Po více než dvou letech boje s pandemií koronaviru se svět obává další vlny, tentokrát však opičích neštovic. Státy Evropy proto činí kroky k zamezení jejich šíření. V Česku, které rovněž nemoc eviduje, a dalších státech platí například třítýdenní karanténa pro nakažené i jejich blízké. Podle epidemiologa Romana Prymuly jde o správné opatření.
Evropou se postupně šíří opičí neštovice. Česká republika v tomto ohledu eviduje již pět případů, přičemž většina nakažených je kvůli onemocnění hospitalizována. V Evropě je doposud hlášeno kolem 400 nakažených.
Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené monkeypox virem (MPV), které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí. Zdroj: AP
Nákaza se projevuje podobně jako lidské neštovice, byť s mírnějšími příznaky. Zdroj: AP
Inkubační dobu experti odhadují na 6 až 21 dní, symptomy přetrvávají dva až čtyři týdny. Zdroj: Getty Images
Průběh opičích neštovic u pacienta v USA. Zdroj: Getty Images
Prvotní vyrážka se postupně mění v hnisavé boláky, které pak prasknou. Proces praskání puchýřků je podle expertů poměrně nebezpečný. Zdroj: Getty Images
Následky opičích neštovic u pacienta z Demokratické republiky Kongo. Zdroj: Getty Images
Také v USA zdravotníci odhalili člověka, který je nakažen opičími neštovicemi. Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři v Demokratické republice Kongo provádí vyšetření na přítomnost opičích neštovic u jednoho z chlapců. Zdroj: Getty Images
Měření teploty kvůli opičím neštovicím v Indonésii Zdroj: Getty Images
Viry opičích neštovic pod mikroskopem. Nemocí se může nakazit i člověk. Zdroj: Getty Images
Mikroskopická ukázka znázorňuje kožní tkáň opice nakaženou opičími neštovicemi. Zdroj: Getty Images
Název je odvozen od skutečnosti, že virus byl poprvé prokázán u opic. Nejvíce vnímaví vůči viru jsou však afričtí hlodavci. Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice se rozšířily už i do zemí západní Evropy či jihovýchodní Asie. Zdroj: Getty Images
Vědce překvapilo, že se opičí neštovice šíří mezi lidmi překvapivě rychle. Zdroj: Getty Images
Lidé virus dál přenášejí nejčastěji intenzivním kontaktem s další osobou, například při pohlavním styku. Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice se objevily také v Indonésii. Zdroj: Getty Images
Na opičí neštovice by měly fungovat vakcíny. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Na opičí neštovice by měly fungovat vakcíny. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené monkeypox virem (MPV), které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí. Zdroj: AP
Inkubační dobu experti odhadují na 6 až 21 dní, symptomy přetrvávají dva až čtyři týdny. Zdroj: Getty Images
Prvotní vyrážka se postupně mění v hnisavé boláky, které pak prasknou. Proces praskání puchýřků je podle expertů poměrně nebezpečný. Zdroj: Getty Images
Lékaři v Demokratické republice Kongo provádí vyšetření na přítomnost opičích neštovic u jednoho z chlapců. Zdroj: Getty Images
Název je odvozen od skutečnosti, že virus byl poprvé prokázán u opic. Nejvíce vnímaví vůči viru jsou však afričtí hlodavci. Zdroj: Getty Images
Podle Prymuly je rozumné kvůli možnému šíření nakaženým i jejich blízkým kontaktům nařídit karanténu. Dosavadní šíření nemoci v Evropě totiž označil za intenzivní. „To znamená, že je na místě, abychom tady potom nebojovali s nějakou rozsáhlou epidemií, už v té úvodní fázi byli schopni nějakým způsobem zamezit dalšímu šíření,“ sdělil CNN Prima NEWS epidemiolog.
Opičí neštovice
- Název pochází od makaků, u nichž se nemoc objevila poprvé v 50. letech minulého století
- K nákaze dochází při kontaktu s infikovanými zvířaty, materiálem (ložní prádlo, oblečení) a mezi lidmi. Zde se nejčastěji přenáší nechráněným pohlavním stykem
- Mezi příznaky patří: vysoké teploty až horečky, bolest svalů, pocit únavy, dušnost a vyrážka-puchýřky
- Proti nemoci neexistuje cílená léčba, podpůrně se užívají antivirotika
- Prevenci by mohlo představovat očkování proti pravým neštovicím
Karanténní opatření je podle bývalého ministra zdravotnictví skutečně rozumné. „A to jak kontaktů, tak samozřejmě primárně izolace jedince, který je nakažen,“ doplnil Prymula.
Státy Evropy přistupují k mimořádně dlouhé karanténě. Ta má nejen pro nakažené, ale i jejich blízké kontakty, trvat tři týdny, tedy 21 dní. Prymula vysvětluje, že takto dlouhá doba je na místě. „Inkubační doba tohoto onemocnění je někde mezi 5 až 21 dny, takže je to nejzazší inkubační doba. 21 dní je správně,“ řekl redakci epidemiolog.
O potřebě jít do 21denní karantény i coby blízký kontakt nakaženého hovoří také slovenský virolog Boris Klempa. „V tomto případě by se mělo orientovat podle délky inkubační doby, která může být právě tři týdny,“ popsal pro agenturu TASR Klempa.
Ten dále vysvětlil, že infekce z těla mizí až v okamžiku, kdy jedinec přichází o strupy z neštovic. „U nemocného člověka se dá orientovat podle kožních příznaků. Člověk přestane být infekční, až když mu zmizí strupy na kůži, které obsahují virus. Obvykle to trvá dva až tři týdny,“ zmínil slovenský virolog.
Karanténa pro sexuální partnery i pracovní kolegy
K 21denní karanténě už přistoupily například Německo či Belgie. Pozadu nezůstává ani Česká republika. „Lidé, kteří byli v úzkém styku s nakaženou osobou, zůstávají v karanténě po 21 dnů od posledního kontaktu,“ informuje tuzemské ministerstvo zdravotnictví.
Mezi ony blízké kontakty řadí sexuální partnery, osoby žijící ve společné domácnosti či sdílející lože a prádlo. Dotknout se to může ale i kolegů v práci. „Po pečlivém posouzení okolností se může jednat také o osoby, které po mnoho hodin (dle ECDC po více než 8 hodin), sdílely společné pracovní místo, pokud sedí vedle sebe ve vzdálenosti 1–2 metry,“ hlásí resort zdravotnictví a přidává k této kategorii také lidi, se kterými nakažený například strávil dlouhou cestu dopravním prostředkem.