Pryč s pivní daní! Proti zdražování národního moku protestovala plná náměstí. Nyní je ticho
Milovníci chmelového moku se v minulosti mnohokrát rázně postavili proti zvyšování daní z piva. Také vláda premiéra Petra Fialy (ODS) nyní v Parlamentu prosazuje vyšší DPH za pivo v rámci konsolidačního balíčku, hospodští ale protestují mnohem mírněji než třeba před 114 lety. Ministerským kabinetem ohlášené navýšení pivní daně vyvolalo velké protivládní demonstrace například v neděli 23. května 1909. V Brně tehdy demonstrovali takřka všichni hostinští ve městě, svorně Češi i Němci. A přidaly se i davy štamgastů. Praha se proti zdražování piva postavila ve stejný den s podobnou kuráží, městem táhl pětitisícový protestní průvod.
Ruský špion v Praze Alfred Redl se zastřelil před 110 lety. Moskva tu verbuje agenty i dnes
Posledních osm měsíců života strávil ruský agent v rakouské plukovnické uniformě v pražském Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. V předvečer smrti ovšem zamířil do Vídně a Pražané si 26. května 1913 mohli přečíst v Národní listech: „Z Vídně. Náčelník generálního štábu 8. sboru v Praze, plukovník Alfred Redl, spáchal dnes v hotelu ve vnitřním městě sebevraždu, střeliv se do úst.“ Důvod? Provalila se jeho dlouholeté špionážní činnost pro Rusko. Ve zpravodajské žargonu byl Alfred Redl takzvaným krtkem, tedy agentem uvnitř ústředí zpravodajské služby protivníka. „Naverbovat či zlanařit krtky, o to se Rusové v Praze zcela jistě snaží i dnes,“ říká historik Tomáš Kykal.
O prvním letu Jana Kašpara rozhodla splašená kráva. Slavný aviatik spáchal sebevraždu
Obklopila mě téměř tma, neviděl jsem ani motor, ale náhle zahlédl jsem hroty velechrámu sv. Víta. Tak líčil aviatik Jan Kašpar svoji nejslavnější cestu po nebi, první český dálkový let z Pardubic do Prahy v roce 1911. Od narození Jana Kašpara uplynulo 140 let, svět spatřil 20. května 1883. První úspěšný pokus odlepit aeroplán od země učinil v roce 1910 a paradoxně k tomu přispěla splašená kráva. Nad Čechy a Moravou létal pouhé dva roky, aby v březnu 1927 zemřel v neutěšených finančních poměrech. Spáchal sebevraždu, otrávil se benzinovými výpary. Při pohřbu se o tragickém konci nemluvilo a již v roce 1928 Češi postavili aviatikovi první pomník.
Bojím se upozornit, že jízdu vpravo zavedli nacisté, říká historik o symbolech moci
V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.
Speciální výroční tisícikoruna se chystá do oběhu. Jak můžete získat limitovanou bankovku?
Přesně 30 let od zahájení rozdělení česko-slovenské měny vydá Česká národní banka (ČNB) novou tisícovou bankovku se speciálním přítiskem. K dostání bude na začátku února výměnou za jiné bankovky či mince ve stejné hodnotě. Půjde o limitovanou verzi, která bude k mání do vyčerpání zásob. Časem by proto výroční tisícikoruna mohla výrazně získat na své hodnotě, coby sběratelský artikl. Jak bude vypadat a kde ji bude možné vyzvednout?
Návrat k národnímu státu? EU by se měla poučit z Rakouska-Uherska, míní historik
Skupina českých akademiků a myslitelů se v úterý potkala ve Strahovském klášteře v rámci setkání k obnově české státnosti, kterou uspořádala Společnost pro Svatováclavská studia. Na události byla odhalena pamětní deska, čemuž předcházely proslovy. Filozof a teolog Roman Carda hovořil o nutnosti návratu k národním státům a místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk zase mimo jiné připomněl, že v současné Ústavě chybí zmínka o státotvorném národu. Spolek zároveň usiluje o zrod Ústavu české státnosti, který by měl vzniknout ve Staré Boleslavi, kde byl zavražděn Svatý Václav.
Kýble špíny aneb Lidstvo potřebuje zápasu, proto si vymyslelo obecní volby
Dokud jsem u vesla, ať z toho něco mám! Přesně tak se podle brněnského deníku Rovnost z roku 1907 chovala většina starostů i pánů radních, jakmile je komunální volby vynesly do čela měst a obcí. Obecní volby čekají tuzemské voliče už 23. a 24. září a předvolební kampaň je leckde vyhrocená. V minulosti tomu nebylo jinak, kandidáti na sebe lili celé kýble špíny.
Jak se obec Vepříkov proměnila v ohnivé jezero aneb Z historie shořelých vesnic
Požár polykající celou vesnici, jak se to aktuálně stalo v Mezné u Hřenska, je v českých dějinách 20. a 21. století spíše výjimkou. V roce 1911 oheň zcela zničil Vepříkov na Vysočině, shořelo tam 63 usedlostí, živel nezastavilo ani 25 hasičských sborů. „Ministerstvo vojenství propůjčilo nešťastníkům stany k ubytování,“ informoval tehdy tisk. V roce 1917 oheň zpustošil 67 domů v moravském Vyškově, v dalších letech ale spíše hořely jen jednotlivé domy či objekty.