Vnitro se vždy snaží omezovat právo na informace. Je to klasický postup, říká Bláha

V pondělí byla zveřejněna informace, že ministerstvo vnitra sepsalo pozměňovací zákon o přístupu k informacím a v rámci novely Krizového zákona chce ztížit přístup k informacím v době krize.

„Je to klasický postup. Ministerstvo vnitra bylo vždycky ten hráč v legislativě, který se snažil omezovat právo na informace, většinou s nějakými odůvodněními, které nebyly příliš reálné. Pravděpodobně si na vnitru pamatují ty situace, když se nakupovaly roušky v Číně, jak veřejnost chtěla vědět, za jakých podmínek se nakupují, kolik se jich nakupuje a asi jim to přišlo otravné,“ řekl Michal Bláha.

Podle něj je formulace vnitra extrémně obecná a může se pod ní schovat cokoliv. „Je to paragraf, který přesně může sloužit na libovolné výmluvy. Nejhorší na tom je, že úředník nemusí zdůvodňovat, jakým způsobem by to ohrozilo nouzový stav,“ dodal.

Trasování o víkendu je nižší

Právě on před pár týdny tlačil vládu ke zveřejnění dat z chytré karantény, aby veřejnost věděla, jak jednotlivé hygieny trasují a zda stíhají. V druhé polovině září se mu to povedlo a ministerstvo začalo data zveřejňovat. „První data, která mám k dispozici, jsou ze začátku září. Tam už bylo na první pohled vidět, že neprobíhá trasování tak, jak by mělo. Tedy obvolávání nakažených a jejich kontaktů,“ popsal s tím, že z čísel, která se dají nepřímo odvodit, to už bylo vidět v srpnu.

„Už v srpnu pražská hygiena říkala, že je přetížená, že nestíhá, přitom měla řešit relativně málo kontaktů. Hlavní hygienička Jarmila Rážová říkala, že stíhají maximálně 400 nakažených za den v době, kdy jich bylo 550. Vím stoprocentně, že to Babiš věděl 10. září, kdy řekl, že všechno funguje perfektně a chytrá karanténa stíhá. Přitom mu ten den byla předložena prezentace, že opravdu nestíhá. Byl informován o číslech i o tom, že hygieny jsou absolutně přetížené a potřebují dramatickým způsobem navýšit,“ uvedl Michal Bláha.

Bláha také uvedl, že trasování o víkendu je nižší. Například tento víkend bylo odtrasováno pouze šestnáct procent případů. „Průměrně minulý týden bylo 9 500 nakažených každý den. „Čísla, která byla platná ještě na začátku září a uprostřed měsíce ukazovala, že jeden nakažený vygeneruje čtyři další lidi, které musíte obvolat. To znamená, že přibližně 9500 nakažených vygeneruje 30 až 40 tisíc volání za den, které musíte udělat, odtrasovat. Maximální množství kontaktů, které udělají krajské hygienické stanice, jsou za den 13 500, jenom zlomek z toho,“ uvedl. Nutný by podle něj byl dvojnásobek až trojnásobek operátorů než nyní.

Zveřejnění kapacit zabrání fámám

Ředitel projektu Hlídač státu také upozornil, že v současné době stát zveřejňuje historicky nejvíc informací týkajících se koronaviru. „Pro veřejnost je zveřejněných dostatek dat až na nějaké detaily. Co se týká odborné veřejnosti, tak tam jsou ještě rezervy a je možné zveřejňovat podstatně více,“ podotkl.

Ředitel projektu také sdělil, že data, která má stát, nejsou dostatečná. Důvodem je, že nebyla zveřejňována. Podle něj kdyby došlo ke spojení dat státu a údaji od lidí z odborné veřejnosti, měla by vláda lepší podklady pro své rozhodování, a zároveň mnohem lépe odůvodnitelná.

Podle Bláhy by však stálo za to zveřejnit i kapacity nemocnic. „Čistě jen kvůli tomu, aby se zabránilo fámám. Za poslední dny se ke mně donesly různé konspirační teorie. Když se tato data zveřejní, zabrání se fámám a panice, že dochází místa v nemocnicích,“ navrhl.

Lidé by měli znát pravdu

„Pokud je pravda, že malým nemocnicím dochází kapacity a velkým také brzy dojdou, tak by ji lidé měli znát. Problém je, když někdo bude tuto informaci lživě šířit a pravdivá nebude, pak vznikne panika,“ vysvětlil Bláha.

Druhým argumentem ke zveřejnění kapacit podle něj je, že pokud lidé budou znát skutečný stav a uvidí, že opravdu dochází místa v nemocnicích, tak je to pro ně další motivace k tomu, aby změnili chování. „Budou více věřit tomu, že opatření a roušky jsou potřeba,“ myslí si Michal Bláha.

V příštích dnech by měla vyjít nová kniha Pandemie od Pavla Řeháka, ředitele pojišťovny, o tom, jaká byla první vlna nákazy koronavirem. Podle autora si vymodeloval tabulku a zhrozil se. Šel s tím za ministry, kteří se měli také zděsit, a na základě tabulek začali reagovat. „Já jsem v tomhle poměrně smířlivý. Ta epidemie byla novinkou pro celý svět. My jsme neměli tu zkušenost jako Asie, která si prošla už SARSem, a má nějakou zkušenost podobného typu epidemie. To, že na to stát nebyl připraven, bych jim tolik nevyčítal. Co jim mnohem víc vyčítám je, že po tom prvotním šoku a pomoci mnoha odborníků, se vlastně nepoučili a dostali se do té situace znova,“ dodal Bláha.

Podle jeho informací se vláda nerozhodovala podle predikčního modelu, nýbrž podle aktuálních čísel. „Pro mě jedno z nejsilnějších pochybení je, že nedokázali ztransformovat hygienické stanice. V březnu i dubnu bylo jednoznačně zřejmé, že hygienické stanice nejsou připraveny na potřeby, které přináší koronavirus. Úkolem politiků bylo připravit buď takovou transformaci, anebo sekundární řešení, které bude připraveno na druhou vlnu, a oni ho neudělali. Oni v tom ty hygieny nechali,“ uvedl.

Rozhovor Marie Bastlové s Michalem Bláhou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.