Kromě akutního „zalepení díry“ na pultech lékáren chce ministerstvo zdravotnictví výpadkům léčiv předcházet dlouhodobě. Konkrétně rezervací vyrobených léčiv, účinných látek nebo samotných výrobních linek přímo u výrobců. „Z takové rezervy bychom následně zásobili český trh během několika dní v momentě, kdy dojde k zásadnímu výpadku,“ řekl pro CNN Prima NEWS náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Výrobní kapacity léčiv si podle náměstka ministra zdravotnictví už nyní rezervují země jako Francie nebo Spojené státy americké. V momentě, kdy tamní vláda zavelí, nasmlouvaní výrobci začnou ihned produkovat, co je potřeba. „Buď přeruší výrobu na dané lince, nebo je dokonce výrobní linka, která je připravená a nechaná ladem,“ vysvětluje Dvořáček.
Z ničeho nic v pohotovostním režimu přerušit celou výrobu kvůli jednomu chybějícímu léčivu však není vůbec snadné. Výroba léků se plánuje i rok předem. „Jelikož plánujeme několik měsíců dopředu, dodací doby surovin jsou spíše v týdnech nebo měsících. Jakýkoliv zásah do našeho výrobního plánu je tak velký problém. Reagovat zvládneme v řádu dvou měsíců,“ vysvětluje vedoucí výroby Zentivy Matěj Kovář.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rezignujte, vyzvala Schillerová Válka kvůli nedostatku léků. Kalousek se ostře ohradil
Navíc, přerušení výroby kvůli jednomu produktu může způsobit řetězovou reakci, jak upozorňuje Kovářův kolega Tomáš Palu, který má na starosti firemní záležitosti Zentivy. „Když se přeruší výroba jiných léčiv, může to vést k sérii dalších výpadků,“ upozorňuje Palu a dodává, že jako domácí výrobce v České republice může firma dát prioritu lékům určeným pro český trh.
Prymula: Regulace reexportů léčiv je nutná, měla být už dávno. Nedostatky skončí až v dubnu
Pravidla pro reexporty léčiv se měla zpřísnit už dávno. V souvislosti s aktuálním nedostatkem léčiv na tuzemském trhu to ve vysílání CNN Prima NEWS konstatoval bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Zkritizoval především současnou praxi, kdy některé subjekty využívají k vlastnímu obohacení rozdílné ceny léčiv v jednotlivých evropských zemích. Ministerstvo zdravotnictví minulý týden oznámilo, že v regulacích přitvrzuje. Chybějící druhy antibiotik se podle epidemiologa do regálů lékáren vrátí v dostatečném množství až v dubnu.
Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli hledá nejlepší cestu pro Českou republiku. Pokud by se inspirovalo ve Finsku, rezervovalo by si léčiva. „V tuto chvíli spíše zvažujeme cestu rezervování účinné látky u distributora či výrobce a určité množství, které by mohlo Českou republiku saturovat v případě nějakého závažného výpadku,“ vysvětluje Dvořáček.
Do léta chce mít resort jasno
Resort zdravotnictví spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu několik měsíců připravuje sektorovou analýzu, která ukáže, co je možné v Česku vyrábět. „Vědět, jaké typy výrobních linek v Česku máme, jaké typy léčiv jsme schopní vyrábět. Jestli jsou tady nevyužité kapacity a pobídnout farmaceutické společnosti, aby je využily k výrobě léčivých přípravků, které jsou pro nás zásadní,“ pokračuje Dvořáček.
Na základě této analýzy by pak ministerstvo průmyslu připravilo investiční pobídky pro farmaceutické firmy, aby rozšířily nebo přesunuly výrobu do České republiky. Jedním z hlavních důvodů výpadků léků totiž je závislost na Číně a Indii v produkci účinných látek.
„Výrobu aktivních substancí jde přestěhovat zpět z Asie do Evropy za předpokladu, že vyvineme nové inovativní technologie, které budou konkurenceschopné s tím, co se dnes dělá v Indii a v Číně. Přesunout starou technologii z Indie a Číny zpět do Evropy se prakticky nevyplatí. Pokud vyvineme nové technologie, jak vyrábět účinné látky, jako je například paracetamol, tak můžeme být konkurenceschopní i s výrobou v Asii,“ myslí si vedoucí výzkumu Zentivy Pavel Šebek.
