Testovací místo ve vestibulu newyorského nádraží Penn Station Zdroj: Profimedia.cz
Velké pozdvižení vyvolaly pokyny ministerstva zdravotnictví amerického státu New York ohledně priorit pro přidělování léků proti covidu. Těch je totiž nedostatek a nárok na ně mají přednostně pacienti s vysokým rizikem závažného průběhu a úmrtí. Vášnivé debaty ale vzbudila poznámka, která doporučuje považovat za rizikový faktor i to, že člověk není bílé barvy pleti. Někteří odborníci to považují za diskriminaci a rasismus, jiní na tom naopak nevidí nic špatného.
Dokument vydaný ke konci prosince doporučuje lékařům, aby monoklonální protilátky a antivirové tabletky na léčbu covidu podávali prioritně pacientům s nejvyšším rizikem hospitalizace a úmrtí. Mezi medikamenty patří i paxlovid od společnosti Pfizer, který podle klinických studií snižuje riziko hospitalizace a úmrtí u vysoce rizikových neočkovaných dospělých o 88 procent. Jako další antivirotikum ministerstvo doporučuje molnupiravir, který riziko snižuje přibližně o 30 procent. Jenže obou těchto léků ani monoklonálních protilátek nemá New York tolik, aby uspokojil všechny zájemce.
PŘEHLEDNĚ: Jak rozpoznat covid od chřipky nebo nachlazení? Zaměřte se na příznaky
Zimní období s sebou přináší nepříjemné nachlazení nebo chřipku. Poslední dva roky však lidi trápí daleko záludnější onemocnění – covid. Postupem času se objevují jeho nové varianty, které mohou mít s běžnými nemocemi mnoho společného. Jak je od sebe rozeznat? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled důležitých příznaků.
Tamní ministerstvo zdravotnictví proto vytvořilo prioritní skupiny pacientů. Do té první patří všichni se střední a těžkou poruchou imunitního systému nehledě na to, zda jsou očkovaní. A také osoby starší 65 let s nedokončeným očkováním, které trpí minimálně jedním „rizikovým faktorem“. Mezi ty se řadí například onemocnění jako rakovina, chronické onemocnění ledvin, jater a plic nebo demence, ale i nadváha nebo cukrovka. Podobné rozdělení pacientů je i v dalších čtyřech prioritních skupinách.
Pokud se lékaři musí rozhodnout, koho mají při podání léku nebo monoklonálních protilátek upřednostnit, ve všech skupinách tak mají činit nejdříve na základě věku a poté počtu rizikových faktorů, které definuje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Pozornost ale vzbudila další doporučení. Zatímco jedno říká, od jaké hodnoty indexu BMI by se měl člověk považovat za rizikového z hlediska nadváhy, jiné už rozděluje pacienty na základě rasy. „Nebílá rasa nebo hispánská/latinskoamerická etnická příslušnost by měla být považována za rizikový faktor, protože dlouhodobé systémové zdravotní a sociální nerovnosti přispěly ke zvýšenému riziku závažných onemocnění a úmrtí na COVID-19,“ píše se v dokumentu.
Protiústavní a rasistické?
Právě ona zmínka o rasové a etnické příslušnosti vyvolala na sociálních sítích bouřlivé debaty. Jedna z nich se například rozpoutala pod příspěvkem Karol Markowiczové, která přispívá jako sloupkařka pro New York Post a Fox News. „Ministerstvo zdravotnictví státu New York varuje, že nemá dostatek Paxlovidu nebo monoklonálních protilátek k léčbě a bílí lidé o ně nemusí žádat,“ napsala.
„Jak může být rasa nebo etnická příslušnost pacienta legitimním kritériem pro přidělování nedostatkových klinických zdrojů (jako léků nebo nemocničních lůžek) vládním subjektem v roce 2021 v USA? A jak by to mohlo být vůbec ústavní?“ ptá se pro změnu socilog Nicholas Christakis, který vyučuje na univerzitě v Yaleu. „Je to protiústavní a mělo by se to zakázat,“ má jasno Harmeet Dhillonová, mediálně známá právnička a členka Republikánské strany. Objevily se i příspěvky označující podobné jednání za rasismus.
How is the race or ethnicity of a patient a legitimate criterion for the allocation of scarce clinical resources (like drugs or hospital beds) by a government entity in 2021 in the USA? And how could this even be constitutional? https://t.co/m6gRlnaEX2
— Nicholas A. Christakis (@NAChristakis) December 31, 2021
S tím ale mnoho diskutujících rozhodně nesouhlasí. „Je to jako přednost pro lidi, kteří jsou vystaveni jiným faktorům, které zvyšují riziko závažných onemocnění (včetně vystavení strukturálnímu rasismu). Člověk může být běloch a mít takový zdravotní stav, který zvyšuje riziko vážného onemocnění – a také by měl mít přístup,“ napsala epidemioložka a někdejší pracovnice newyorského ministerstva zdravotnictví Natalia Linosová. „Barevní lidé umírají na COVID mnohem mladší, takže evidentně děláme něco špatně,“ dodala.
I další diskutující podotýkali, že výtky ohledně posuzování pacientů na základě rasy nebo etnické příslušnosti jsou vytržené z kontextu, protože hlavní kritérium pro přidělení nedostatkových léků je zdravotní stav a věk. Takže v mnohých případech na ně mají nárok také běloši.
