V populaci stále přibývá nádorů kůže, ať už se jedná o melanomy, bazaliomy, spinaliomy či jiné vzácnější nádory. Stejně jako u jiných typů rakoviny i zde platí, že včasné odhalení mnohonásobně zvyšuje šanci na vyléčení. Čeho bychom si měli u znamének na kůži všímat a jak často je vhodné navštěvovat lékaře? CNN Prima NEWS oslovila dermatoložku Drahomíru Jarošíkovou, která mimo jiné vyzdvihuje snadnou prevenci vzniku melanomu.
Paní doktorko, proč jsou u rakoviny kůže důležitá preventivní vyšetření?
Podobně jako u jiných nádorových onemocnění, je i u rakoviny kůže velmi důležitý včasný záchyt. Kůže je přitom velice snadno dostupná vyšetření pouhým okem, případně dermatoskopem (speciální osvětlená zvětšující „lupa“, která kožnímu specialistovi umožnuje si detailně prohlédnout projevy v povrchových vrstvách kůže a následně zvýšit pravděpodobnost brzkého odhalení počínajícího kožního nádoru, pozn. red.). Tato prohlídka je zcela nebolestivá, nevyžaduje přípravu a nezatíží organismus žádným zářením. Je určitě vhodné, aby kožní vyšetření bylo součástí preventivních prohlídek, respektive jednou z nich.
Jak často by se měly provádět kontroly kůže u specialisty? Může provést prohlídku i praktický lékař?
Je to individuální. Při preventivním vyšetření může dermatolog odhalit rizikové faktory pro vznik kožního nádoru. A to jak cílenými dotazy, tak i podle vzhledu – barvy vlasů, barvy a kvality pokožky, rozmístění a charakteru znamének. Následně kůži prohlédne v celém rozsahu a pokud je potřeba, vyšetří jednotlivé projevy dermatoskopem. Po zhodnocení všech faktorů doporučí vhodnou frekvenci kontrol. Praktický lékař vás určitě může upozornit na projevy, které by měly být vyšetřeny podrobněji.
MUDr. Drahomíra Jarošíková vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V současné době pracuje jako lékařka Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu. Zabývá se diagnostikou a léčbou kožních melanomových i nemelanomových nádorů, léčbou kožních nežádoucích účinků onkologické léčby a také kožní prevencí u rizikových skupin pacientů.
Měli bychom si všímat znamének na kůži i my sami?
Ano, to je velice důležité. Odhalení nebezpečného znaménka a následně jeho rychlé odstranění lékařem nám může zachránit život. Měli bychom si všímat změn na znaménkách, která už na kůži máme, ale i těch, jež se objeví nově. Změnami se rozumí nepravidelný tvar, nepravidelné okraje, nesourodá barva, velikost nad šest milimetrů, případně vyvýšení znaménka.
A co místa, která my sami vidět nemůžeme? Například záda, hýždě, zadní část stehen.
U těchto nedostupných míst je vhodné požádat například partnera nebo někoho z rodiny, aby se čas od času podíval. Pokud to není možné, je na místě zajít ke kožnímu lékaři nebo se ukázat praktikovi. Připomínám také, že znaménka se mohou objevit i na dlaních, chodidlech, ušních boltcích, nehtových ploténkách nebo na intimních partiích. To jsou místa, která často bývají opomíjena.
Měli bychom prohlížet i děti? Nebo u nich rakovina kůže nehrozí?
Přestože rakovina kůže u dětí je výrazně méně častá, určitě doporučuji hlídat znaménka také u nich. U dětí je třeba sledovat znaménka vrozená, která jsou větších rozměrů, a pak ta, která se zvětšují výrazně více, než dítě roste. Také bych zdůraznila nutnost dodržování ochrany dětské kůže před spálením při běžných aktivitách na slunci – typicky na dovolené u moře, obecně na koupalištích a ve vysokohorském prostředí. Dětská kůže je citlivější a její poškození může v dalším životě přispět k rizikovým faktorům vzniku nádorů kůže. Proto je potřeba ji chránit před ostrým sluncem a pravidelně mazat kvalitními přípravky s nejvyšším UV faktorem.
Jsou lidé dostatečně informováni o rakovině kůže a vyhledávají ambulance kožních lékařů za účelem prevence?
Situace se v posledních dvaceti třiceti letech výrazně zlepšila. Ale stále se v ambulancích setkáváme s nádory velkých rozměrů, které určitě mohly být léčeny nebo odstraněny mnohem dříve. A jejich nositelé by nemuseli podstupovat komplikovanou a zatěžující léčbu. Někteří lidé se stále domnívají, že po odstranění některého kožního projevu se onemocnění kůže rozběhne nebo urychlí. Právě tento mýtus je vede k tomu, že se vyšetření a případně zákroku obávají a odkládají ho. Tyto případy jsou pro všechny strany nepříjemné a hlavně zbytečné a je potřeba na ně neustále upozorňovat.
Jizvy od popálenin a zraková vada. Život se s Petrem nemazlil, přesto neztrácí optimismus
Petr Ilčík (35 let) z jižní Moravy trpí od dětského věku zrakovou vadou, kterou nelze vyléčit. Aby toho nebylo málo, v šesti letech měl vážnou nehodu u táboráku, při které si popálil obličej a obě ruce. Kvůli svému „dvojitému“ hendikepu musel čelit šikaně i neustálým narážkám na svůj vzhled a následně i problémům při hledání pracovního uplatnění. I přesto dnes působí velmi vyrovnaně a se svými jizvami se naučil žít.
Co můžeme udělat, aby se na naší kůži žádný kožní nádor neobjevil? Existuje nějaká prevence, jak zmírnit riziko?
Velkou část hrají genetické (vrozené) faktory, které ovlivnit nedokážeme. Mám na mysli například barvu kůže a vlasů. Světlá kůže má méně pigmentu, který dokáže bránit hlubšímu průniku UV záření, jde o takzvaný fototyp I a II. U těchto lidí je větší riziko vzniku melanomu než u těch s tmavými vlasy a tmavším odstínem kůže. Existují ale faktory, které ovlivnit můžeme. Vznik některých nádorů podporuje jednorázová velká dávka UV záření, která se v průběhu života opakuje. Proto je třeba velmi důležité dávat si pozor, abychom se nespálili. A chránili se podobně, jako jsem o tom mluvila u dětí.
Na co dalšího bychom si ještě měli dát pozor?
Je potřeba brát v potaz i UV záření, které kůže absorbovala za celý život. To má také vliv na imunitu, odolnost kůže a může v pozdějším věku vést k tvorbě kožního nádoru, kterému již nejsme schopni zabránit. Tělo je jeden celek a i onemocnění jiných orgánů, jde hlavně o autoimunitní a jiné onkologické diagnózy, případně jejich léčba, může přispívat k zvýšenému riziku vzniku kožního nádoru.
Jaké jsou možnosti léčby v případě, že se melanom nebo jiný typ kožního onemocnění potvrdí?
Právě velmi včasné odhalení podezřelého projevu, ale již i vzniklého nádoru může vést k úplnému vyléčení pouze chirurgickým odstraněním. To je ideální průběh. U pokročilejších nádorů se musí sáhnout po složitějších chirurgických výkonech, chemoterapii, radioterapii a další metodách. V takovém případě je už léčba náročnější a šance na vyléčení nižší. Proto jsou prevence kožních nádorů a preventivní prohlídky zásadní. Na rozdíl od rakovin jiných orgánů, kdy je třeba absolvovat náročnější preventivní vyšetření, je snadnější odhalení těchto nádorů (mnohdy pouhým okem) velkou výhodou.