Covid může u dětí vyvolat závažnou reakci imunitního systému
U asi šedesáti dětí se po prodělání koronaviru projevila závažná reakce imunitního systému neboli syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, která může vést až k poškození orgánů, hlavně srdce. V tuto chvíli už motolská nemocnice přijala dalšího nového pacienta a prý s novou vlnou hrozí riziko, že těchto dětí bude přibývat. Jaké jsou příznaky? Na tyto a další otázky odpovídal redakci CNN Prima NEWS bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.
Jak závažné je toto onemocnění? Už jsou známé výsledky, jestli u dětí dojde k trvalému, nebo nějakému dočasnému poškození?
Syndrom byl popsán poměrně rychle po objevení vlastního onemocnění covid, to znamená už někdy na jaře předcházejícího roku. Ten syndrom v podstatě znamená zánětlivé onemocnění, které komplexně postihuje řadu orgánů. Co je pozitivní, že ve většině případů je léčitelný poměrně rychle, ale pravdou je, že v některých případech zanechává poměrně dlouhodobé komplikace. Kdybychom ho měli připodobnit k něčemu, co už tady je, tak to je něco jako Kawasakiho syndrom, což je určité autoimunitní onemocnění. Určité paralely samozřejmě vidíme. Je to závažná jednotka, naštěstí se nevyskytuje tak často, byť je teď v populaci spousta případů. Četnost je nepoměrně vyšší, protože na počátku jsme viděli, že na nějakých 16 milionů případů po celém světě bylo asi tisíc případů tohoto onemocnění.
Covid vymýtil chřipku, Česko nezaznamenalo jediný případ. Imunolog vysvětluje proč
V lednu každoročně praskají čekárny praktických lékařů ve švech pod náporem pacientů s chřipkou, letos je to ale jinak. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zatím v českých laboratořích nebyl detekován ani jeden takový případ. Imunolog Václav Hořejší uvedl, že to odborníci předpokládali, protože opatření proti koronaviru současně fungují i proti chřipce. Zároveň odhaduje, že se tento vir vrátí nejdříve na podzim, kdy by se koronavirová opatření mohla rozvolnit.
Takže by to vlastně spadalo i na Českou republiku, že tolik a tolik případů je dětí, co mají koronavirus. Kolik procent je z toho toto onemocnění?
To, kolik by měla být zátěž, se určitě dá na velkých číslech odhadnout. Tady to budou desítky případů. Neměly by to být větší počty, ale pravdou je, že onemocnění se vyskytuje i u nás.
Měli by být rodiče obezřetní, co se týče příznaků, jako jsou dlouhodobé vysoké horečky, vyrážka na těle, zduřelé uzliny a další?
Určitě. Tam jsou typické příznaky. Třeba kožní vyrážka v souvislosti s teplotou u covidu, kde se dají očekávat následky, je signálem toho, že toto onemocnění může probíhat. Rodiče by tak nepochybně měli kontaktovat zdravotnické zařízení.
Ono se to dá dost často zaměnit v případě, že děti jsou, co se covidu týče, bezpříznakové, a když mají vysoké horečky a další, tak může dojít k záměně s nějakou jinou nemocí, jako je například chřipka.
V letošním roce snad budeme mít to štěstí, že chřipka bude zastoupena poměrně velmi mírně, protože opatření, která se aplikují, včetně nošení roušek, jsou velmi protektivní právě proti chřipce. Já nepředpokládám, že by tady byla nějaká větší vlna chřipky.
V úterý jste jednali s izraelskou stranou o vakcinaci. Můžete nám prozradit, k čemu jste dospěli?
My jsme si vyměňovali zkušenosti s tím, že dominantně to byl jednostranný tok zkušeností z Izraele k nám, protože oni jsou skutečně v tuto chvíli co do proočkovanosti nejlepší na světě. Informovali nás, že proočkovali v podstatě dva miliony obyvatel, kde už asi 300 tisíc absolvovalo i druhou dávku. Ukázalo se, že vakcína je skutečně bezpečná, protože tam měli asi jen čtyři závažnější reakce na počet dvou milionů vyočkovaných dávek. Bavili jsme se také o tom, jak jsou tamější centra organizována. Oni se v tuto chvíli blíží k denní kapacitě 150 tisíc očkovaných. Protože tam budou teď chodit i druhé dávky, tak se chtějí dostat až na 200 tisíc denně. Mají asi 320 center. Dominantně je to koncentrováno do jejich pěti základních oblastí. Myslím si, že to, co je klíčové, je dokonalý informační systém, centrální evidence opravdu každé dávky, kam se dostává. Mají to nastaveno tak, aby nedocházelo k žádným ztrátám. To znamená, že když vypadne někdo z klasické fronty, kde je zaregistrován, tak se dávka může aplikovat komukoliv, kdo je k dispozici. Jsou i čekatelé na to, jestli zbyde vakcína pro skupiny, které nejsou primárně indikovány. Základní kritérium pro ně je věk na 60 let.
Budou se tyto zkušenosti z Izraele aplikovat v České republice?
Myslím, že o nich budeme určitě velmi intenzivně hovořit, protože se ukazuje, a je to pravidlem, že čím složitější systém, tím je větší riziko selhání a samozřejmě čím tady budeme mít více různých skupin rizikových, tím je komplikovanější prokazovat, že to tak opravdu je. Tento systém, kdy se berou lidé nad 60 let v této fázi dominantně, je velmi jednoduchý a snadno prokazatelný.
Izrael má dostatek vakcín. Požádala o ně Česká republika právě Izrael?
Toto zatím na stole nebylo, protože jednání, která probíhala, byla na bázi expertního týmu. Určitě bude následovat jednání obou premiérů, a pokud to bude nastoleno, mělo by to být tam. My jsme o tom vůbec nehovořili.
