Prymula: S rozšířením britské mutace musíme počítat, stupeň šest by se pro ni zavést mohl
S rozšířením britské mutace musíme počítat, mohla by v Česku dominovat tak za čtyři týdny, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula. Podle něj je otázkou, jestli pro ni má být zaveden stupeň šest v protiepidemickém systému PES, který by reflektoval právě to, že se mutace bude šířit. Podle nových studií se totiž nová varianta viru nejen rychleji šíří, ale může mít i větší smrtnost, což Prymula potvrdil.
Britský premiér Boris Johnson upozornil na to, že britská mutace má větší smrtnost, může to být pravda?
Může, byť se v předcházejících dvou britských analýzách smrtnost neprojevila, ve třetí skutečně vyšší čísla jsou. Pokud se to potvrdí, bude to signál, že tyto mutace se nejen rychleji šíří, ale mohou mít i závažnější klinické dopady.
U britské mutace je pravděpodobně i kratší čas, během kterého se může od nemocného jedinec nakazit. O jaké době se bavíme?
Mutace znamená, že spike protein umožňuje snazší průnik buňky, a teoreticky je to v řádu desítek procent. To znamená, že je to skutečně rychlejší proces, který může vést k tomu, že se virus bude i rychleji šířit v populaci. Je zřejmé, že 15 minut je dlouhá doba. Můžeme hovořit už o pěti minutách, ale může se stát, že pokud se dostavíme do mohutného toku virů, tedy když na nás někdo bezprostředně kýchne, můžeme se nakazit v řádu vteřin. To je třeba brát v potaz.
A dva metry odstupu jsou tedy bezpečné, nebo by se měla zavést větší vzdálenost? V některých zemích mají dokonce i tři metry.
Dva metry jsou relativně bezpečné, byť čím virus bude agresivnější, tím bude vyžadovat větší vzdálenost. Virus se však navenek nějak dramaticky nemění, tedy má stejnou velikost, parametry a podobně, takže dva metry by měly být bezpečné. Existují studie, které ukazují, že už po jednom metru riziko poměrně rychle klesá dolů a po dvou metrech to je už výrazně bezpečnější. Takže tato vzdálenost zřejmě zůstane, ale doba by měla být přehodnocena.
Musíme minimálně držet stávající opatření. Ale není vyloučeno, že i ta by musela být v některých aspektech zpřísněna.
Měl by nový PES počítat se šířením agresivnější varianty viru a být třeba přísnější?
Myslím, že s ní musí počítat. Je otázkou, jestli má být zaveden stupeň šest, který by reflektoval právě to, že se mutace bude šířit. Ukazuje se, že se šíří v řadě zemí, už i z Izraele jsou poznatky, že tam tato varianta začíná být dominantní. Na druhou stranu máme z Británie pozitivní zprávy, že když se zavede poměrně přísný lockdown, je varianta kontrolována. I tam šlo její šíření poměrně rychle dolů.
Když by s ní měl PES počítat, v jakých oblastech by to bylo?
Rychlost nákazy se odvíjí od schopnosti viru rychleji se dostat do buněk a rychleji se množit, to znamená, že kontaktní záležitost je podstatně nebezpečnější než u standardní verze viru. Proto by běžné roušky mohly nahradit respirátory nebo nanoroušky. Prostě materiály, které jsou schopné virové částice zachytit. Také je otázkou, jakým způsobem se virus šíří z hlediska aerosolu. Tam víme, že prostředí musí být otevřené, musí se velmi často větrat, protože v uzavřených prostorech zejména v zimě to vede k tomu, že je nákaza mnohem intenzivnější.
Můžeme tedy očekávat další vlnu nebo ještě přísnější opatření?
Musíme se připravit na to, že britská mutace může být dominantní i u nás, může to být otázka třeba čtyř týdnů. Není možné úplně spekulovat, protože opatření jsou poměrně přísná v tuto chvíli, takže vir se nemůže šířit tak jednoduše, jako kdyby tady žádná opatření nebyla. To tedy znamená minimálně držet se stávající opatření. Ale není vyloučeno, že i ta by musela být v některých aspektech zpřísněna. Na prvním místě je právě zavedení respirátorů, což není zas tak složité.
Na trh se dostávají respirátory, které jsou takříkajíc na vícečetné použití. Mohou se používat až 14 dnů s tím, že každý den se dezinfikují roztokem.
Někdo může sáhnout po jednorázových respirátorech, které bude dezinfikovat a používat znovu. Jaká tedy bude účinnost FFP2 při opakovaném použití?
Tam se nepochybně účinnost snižuje. Na druhou stranu jsou respirátory z kvalitnějších materiálů, než je běžná rouška, to znamená, že vydrží jednou až dvakrát jakousi dezinfekci a sterilizaci. Je to tedy teoreticky možné, ale doporučováno to být nemůže, protože to odporuje regulím, které tady jsou. Na trh se ale dostávají respirátory, které jsou takříkajíc na vícečetné použití. Mohou se používat až 14 dnů s tím, že každý den se dezinfikují roztokem. Ten je s nimi dodáván.
Kde by se tedy podle vás respirátory měly užívat?
To bude ještě věc diskuse. Já si dovedu představit, že to bude v městské hromadné dopravě a na některých dalších místech. Ale samozřejmě to musí vycházet z praktických schopností, tedy lidé musí respirátor mít, doma si jej neušijí. A i cenová relace musí být rozumná. Dnes je jejich cena ale nepoměrně nižší, než tomu bylo v první vlně. Pohybuje se kolem deseti korun. Je nutné, aby byla dostupná obyvatelstvu, protože jinak opatření nemá smysl.
Co teď bude s těmi, kteří předběhli frontu a nechali se naočkovat přednostně?
Pokud je někdo rozočkován, schéma by mělo být dokončeno. V podstatě platí to, abychom podali druhou dávku s odstupem 28 dnů, tedy aby se to prodloužilo z 21 dnů, a když budou znovu naočkováni do 42 dnů, příliš mnoho se neděje. Ale za tuto hranici bych nešel.
Otevření restaurací a dalších podniků si dokážu představit, když se budou využívat antigenní testy ze slin.
V poslední době probíhají protestní akce restaurací a dalších podniků, kdy jejich majitelé chtějí najít mechanismus, aby dodržovali opatření a zároveň měli otevřeno. Je to podle vás reálné?
Je poměrně složité nastavit v restauracích opatření tak, aby nedocházelo k přenosu nákazy. Je dobře, že v různých anglosaských zemích byla snaha zavádět systém evidence a nechat restaurace běžet, ale v podstatě většina z nich je v tuto chvíli po Evropě zavřená. Určitě to pro živnostníky není jednoduché. Otevření jejich podniků si dokážu představit, když se budou využívat antigenní testy ze slin. Ale pokud by se pro vstup do nich mělo testovat antigeny nebo PCR klasickým odběrem z nosohltanu, bylo by to složité, protože by tam těžko průběžně měli nějakého zdravotníka.
Lidé také volají po zprovoznění skiareálů. Není lepší vrátit horám řád, než aby se na svazích lidé doslova plácali na sáňkách?
Vzhledem k vývoji situace si dovedu představit, že střediska budou otevřena. Vlek nebo lyžování na sjezdovce jsou minimálním rizikem. Horší to je s doprovodnými aktivitami nebo s kabinovými lanovkami, u těch nejsem pro, aby byly otevřeny. Musí se nastavit velmi přísná pravidla, která by ve střediscích měla být dodržována. Pokud by nebyla, zavřelo by se, to si dovedu představit.
