Ruský prezident Vladimir Putin měl podle informací ukrajinské vojenské rozvědky odložit invazi na Ukrajinu celkem třikrát, uvedl podle agentury Unian zástupce šéfa zpravodajské služby Vadym Skibickyj. Do ofenzívy ho měli přitom tlačit představitelé Federální bezpečnostní služby (FSB). Skibickyj v rozhovoru také řekl, že po osvobození Chersonu vstoupila válka do nové fáze. Nyní se ruské jednotky soustředí kolem Luhanské a Doněcké oblasti.
Ruská vojska měla podle Skibického vstoupit na Ukrajinu již v polovině února. Nakonec ale vrchní velitel ruských ozbrojených sil vpád na sousední území odložil. Podle Skibického Putina do ofenzívy tlačili představitelé Federální bezpečnostní služby (FSB). O termínu útoku měl ruský prezident jednat s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a ministrem obrany Sergejem Šojguem.
„FSB trvala na ofenzivě a byla přesvědčena, že se na invazi dostatečně připravila,“ řekl podle Unianu zástupce šéfa ukrajinské rozvědky pro německý deník Bild. Poznamenal, že pod velkým tlakem měl být i sám Gerasimov, který v určitém okamžiku podlehl nátlaku a souhlasil s provedením operace. „Vynaložili obrovské prostředky a dotlačili Gerasimova k útoku. Skutečnost, že ruské jednotky byly zásobovány potravinami, municí a palivem pouze tři dny, ukazuje, jak moc se přepočítaly,“ doplnil Skibickyj.
Rusové zahájili útok na Ukrajinu v noci z 23. na 24. února. Chtěli uplatnit vojenskou taktiku „blitzkrieg“ (bleskovou válku), založenou na překvapivém útoku s rychlou a ohromující koncentrací síly. Tento plán však totálně selhal. Z velké části se na tom podílel až nečekaně tvrdý odpor ukrajinské armády.
Ruské velení nevzalo v úvahu mnoho dalších faktorů, včetně neochoty Ukrajinců žít pod nadvládou okupantů. Armáda nenaplnila očekávání vedení a neobklíčila Kyjev, nezískala Sumy, Černigiv ani Charkov, upozornil Skibickyj v rozhovoru podle agentury Unian.
Okupanti tak na Ukrajině utrpěli řadu vojenských neúspěchů, včetně ústupu z Chersonu. Právě po osvobození tohoto města podle Skibického vstoupila válka do nové fáze. „Ruští vojáci, kteří se stáhli z Chersonské oblasti, se nyní soustřeďují v Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti. Považují tyto regiony za součást Ruska a chtějí pokračovat v jejich plné okupaci,“ doplnil odborník.
Prigožin se nemá čím chlubit
Zároveň poznamenal, že okupanti se nyní soustředí na doněcký Bachmut. I zde však ruští vojáci naráží na tvrdý odpor z ukrajinské strany. Kvůli své brutálnosti začali někteří vojáci bitvu u Bachmutu označovat jako „mlýnek na maso“. „Chtějí ovládnout celou Doněckou oblast, zaútočit na města Krasmatorsk a Slovjansk z jihu. Šéf soukromé žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se stará o svou prestiž. Obviňuje ruskou armádu, že nepostupuje vpřed, ale ani on se popravdě nemá čím chlubit,“ zhodnotil Skibickyj.
Podle něj válka s Ukrajinou vyčerpala ruskou armádu, a to po personální, tak i technické stránce. Kvůli západním sankcím nejsou mnohé vojenské komponenty k dispozici. Problém se podle zástupce šéfa rozvědky může týkat především letectví, balistických a řízených střel. Ani vojenská podpora z Íránu však prý Rusům zřejmě nepomůže. „Víme o dohodách mezi Íránem a Ruskem, zejména o bezpilotních letounech kamikaze a balistických střelách. Írán však v obavách ze západních sankcí odloží datum dodání na co nejpozdější dobu,“ myslí si Skibickyj.
V rozhovoru také přiznal, že ukrajinská vojenská rozvědka pracuje i na území Ruské federace. „Naše cíle jsou výhradně vojenské: objekty ruských ozbrojených sil, z nichž jsou vedeny útoky proti Ukrajině, logistická centra, velitelská stanoviště nebo jednotky s velkým počtem vojáků,“ řekl Skibickyj. Co přesně Ukrajinci na území nepřítele provádí, však neupřesnil.
