Zákon, který rodičům dětí starších tří let garantuje, že místo ve školce najdou, nefunguje. To by však měl změnit návrh zákona, který připravuje resort práce a sociálních věcí (MPSV). Změna spočívá v tom, že by v obcích, kde kapacity v mateřských školách nestačí, mohly vzniknout dětské skupiny jako alternativní doplněk. Tento krok má však svá úskalí a kritiky. O chystaném návrhu informoval web iDNES.cz.
Na kapacitu mateřských škol si dlouhodobě stěžují rodiče jak stávající, tak budoucí. V Česku existuje zákon, který místo pro děti starší tří let údajně garantuje – legislativa se však běžně obchází. Jakmile školka nemá kapacitu, dítě nepřijme. To by mohl změnit návrh zákona, kdy má stát nárok na umístění dítěte od třetího roku zaručit, informuje iDNES.cz.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Panenka v kroji či lístky na koncert. Jaké dary si učitelé odnášejí od školáků za vysvědčení?
Od ledna by podle návrhu MPSV mohla ke školkám vzniknout rovnocenná alternativa. „Malou dětskou skupinu do 12 dětí je totiž jednodušší zřídit a případně zase zrušit. Tak by bylo možné řešit krátkodobé výkyvy v počtu dětí,“ řekl MF DNES mluvčí resortu Jakub Augusta. Podobné řešení není žádnou novinkou. Podobně tomu bývá v některých firmách, kde jsou nabízeny jako zaměstnanecký benefit. Nyní by je však byly obce povinny zřídit a garantovat místo pro dítě, a to pod hrozbou pokuty.
Skupina není školka
Návrh počítá s tím, že pro předškolní vzdělávání dětí starších tří let už nebude nutné, aby nad nimi bděl pedagog. Stačit budou chůvy. „Stanovení povinnosti přítomnosti pedagoga je pro zajištění péče o dítě v dětské skupině problematické a neflexibilní. Z důvodu zajištění pedagogického ‚dohledu‘ při péči o děti starší tří let je navrhováno mít plán výchovy a péče zkonzultovaný a odsouhlasený osobou s pedagogickou odbornou způsobilostí,“ stojí v důvodové zprávě novely.
Dětská skupina není totéž co školka, kde se dětem věnují výhradně pedagožky, což může ovlivnit vývoj dětí a jejich schopnost zvládat další vzdělávání. Návrh totiž počítá s tím, že se skupiny obejdou bez učitele. Jenže to kritizují odborníci.
Mateřské školy neposkytují jen péči a výchovu jako dětské skupiny, ale především vzdělávají. „A to podle rámcových vzdělávacích programů. Až pětina dětí v předškolním ročníku dostává odklad, jejich počet je potřeba snižovat. A součástí řešení tohoto problému je včasná pedagogická diagnostika, která pomáhá s následným rozvojem. V pěti letech ve školce už je to pozdě,“ upozorňuje Kateřina Lánská z EDUinu.
ČTĚTE TAKÉ: Židlí na středních školách máme dost. Obory ale musíme přizpůsobit nabídce, říká Bek
V obcích vznikaly dětské skupiny, jak se vyjádřil místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra, jako mimořádná sousedská výpomoc, a tak by měly fungovat nadále. Není to podle něj systémové řešení. Doplnil, že zajistit místa pro všechny děti bude pro řadu obcí složité, protože bez pozemku a peněz školku nepostaví, stejně tak bez budovy neotevřou skupinu.
Dehonestace, zuří odbornice
„Je to dehonestace mateřských škol a zpochybňování přínosu předškolního vzdělávání s kvalitními učiteli. Nezpochybňuji, že fungují dobré dětské skupiny velmi podobné třídám v mateřských školách. Jenže ani v chystané novele není záruka, že dobré fungování bude realizováno, nikoli jen deklarováno,“ uvedla pro iDNES.cz k návrhu kriticky Hana Splavcová z Národního pedagogického institutu.
Návrh počítá s tím, že obce budou nadále dostávat příspěvek z rozpočtového určení daní na dítě umístěné v mateřské škole. Fungování dětské skupiny se pak bude platit obdobně jako dosud – ze státního příspěvku na dítě. Nově by však obci za nevytvoření dostatečné kapacity pro tamní děti mohla hrozit sankce. Ministerstvo práce bude podněty k zákonu sbírat do 20. července.