Válka na Ukrajině (17.7.2022 18:00)
Válka na Ukrajině zřejmě brzy přejde do fáze zmrazeného konfliktu. Předpokládá to britský odborník na Rusko a jeho dějiny Mark Galeotti. Ten pro slovenský deník Postoj.sk dále uvedl, že ruské invazi na Ukrajinu zpočátku nevěřil. Nedomnívá se totiž, že by chtěl Vladimir Putin vidět svět v plamenech. „Není jako Hitler,“ konstatoval. Spolu s dalšími britskými akademiky ho Rusko nedávno zařadilo na sankční seznam.
Galeotti tvrdí, že útok na Ukrajinu byl odvážné rozhodnutí, avšak nedávalo smysl. „Až do chvíle, kdy došlo k invazi, Putin vyhrával. Jeho jednotky byly na rusko-ukrajinských hranicích, všichni se báli investovat na Ukrajině a její ekonomika se hroutila – neměla přístup ke světovým měnám a zahraniční lídři mířili do Moskvy, což bylo přesně to, co Putin chtěl,“ sdělil Galleoti pro Postoj.sk.
„A tady je zajímavé, jak se přepočítal v tom, že se Ukrajina zhroutí. Pozoruhodný je taky systém, který vytvořil, a ve kterém neměl nikdo odvahu mu říct, že se mýlí. Určitě vycházel z předpokladu, že celá operace do dvou dní skončí, že to bude jednoduché a půjde spíš jen o jakousi policejní akci. Zatkne aktuální vládu, nahradí ji novou, možná budou nějaké protesty,“ dodává.
Na jedné straně podle jeho mínění platí, že Putin a jeho lidé považují NATO za nepřátelskou sílu, jež se snaží Rusko podkopat a izolovat. Poukazuje však i na to, že vliv na rozhodování ruského prezidenta může mít také jeho zhoršující se zdraví. „Možná si myslí, že se mu zavírá příležitost zařadit se do panteonu budovatelů ruské státnosti, jako byli Petr Veliký nebo Ivan Veliký,“ spekuluje.
Britský publicista se dále zmiňuje o zdrojích, které tvrdí, že Vladimir Putin ještě dva dny před invazí nebyl zcela rozhodnut. Podle těch přicházely do hry tři varianty: „plnohodnotná invaze, pro kterou se nakonec rozhodl; omezený útok na území Donbasu a pokračovaní v politické válce, tj. podkopávání ukrajinského hospodářství a vyvíjení tlaku na západní lídry, aby přiměli Zelenského k dalším ústupkem ze strachu, že jinak spustí invazi.“
Z NATO má Putin strach
Galeotti nicméně nesdílí názory některých lidí, kteří Putina srovnávají s Hitlerem. „Putin nechce vidět celý svět v plamenech,“ vysvětluje a podotýká, že ruský prezident má z NATO zjevně strach. „Neposílají letadla nad území západní Ukrajiny, mnohem méně provokují svými bombardéry v Pobaltí, a pak jsou tu Švédsko a Finsko. Zpočátku se Rusové obávali, že jejich vstup do NATO bude mít vážné důsledky, ale dnes předstírají, že je jim to vlastně jedno.“
Podle Galeottiho Putin nerad dělá náročná rozhodnutí, a proto váhá s úplnou mobilizací a vyhlášením regulérní války. To však zákonitě vede do patové situace. „Mezi vyhlášením mobilizace a nasazením vojáků na frontě uplynou tři měsíce, ale nikdo nechce rozpoutat ofenzívu na podzim za zhoršených povětrnostních podmínek. Proto si myslím, že bude ještě pár týdnů váhat a věci se nakonec vyřeší samospádem,“ dodal.
Potenciální mírová dohoda mezi Kyjevem a Moskvou může dle jeho slov nastat v průběhu následujícího roku. Kdyby k tomu došlo, věc povede k rozkolu mezi některými zeměmi EU. „Část z nich bude požadovat zrušení sankcí a obnovení předešlých vztahů s Ruskem, zatímco druhá část – především Polsko a pobaltské státy – budou chtít nechat Rusko co nejvíc vykrvácet,“ uzavřel.
