Jak fungují rakety ATACMS
USA povolily Ukrajině používat rakety ATACMS k útokům na ruské území. Krok má mimo jiné zvýšit schopnost Ukrajiny bránit okupovaná území v Kurské oblasti. Jaký vliv budou mít tyto rakety na bojiště a co znamená rozhodnutí amerického prezidenta Joe Bidena pro pokračování konfliktu?
Prezident Joe Biden podle amerických médií povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území. Bílý dům věc nechtěl komentovat. Washington přitom dříve údery raketami ATACMS za hranicemi zakazoval, protože se obával, že by vedly k eskalaci války, popsal web BBC ve své analýze.
Proč USA povolily Ukrajině používat rakety dlouhého doletu na území Ruska?
Americká munice a technika se už používá uvnitř Ruska, konkrétně v pohraniční Kurské oblasti. USA však Kyjevu nikdy nedovolily střílet přes hranice raketami ATACMS – až dosud. Změna politiky je údajně reakcí na nedávný příchod severokorejských jednotek na podporu Ruska v Kurské oblasti, kde Ukrajina od srpna okupuje území. Ukrajinci také tvrdili, že nesvolení k použití těchto zbraní uvnitř Ruska je jako požadavek bojovat s jednou rukou za zády.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Musk v čele amerického ministerstva? Výhody pro Teslu i korupce, zní od expertů
Blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu ale vyvolává obavy o budoucnost americké podpory Ukrajině. Prezident Biden se tak zřejmě snaží využít zbývající čas ve funkci k tomu, aby Ukrajině pomohl, jak nejvíce to půjde. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zatím tento krok nepotvrdil. V neděli však prohlásil: „Údery se nedělají slovy... Střely budou mluvit samy za sebe.“
Co jsou rakety ATACMS?
Armádní taktický raketový systém je balistická střela země-země schopná zasáhnout cíle až do vzdálenosti 300 kilometrů. Právě díky svému dosahu je pro Ukrajinu obzvláště důležitá.
Rakety vyrábí obranná společnost Lockheed Martin a mohou být odpalovány buď z pásového raketového systému M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System), nebo z kolového dělostřeleckého raketového systému M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). Cena každé rakety se pohybuje kolem 1,5 milionu dolarů (přibližně 34,5 milionu Kč).
Rakety ATACMS Zdroj: profimedia.cz
ATACMS (vyslovuje se „attack-'ems“) jsou rakety poháněné pevným raketovým palivem a sledují balistickou dráhu. Po dosažení atmosféry se vracejí zpět vysokou rychlostí pod velkým úhlem, což značně ztěžuje jejich zachycení.
Rakety ATACMS mohou nést dva různé typy bojových hlavic. První je kazetová hlavice, která obsahuje stovky pum určených k ničení lehce obrněných jednotek na rozsáhlém území. Tyto pumy mohou zasáhnout zaparkovaná letadla, protivzdušnou obranu nebo soustředění vojsk. I když jsou kazetové hlavice efektivní, představují riziko, protože po nich mohou zůstat nevybuchlé pumy, které jsou nebezpečné ještě dlouho po skončení bojů. Druhý typ hlavice je jednotná, přičemž varianta o hmotnosti 225 kilogramů s vysokou výbušninou je určena k ničení zpevněných objektů a větších staveb.
Tyto rakety existují již desítky let. Poprvé byly použity ve válce v Perském zálivu v roce 1991. Americká armáda je nahrazuje raketou nové generace Precision Strike Missile, rychlejší a štíhlejší zbraní, která může doletět až na vzdálenost 500 kilometrů. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by je měla dostat Ukrajina.
Jaký efekt budou mít na bojišti?
Ukrajinské síly drží v Kurské oblasti území o rozloze více než tisíc kilometrů čtverečních. Ukrajinští a američtí představitelé však očekávají protiofenzívu ruských a severokorejských jednotek s cílem získat toto území zpět. Ukrajina tak může k obraně použít rakety ATACMS a zaměřit se na ruské pozice včetně vojenských základen, infrastruktury a muničních skladů.
Dodávky raket pravděpodobně nebudou stačit k tomu, aby zvrátily průběh války. Rusko ale již přesunulo vojenskou techniku, například stíhačky, na letiště dál do vnitrozemí. To může ruským jednotkám ztížit život, protože se protáhnou zásobovací linie a letecká podpora bude trvat déle.
„Nemyslím si, že to bude rozhodující,“ řekl západní diplomat v Kyjevě, který si vzhledem k citlivosti záležitosti přál zůstat v anonymitě. „Je to však opožděné symbolické rozhodnutí, které má demonstrovat vojenskou podporu Ukrajině. Může to také zvýšit válečné náklady pro Rusko,“ sdělil.
Evelyn Farkasová, která působila jako zástupkyně náměstka ministra obrany v Obamově administrativě, podotkla, že je také otázka, kolik munice bude poskytnuto. „Slyšeli jsme o varování Pentagonu, že těch raket, které mohou dát Ukrajině k dispozici, není tolik,“ uvedla. Zdůraznila ale, že rakety ATACMS by mohly mít „pozitivní psychologický dopad“ pro Ukrajinu, pokud budou použity k úderu na cíle, jako je Kerčský most, který spojuje Krym s pevninským Ruskem.
Povolení USA může mít také řetězový efekt. Potenciálně umožní Velké Británii a Francii udělit Ukrajině povolení k použití raket Storm Shadow uvnitř Ruska. Storm Shadow je francouzsko-britská střela dlouhého doletu s podobnými schopnostmi jako americká ATACMS.
Bezpečnostní analytik Josef Kraus míní, že rakety ATACMS budou mít zásadní efekt na ruské území. „Rusko se s tím musí popasovat. Na druhou stranu je to mnohem důležitější symbolické gesto. Američané vlastně prolomili něco, o čem se tady dlouho spekulovalo, to znamená umožnění Ukrajincům intenzivně zasahovat ruské teritorium,“ popsal Kraus ve vysílání CNN Prima NEWS.
Může konflikt eskalovat?
Ruský prezident Vladimir Putin před povolením použití západních zbraní k zasažení Ruska varoval s tím, že Moskva by to považovala za „přímou účast“ zemí NATO ve válce na Ukrajině. „Podstatně by to změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu,“ řekl Putin v září. „Znamenalo by to, že země NATO, USA a evropské státy, bojují s Ruskem.“
Rusko stanovilo „červené linie“ již dříve. Některé z nich, včetně poskytnutí moderních bojových tanků a stíhaček Ukrajině, byly ale mezitím překročeny, aniž by to vyvolalo přímou válku mezi Ruskem a NATO.
Také profesor Justin Bronk z obranného think tanku Royal United Services Institute podotkl, že Rusko vyhrožovalo i v minulosti a nic se nakonec nestalo. „Ruské hrozby pravděpodobně nebudou v této fázi považovány za významný odstrašující prostředek, protože Rusko v průběhu války opakovaně vyhrožovalo hrozivými následky – včetně narážek na jaderné útoky – v každé fázi, kdy bylo dodáno západní vybavení,“ uvedl Bronk pro BBC.
„Kreml vždy reaguje, když přichází takový nový prvek na bojiště. Byly to raketomety HIMARS, byly to stíhačky F-16 či dalších několik příkladů. Kreml bude samozřejmě reagovat velmi rozrušeně,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza. Dodal, že senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov mluvil i o hraně světové války. „To samé očekávám od některých prominentů z bezpečnostní rady Ruské federace, například bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva,“ řekl Bříza.
Zdůraznil ale, že Ruská federace již nemá mnoho prostředků, jak válku eskalovat. „Neučinila všeobecnou mobilizaci, tomu se ostatně brání ‚jako čert kříži‘, protože by to znamenalo velké vnitropolitické pnutí. A co se týče jaderných prostředků, Ruská federace určitě jimi na případné použití těchto raket reagovat nebude,“ ubezpečil Bříza. Podotkl, že něco jiného je ale jaderná rétorika. „To určitě vytáhne tak, jak jsme to slyšeli v posledních dvou letech již mnohokrát,“ sdělil.
V úterý ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Cílem nové doktríny je podle Kremlu dát potenciálním nepřátelům na srozuměnou, že je nevyhnutelně postihne odplata, pokud by na Rusko či jeho spojence zaútočili. „Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Jak zareaguje Donald Trump?
Povolení přichází pouhé dva měsíce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Ten již prohlásil, že má v úmyslu válku na Ukrajině rychle ukončit. Neupřesnil ale, jak to hodlá udělat.
Zvolený prezident Trump zatím neřekl, zda by v této politice pokračoval, ale někteří z jeho nejbližších spojenců ji již kritizovali. Donald Trump mladší, politikův syn, napsal na sociálních sítích: „Zdá se, že vojensko-průmyslový komplex se chce ujistit, že rozpoutá třetí světovou válku dříve, než bude mít můj otec šanci nastolit mír a zachránit životy.“
The Military Industrial Complex seems to want to make sure they get World War 3 going before my father has a chance to create peace and save lives.
— Donald Trump Jr. (@DonaldJTrumpJr) November 17, 2024
Gotta lock in those $Trillions.
Life be damned!!! Imbeciles! https://t.co/ZzfwnhBxRh
Mnozí z Trumpových nejvyšších představitelů, jako například nově zvolený viceprezident JD Vance, tvrdí, že USA by neměly Ukrajině poskytovat žádnou další vojenskou pomoc.
Jiní členové příští Trumpovy administrativy však zastávají opačný názor. Poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz tvrdí, že USA by mohly urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu, aby donutily Rusko k jednání.
Kterou cestou se zvolený prezident vydá, není jasné. Mnozí na Ukrajině se však obávají, že dodávky zbraní, včetně systémů ATACMS, přeruší. „Máme obavy. Doufáme, že (Trump) své rozhodnutí nezvrátí,“ řekl ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Krvavé lázně a hromada šrotu. Video ukazuje, jak ruský agresor pociťuje válku i na svém území
