Testovací místo ve vestibulu newyorského nádraží Penn Station Zdroj: Profimedia.cz
Velké pozdvižení vyvolaly pokyny ministerstva zdravotnictví amerického státu New York ohledně priorit pro přidělování léků proti covidu. Těch je totiž nedostatek a nárok na ně mají přednostně pacienti s vysokým rizikem závažného průběhu a úmrtí. Vášnivé debaty ale vzbudila poznámka, která doporučuje považovat za rizikový faktor i to, že člověk není bílé barvy pleti. Někteří odborníci to považují za diskriminaci a rasismus, jiní na tom naopak nevidí nic špatného.
Dokument vydaný ke konci prosince doporučuje lékařům, aby monoklonální protilátky a antivirové tabletky na léčbu covidu podávali prioritně pacientům s nejvyšším rizikem hospitalizace a úmrtí. Mezi medikamenty patří i paxlovid od společnosti Pfizer, který podle klinických studií snižuje riziko hospitalizace a úmrtí u vysoce rizikových neočkovaných dospělých o 88 procent. Jako další antivirotikum ministerstvo doporučuje molnupiravir, který riziko snižuje přibližně o 30 procent. Jenže obou těchto léků ani monoklonálních protilátek nemá New York tolik, aby uspokojil všechny zájemce.
Tamní ministerstvo zdravotnictví proto vytvořilo prioritní skupiny pacientů. Do té první patří všichni se střední a těžkou poruchou imunitního systému nehledě na to, zda jsou očkovaní. A také osoby starší 65 let s nedokončeným očkováním, které trpí minimálně jedním „rizikovým faktorem“. Mezi ty se řadí například onemocnění jako rakovina, chronické onemocnění ledvin, jater a plic nebo demence, ale i nadváha nebo cukrovka. Podobné rozdělení pacientů je i v dalších čtyřech prioritních skupinách.
Pokud se lékaři musí rozhodnout, koho mají při podání léku nebo monoklonálních protilátek upřednostnit, ve všech skupinách tak mají činit nejdříve na základě věku a poté počtu rizikových faktorů, které definuje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Pozornost ale vzbudila další doporučení. Zatímco jedno říká, od jaké hodnoty indexu BMI by se měl člověk považovat za rizikového z hlediska nadváhy, jiné už rozděluje pacienty na základě rasy. „Nebílá rasa nebo hispánská/latinskoamerická etnická příslušnost by měla být považována za rizikový faktor, protože dlouhodobé systémové zdravotní a sociální nerovnosti přispěly ke zvýšenému riziku závažných onemocnění a úmrtí na COVID-19,“ píše se v dokumentu.
Protiústavní a rasistické?
Právě ona zmínka o rasové a etnické příslušnosti vyvolala na sociálních sítích bouřlivé debaty. Jedna z nich se například rozpoutala pod příspěvkem Karol Markowiczové, která přispívá jako sloupkařka pro New York Post a Fox News. „Ministerstvo zdravotnictví státu New York varuje, že nemá dostatek Paxlovidu nebo monoklonálních protilátek k léčbě a bílí lidé o ně nemusí žádat,“ napsala.
„Jak může být rasa nebo etnická příslušnost pacienta legitimním kritériem pro přidělování nedostatkových klinických zdrojů (jako léků nebo nemocničních lůžek) vládním subjektem v roce 2021 v USA? A jak by to mohlo být vůbec ústavní?“ ptá se pro změnu socilog Nicholas Christakis, který vyučuje na univerzitě v Yaleu. „Je to protiústavní a mělo by se to zakázat,“ má jasno Harmeet Dhillonová, mediálně známá právnička a členka Republikánské strany. Objevily se i příspěvky označující podobné jednání za rasismus.
How is the race or ethnicity of a patient a legitimate criterion for the allocation of scarce clinical resources (like drugs or hospital beds) by a government entity in 2021 in the USA? And how could this even be constitutional? https://t.co/m6gRlnaEX2
— Nicholas A. Christakis (@NAChristakis) December 31, 2021
S tím ale mnoho diskutujících rozhodně nesouhlasí. „Je to jako přednost pro lidi, kteří jsou vystaveni jiným faktorům, které zvyšují riziko závažných onemocnění (včetně vystavení strukturálnímu rasismu). Člověk může být běloch a mít takový zdravotní stav, který zvyšuje riziko vážného onemocnění – a také by měl mít přístup,“ napsala epidemioložka a někdejší pracovnice newyorského ministerstva zdravotnictví Natalia Linosová. „Barevní lidé umírají na COVID mnohem mladší, takže evidentně děláme něco špatně,“ dodala.
I další diskutující podotýkali, že výtky ohledně posuzování pacientů na základě rasy nebo etnické příslušnosti jsou vytržené z kontextu, protože hlavní kritérium pro přidělení nedostatkových léků je zdravotní stav a věk. Takže v mnohých případech na ně mají nárok také běloši.
