Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Příští rok se v Rusku ponese i ve znamení prezidentských voleb. Vladimir Putin již před časem změnil tamní ústavu tak, aby mohl kandidovat potřetí za sebou. Ruskojazyčný web Meduza informuje o tom, že už nyní je prakticky jasné, že nynější hlava státu opět zvítězí. Putin však chce vyhrát co nejdrtivěji, a tak má jeho tým stanovenou hranici počtu hlasů, kterou musí prezident překonat.
„Cíl je jednoduchý: musí dostat více než 80 procent v prezidentských volbách,“ řekl o plánu Kremlu nejmenovaný zdroj z ruské administrativy pro portál Meduza. Web uvádí, že tuto informaci následně potvrdilo vícero zdrojů z prostředí ruské veřejné správy a také přímo z okolí prezidenta Putina.
Zmíněnou hranici 80 procent Putin dosud nepřekonal. Nejlépe pro něj dopadly předešlé volby v roce 2018, kdy získal přes 77 procent. Nutno podotknout, že už léta panují značné pochybnosti o tom, že ruské volby probíhají poctivě.
Nyní v souvislosti s neustále se táhnoucí válkou na Ukrajině, kde Rusové ztrácejí pozice, a navíc po tažení žoldáků z Vagnerovy skupiny na Moskvu, musí Putin ukázat drtivou převahu na domácím poli. Tím by mohl posílit svoji pozici před vlastním národem.
O rekordní výsledek se chce pokusit jeden z Putinových klíčových pomocníků a bývalý předseda ruské vlády Sergej Kirijenko. Způsobů, jak toho dosáhnout, má prý několik.
„Výsledek voleb bude zajištěn různými metodami: Mobilizací opravdových podporovatelů prezidenta i v rámci administrativy i korporátních společností,“ popsal dále zdroj Meduzy s tím, že svoji roli má sehrát i elektronické hlasování. Dá se očekávat, že by zde mohlo dojít k manipulacím.
Oznámení o Putinově kandidatuře také hraje velkou roli. Meduza uvádí, že Kirijenkovi se líbí myšlenka ohlášení na Mezinárodním exhibičním fóru ruských průmyslníků, tedy na rozsáhlé akci, která se má uskutečnit na konci listopadu letošního roku v Petrohradě. I zde je jistá symbolika – Putin se v městě na řece Něvě narodil a působil na jeho magistrátě. O tomto záměru informovaly také weby Vedomosti a Vestka.
„Pozitivní kampaň“ na pozadí války
Důležité pro záměr Kremlu je, aby se volební kampaň Putina nesla „v pozitivním duchu“. Podle Meduzy je proto v plánu zajistit, aby prezidentovy výstupy před voliči působily jako „prázdniny“. Se špetkou nostalgie po komunismu. „Půjde o takovou přehlídku vyvinutého socialismu, protože Kirijenko zbožňoval Sověty,“ popsal zmiňovaný zdroj pro ruskojazyčný portál sídlící v lotyšské Rize.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruská propaganda volá po raketách na NATO
Web dodává, že součástí rozsáhlé hry Kremlu je také prosazení určitých zákonů či kroků na úrovni parlamentu, které by ještě více mohly naklonit ruskou populaci k Putinovi. Tyto aktivity řízené šéfem Státní dumy Vjačeslavem Volodinem mají podle Meduzy přijít na řadu až krátce před volbami, aby se ruský prezident mohl svézt na pozitivní vlně.
Zdroj Meduzy však zároveň připomněl nekončící ruskou válku na Ukrajině, která řadu Rusů štve. Putinův tým zde může narazit. „Vůbec jim (členům týmu) nezávidím. Sedíte si a něco připravujete, a najednou ‚BUM’! Měsíc před volbami třeba drony zaútočí na Krymský most a celá kampaň je v ha**lu,“ komentoval to nejmenovaný činovník prezidentské administrativy pro zmiňovaný web.
Putin kvůli kandidatuře změnil ústavu
Putin stojí v čele Ruska od roku 2000, kdy zvítězil ve volbách a nastoupil po prezidentu Borisi Jelcinovi. Po dvou čtyřletých volebních obdobích už nemohl kandidovat potřetí za sebou, takže si místo sebe jako náhradu vybral tehdejšího premiéra Dmitrije Medveděva, se kterým si vyměnil post. Po čtyřech letech se Putin opět vrátil do čela Kremlu, přičemž prezidentská období už začala být šestiletá a nyní se pomalu blíží konec druhého. Už před lety ale Putin nechal upravit ruskou ústavu tak, aby mohl kandidovat znovu a nemusel si dávat pauzu jako v roce 2008.
V posledních volbách získal Putin 77,5 procenta všech hlasů a jeho nejbližší pronásledovatel, komunista Pavel Grudinin, jen necelých 12 procent. V roce 2012 se vrátil do prezidentského úřadu s téměř 65 procenty, v roce 2004 pak měl lehce pod 72 procent hlasů. Když na prezidenta kandidoval poprvé v roce 2000, uspěl se zhruba 53 procenty hlasů.
