Rakušan chce řešit zákon o volbě prezidenta. Kandidatura Rohanové vzbuzuje otázky

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) plánuje, že se po volbách sejde se svými podřízenými a projednají možné změny v zákoně o prezidentské volbě. Důvodem je, že podpisy některých kandidátů vzbuzují otázky, které musí řešit Nejvyšší správní soud. Ministerstvo vnitra by tak po zpřesnění podmínek mohlo lépe vyhodnocovat, kdo opravdu řádně všechny podmínky splnil. To se týká například kandidátky Denisy Rohanové, která se opírá o podpisy zákonodárců, které sehnala ještě v době, kdy volby vůbec nebyly vyhlášeny. Nad touto možností se ve vysílání CNN Prima NEWS podivovali i politolog Lukáš Jelínek a ústavní právník Jan Kysela.

Největší otazníky nyní visí nad regulérností kandidatury Denisy Rohanové, která je prezidentkou České asociace povinných. Ta si sehnala podpisy dvaceti zákonodárců v minulém roce, kdy zasedala Poslanecká sněmovna ještě ve starém složení. Pod Rohanové kandidaturu se tak podepsali například sociální demokraté, komunisté nebo někteří poslanci hnutí ANO, kteří v posledních volbách neuspěli.

Podle Víta Rakušana by tak mělo dojít ke zpřesnění pomocí změny v zákoně o prezidentské volbě. „Rozdílné výklady zákona o volbě prezidenta mohou vyvolávat otázky, které však nyní může vyřešit jen Nejvyšší správní soud,“ napsal Rakušan na Twitter. „Po lednových prezidentských volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží,“ dodal.

S tím souhlasí i politolog Lukáš Jelínek, podle kterého by změna jednoznačně prospěla. „Je nepříjemné, když zákon jinak vykládá ministerstvo vnitra a Nejvyšší správní soud. Věci, kdy, kdo a v jakém počtu smí podepsat kandidaturu je zásadní, protože pokud se podíváme na případ paní Rohanové, tak sbírala podpisy mezi zákonodárci ještě v minulém volebním období a mimo období vypsání voleb. To působí absurdně,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Jelínek.

Pochyby nad podpisy

Podle něj by novela volebního zákona měla jasně říci, od kdy je možné podepisovat příslušné archy. A také, zda se mohou míchat podpisy zákonodárců z různých volebních období. To je příklad kandidáta Tomáše Zimy, kterému se podepsali senátoři z minulého i současného volebního období.

Podobně jako Jelínek se nad některými nejasnostmi podivoval i ústavní právník Jan Kysela. „Její pozice legitimní a legální kandidátky mi přijde nejslabší. Důvodem je, že se opírá o hlasy poslanců, kteří už poslanci nejsou a představují politické strany, které už v Parlamentu nejsou,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Podle něj je pochybné i to, že podpis sbírala v době, kdy volby ještě vůbec vyhlášeny nebyly. „Připadá mi to jako velká slabina a trochu se divím, že ji ministerstvo vnitra jako slabinu nevidělo,“ dodal.

Ministerstvo vnitra zaregistrovalo v pátek devět uchazečů a dalších dvanáct odmítlo. Někteří z nich se budou odvolávat. Zatím ale platí, že se o prezidentský úřad utká šéf hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, ekonomka Danuše Nerudová, generál Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a někdejší rektor Tomáš Zima.

Tagy:
prezidentské volby Vít Rakušan volby Jan Kysela volební zákon Ministerstvo vnitra České republiky Nejvyšší správní soud České republiky Denisa Rohanová