Rakousko-Uhersko

Víkendový sjezd sociálních demokratů proměnil erbovní barvu partaje. Není to už oranžová ani rudá, což byly tradiční barvy spojené s dějinami strany. Teď je to cihlová. Podle staronového předsedy strany Michala Šmardy je to prý moderní barva. Bude však stačit k záchraně strany?

Posledních osm měsíců života strávil ruský agent v rakouské plukovnické uniformě v pražském Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. V předvečer smrti ovšem zamířil do Vídně a Pražané si 26. května 1913 mohli přečíst v Národní listech: „Z Vídně. Náčelník generálního štábu 8. sboru v Praze, plukovník Alfred Redl, spáchal dnes v hotelu ve vnitřním městě sebevraždu, střeliv se do úst.“ Důvod? Provalila se jeho dlouholeté špionážní činnost pro Rusko. Ve zpravodajské žargonu byl Alfred Redl takzvaným krtkem, tedy agentem uvnitř ústředí zpravodajské služby protivníka. „Naverbovat či zlanařit krtky, o to se Rusové v Praze zcela jistě snaží i dnes,“ říká historik Tomáš Kykal.

Obklopila mě téměř tma, neviděl jsem ani motor, ale náhle zahlédl jsem hroty velechrámu sv. Víta. Tak líčil aviatik Jan Kašpar svoji nejslavnější cestu po nebi, první český dálkový let z Pardubic do Prahy v roce 1911. Od narození Jana Kašpara uplynulo 140 let, svět spatřil 20. května 1883. První úspěšný pokus odlepit aeroplán od země učinil v roce 1910 a paradoxně k tomu přispěla splašená kráva. Nad Čechy a Moravou létal pouhé dva roky, aby v březnu 1927 zemřel v neutěšených finančních poměrech. Spáchal sebevraždu, otrávil se benzinovými výpary. Při pohřbu se o tragickém konci nemluvilo a již v roce 1928 Češi postavili aviatikovi první pomník.

V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.

Konec některých kamenných poboček České pošty bude pro mnoho zákazníků znamenat návrat do minulosti. Pojízdné poštovní úřady u nás fungovaly od roku 1958 skoro čtyřicet let a dokázaly zprostředkovat běžnou doručovací agendu i v nejzapadlejších končinách bývalého Československa. Současná situace nahrává renesanci této služby.

Přesně 30 let od zahájení rozdělení česko-slovenské měny vydá Česká národní banka (ČNB) novou tisícovou bankovku se speciálním přítiskem. K dostání bude na začátku února výměnou za jiné bankovky či mince ve stejné hodnotě. Půjde o limitovanou verzi, která bude k mání do vyčerpání zásob. Časem by proto výroční tisícikoruna mohla výrazně získat na své hodnotě, coby sběratelský artikl. Jak bude vypadat a kde ji bude možné vyzvednout?

Skupina českých akademiků a myslitelů se v úterý potkala ve Strahovském klášteře v rámci setkání k obnově české státnosti, kterou uspořádala Společnost pro Svatováclavská studia. Na události byla odhalena pamětní deska, čemuž předcházely proslovy. Filozof a teolog Roman Carda hovořil o nutnosti návratu k národním státům a místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk zase mimo jiné připomněl, že v současné Ústavě chybí zmínka o státotvorném národu. Spolek zároveň usiluje o zrod Ústavu české státnosti, který by měl vzniknout ve Staré Boleslavi, kde byl zavražděn Svatý Václav.

Dokud jsem u vesla, ať z toho něco mám! Přesně tak se podle brněnského deníku Rovnost z roku 1907 chovala většina starostů i pánů radních, jakmile je komunální volby vynesly do čela měst a obcí. Obecní volby čekají tuzemské voliče už 23. a 24. září a předvolební kampaň je leckde vyhrocená. V minulosti tomu nebylo jinak, kandidáti na sebe lili celé kýble špíny.

Požár polykající celou vesnici, jak se to aktuálně stalo v Mezné u Hřenska, je v českých dějinách 20. a 21. století spíše výjimkou. V roce 1911 oheň zcela zničil Vepříkov na Vysočině, shořelo tam 63 usedlostí, živel nezastavilo ani 25 hasičských sborů. „Ministerstvo vojenství propůjčilo nešťastníkům stany k ubytování,“ informoval tehdy tisk. V roce 1917 oheň zpustošil 67 domů v moravském Vyškově, v dalších letech ale spíše hořely jen jednotlivé domy či objekty.

První republiku si příliš idealizujeme, i ona měla své Babiše, Rathy či Hlubučky. Historik Pavel Fabini v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že naše doba není o moc zkaženější než obdivované časy rady Vacátka. Tvrdí, že zcela košer se někdy nechoval dokonce ani prezident T. G. Masaryk.

Jindřich Holub ze Spolku pro obnovu Českého království v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje, proč je právě teď nejlepší čas na návrat k monarchii. Mít krále místo prezidenta by podle něj Čechy zkultivovalo, s důstojnou hlavou státu by nehrozily trapasy typu krádeže chilského pera či virózy nad korunovačními klenoty. S výběrem vhodného adepta by podle Holuba nebyl problém, rodové kořeny jeho favorita Karla Habsburského přece sahají až k Přemyslovcům.

Železniční uzel v Bohumíně si pamatuje zástupy uprchlíků. Kolem roku 1900 se zde denně tísnily stovky vystěhovalců také z území dnešní západní Ukrajiny. Tito migranti mířili do Spojených států. Tehdy to byli občané Rakouska-Uherska a jen v letech 1901 až 1905 uteklo do USA milion občanů monarchie. „Železničním uzlem pro uprchlíky zůstává Bohumín i dnes, Ukrajinci odtud míří na Prahu, Vídeň anebo Berlín,“ popisuje aktuální uprchlickou trasu bohumínský koordinátor humanitární pomoci Petr Vachtarčík.