O omamném nápoji z lian ayahuasca jste určitě slyšeli. Využívá se tradičně v latinské Americe, například v Peru slouží k léčbě závislostí. V mnoha případech ovšem obsahuje látku DMT, která je v Česku spolu s dalšími psychedeliky na seznamu takzvaných „zakázaných látek”. Podle nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES je ovšem stávající legislativa zastaralá a komplikuje výzkum těchto látek. Někteří odborníci proto volají po změně zákona.
Mnozí odborníci se shodují na tom, že je nutné aktualizovat seznamy návykových látek tak, aby psychedelika, včetně DMT, nebyla klasifikována stejně jako tvrdé drogy – jako například heroin nebo pervitin. Psychedelika totiž podle nich nemají závislostní potenciál a některá se dokonce používají právě pro léčbu závislostí.
„Psychedelika nejsou drogou dealerů a gangů, nejsou spojena s kriminogenními riziky nebo riziky závislosti, jako je to u alkoholu nebo heroinu,“ upozornil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
S tím souhlasí také psychiatr a adiktolog Pavel Bém. Podle něj vědecké důkazy zcela jasně dokládají, že zařazení psychedelik mezi zvláště nebezpečné drogy bez léčebného využití je absurdní a z medicínského hlediska neudržitelné. „Jedná se o látky bez návykového potenciálu. Již dnes mají a v budoucnosti bez pochyby budou mít široké léčebné využití. Samotné označování ‚droga‘ je v jejich případě scestné a zavádějící,“ uvedl Bém.
Za revizi trestní drogové politiky se staví řada adiktologů, psychiatrů, psychoterapeutů a vědců pod vedením Viktora Mravčíka, lékaře a epidemiologa, ředitele pro výzkum a vzdělávání Společnosti Podané ruce.
Náhled na život z jiného úhlu
Současné nastavení klasifikace psychedelik navíc komplikuje jejich využití v psychoterapeutické praxi. Výzkumy ze zahraničí ukazují, že tyto látky vyvolávají neuroplastické změny v mozku, tedy že dokážou přestavět mozkové sítě, což zřejmě vede k jejich antidepresivním účinkům. „Mají také potenciál zprostředkovat náhled na život z jiného úhlu a pomoci pochopit změny, které je někdy nutné udělat,“ říká adiktoložka a ředitelka nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES Vladěna Sobasová.
„Dnes je i v Česku realizováno hned několik výzkumných studií s psychedeliky, které pomáhají definovat potenciál těchto látek. Po celém světě přibývá vědeckých studií i zařízení, kde jsou psychedelické látky podávány pro řadu diagnóz,“ uvedla Sobasová.
Psychedelika jsou dnes předmětem rozsáhlého klinického a experimentálního výzkumu. Všechna dostupná data přesvědčivě prokazují jejich léčebný potenciál při péči o zvlášť závažná psychiatrická onemocnění, jakými jsou například závislosti nebo posttraumatická stresová porucha. „Na druhé straně se setkáváme s kauzami typu Kordysových, kdy práce s psychoaktivním nápojem Ayahuasca vedla k trestu odnětí svobody delší než 8 let,“ doplnila Sobasová.
Odkázala tak na případ manželů Karoliny a Jarosława Kordysových, kteří byli v lednu 2022 za organizování seberozvojových workshopů s použitím psychedelického nápoje ayahuasca zatím nepravomocně odsouzeni k 8,5 letům, resp. 5,5 letům odnětí svobody a k propadnutí majetku včetně zemědělské usedlosti, kde workshopy probíhaly. Odvolací soud proběhne v říjnu.