Ukrajina na pokraji sil, zemi hrozí bankrot. Putin má novou taktiku, varuje polský premiér

Ruský prezident Vladimir Putin

Čím déle potrvá válka na Ukrajině, tím více peněz bude země potřebovat pro svou obnovu. Zatímco Rusko dopady západních sankcí relativně zvládá, ukrajinská ekonomika je válkou vyčerpávána nepoměrně více. „Vypadá to, že pro Kreml bude velmi obtížné dosáhnout vítězství na bitevním poli, a tak se může snažit o hospodářskou destabilizaci Ukrajiny,“ varoval polský premiér Mateusz Morawiecki.

Ruský prezident Vladimir Putin se nyní může snažit o dovedení Ukrajiny k bankrotu. Proto je zapotřebí, aby země západní Evropy i NATO nejen pokračovaly v podpoře Kyjeva, ale svou pomoc ještě rozšířily. A to hlavně podporu ekonomickou. To jsou podle předsedy polské vlády Mateusze Morawieckého jedny z hlavních úkolů, které před Západem ve vztahu k Ukrajině stojí.

„Vypadá to, že pro Kreml bude velmi obtížné dosáhnout vítězství na bitevním poli, a tak se může snažit o hospodářskou destabilizaci Ukrajiny. A to skrze zabránění finanční pomoci Ukrajině. Může k tomu využít svůj obrovský vliv v západní Evropě, může využívat svoje tiché spojence, své agenty a svou propagandu,“ varoval Morawiecki na konferenci Yalta European Strategy, která se o víkendu konala v Kyjevě.

Ekonomika Ukrajiny klesne o třetinu

Podle polského premiéra Rusko může dokonce vytvořit takovou situaci, která pro Ukrajinu skončí bankrotem. „A co se stane pak, když ukrajinský stát nebude schopen platit své vojáky, učitele, lékaře, zdravotní sestry nebo soudce? Může vzniknout stav, kdy se veřejné mínění na Ukrajině potenciálně zcela promění,“ dodal Mateusz Morawiecki.

Faktem je, že hospodářství i veřejné finance Ukrajiny válkou trpí. Podle guvernéra Ukrajinské národní banky Kyryla Ševčenka se hrubý domácí produkt Ukrajiny v letošním roce sníží nejspíše o jednu třetinu, tedy o 33 procent. V dalších letech sice má hospodářství růst o pět až šest procent ročně, ovšem bude velmi záležet na tom, jak dlouho ještě válka potrvá, uvedl Ševčenko pro zpravodajský web Ukrinform.net.

Více než 20procentní inflace drtí kupní sílu Ukrajinců, jejich reálné mzdy se v červnu meziročně snížily o více než pětinu. Podle Ukrajinské národní banky ztratilo od začátku ruské invaze 30 až 40 procent zaměstnanců práci a pokles nominálních výdělků se týkal téměř poloviny z těch, kteří si práci udrželi.

Schodek rozpočtu 22 procent HDP

Veřejné finance Ukrajiny se v dosavadním průběhu roku propadly do obřího schodku. Ten podle britského deníku Financial Times činí kolem 22 procent HDP, státnímu rozpočtu už chybí celkem asi 50 miliard dolarů a měsíční schodek se tak vyšplhal až na pět miliard dolarů. Jen pro srovnání, rozpočtový schodek České republiky loni dosáhl téměř sedmi procent HDP, ukrajinský deficit je tedy více než trojnásobný. „Ano, trpíme,“ povzdechl si minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Mateusz Morawiecki proto burcuje k pokračování pomoci Ukrajině. „Pokud hoří dům vašeho souseda, neznamená to, že váš je v bezpečí. Tohle by měl zbytek Evropy pochopit. Ukrajina bojuje i za naši svobodu, za budoucnost svobodného světa,“ řekl polský premiér na zmíněné kyjevské konferenci.

Mohlo by se zdát, že Západ Ukrajině pomáhá jen v podobě dodávek zbraní a že finanční pomoc obstarávají jen dobrovolnické sbírky. Není tomu tak. Například Světová banka uvedla, že od začátku invaze do konce července zmobilizovala pro Ukrajinu téměř 13 miliard dolarů v podobě pohotovostního financování. Další miliardy eur poskytla nebo ještě poskytne Evropská unie, ať už ve formě pomoci, nebo půjček, podobně jako Mezinárodní měnový fond.

Obnova vyjde na 8,6 bilionu korun

Jisté je, že bez pomoci, ať už mezinárodních institucí typu Světová banka, nebo MMF, se Ukrajina neobejde ani po skončení války. Podle odhadů Světové banky a Evropské komise bude obnova Ukrajiny stát nejméně 349 miliard dolarů (asi 8,6 bilionu korun), což představuje zhruba 1,5násobek ročního výkonu její ekonomiky.

Podle Komise a Světové banky bude Ukrajina v příštích 36 měsících potřebovat kolem 105 miliard dolarů (přibližně 2,5 bilionu korun) na nápravu přímých škod spojených s válečným konfliktem. Tyto peníze by měly směřovat zejména do obnovení vzdělávacího a zdravotnického systému a infrastruktury s důrazem na obnovení dodávek vody, elektřiny nebo tepla. Náklady samozřejmě budou tím vyšší, čím déle bude válka na Ukrajině trvat.

Tagy: