibylo. „Nynější vlhkost nám ale dává předpoklad, že vždycky něco najdeme,“ uvedl předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa.
