360° (210)
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odmítá, že by obviňoval Romy z opakovaného ničení sociálních bytů. V textu, který spustil velkou vlnu kritiky, se podle svých slov o Romech vůbec nezmiňuje. Uvedl to v pořadu 360° Pavlíny Wolfové. Novinářka Jarmila Balážová naopak označila ombudsmanovy výroky za populistické a paušalizující – místo hájení práv podle ní hází všechny do jednoho pytle.
„Chudé lidi v bytové nouzi najdeme kdekoliv v naší zemi. Ale ti nedevastují bytový fond a vyloučené lokality nevytvářejí. Ve vyloučených lokalitách bydlí hlavně ti, kteří ke vzniku a existenci vyloučených lokalit přispívají, a to rozhodující měrou. Lidí bez práce, kteří uvízli v systému nárokových sociálních dávek, lidé bez základního vzdělání a snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým,“ napsal Křeček ve svém blogovém příspěvku, který následně rozproudil velkou vlnu kritiky.
Článek rozčílil především zástupce romských komunit, kteří často žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Ředitel občanského sdružení Romodrom Nikola Taragoš proto usiluje o odvolání Křečka z funkce ombudsmana, zákon to ale neumožňuje. Není to ovšem poprvé, co se veřejný ochránce práv vyjádřil pejorativně na konto romských komunit.
Křeček se nicméně brání a odmítá, že by jeho text byl jakkoliv rasistický. O Romech se prý v článku nezmínil ani slovem, tudíž je nemohl urazit.
„V čem jsou mé výroky kontroverzní? To je reakce potrefené husy. O Romech jsem vůbec nemluvil, není tam o nich ani jedno slovo. Mluvil jsem o obyvatelích vyloučených lokalit. Za 30 let, co se zabývám bytovou problematikou, dobře vím, že se to netýká jenom Romů,“ uvedl na svou obhajobu ombudsman.
Podle něj je mnohem horší, že představitelé romské menšiny selhávají v komunikaci s majoritní společností. „Překvapilo mě, že se ozvali na článek, kde není o Romech ani slovo. A reagují nepřiměřeně na každou zmínku místo toho, abychom společně hledali řešení problémů,“ pokračoval Křeček.
Dodal, že se problém s lidmi z vyloučených lokalit řeší už několik dekád, ale ne příliš úspěšně. Za posledních 30 let se i přes snahu neziskových organizací či vládních zmocněnců ztrojnásobil počet vyloučených lokalit. Proto se domnívá, že problém není na straně majoritní většiny.
„Nechceme si přiznat, že jsou ty byty ničeny. Lidé v nich neumí žít. Nechci slyšet, že za to může společnost. Mohou za to především lidé, kteří tam (ve vyloučených lokalitách) bydlí,“ sdělil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Mluvíte o lidech paušálně, poškozujete je, říká novinářka
Novinářka a romská aktivistka Jarmila Balážová s názorem ombudsmana nesouhlasí. Podle ní se Křeček dopustil zobecňování a populismu místo toho, aby pomáhal hledat společné řešení.
„Ne všichni lidé z majoritní většiny nesou zodpovědnost – stejně jako ji nenesou všichni Romové – za to, jak vypadají lokality a domy, kde se bydlí. Zodpovědnost nesou politici, oni mají hlídat, zda někdo dělá nebo nedělá nepořádek. Ve spolupráci s dalšími složkami tomu mají zabránit,“ kontrovala Balážová.
„Považuji za velice nefér mluvit paušálně o lidech, kteří žijí v sociálním vyloučení. Zvlášť když tyto lokality sami navštěvujete. Znám Romy, kteří jsou ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale přesto studují. Potom se musí, bohužel, i v důsledků vašich výroků ve veřejném prostoru potýkat s velice nepříjemnými útoky na jejich osobu. Za tu situaci nemůžou,“ upozornila novinářka.
