pohraničí

Reportér CNN Prima NEWS navštívil Křišťanovice v okrese Bruntál, kde KSČM v eurovolbách získala 45 procent hlasů, zatímco ANO jen 26. „Komunisty už všichni odepisovali, ale s Kateřinou Konečnou na čele koalice Stačilo! se v příštích volbách stoprocentně vrátíme i do parlamentu,“ věří 46letý Vlastimil Koleňák z Křišťanovic, kde žije 250 lidí. A jeho otec Josef, rovněž volič KSČM, s láskou vzpomíná na minulý režim: „Dělal jsem na státním statku. V neděli jsem se rozhodl oženit a v pondělí už mi vedoucí přidělil třípokojový byt. Jo, tehdy pracující člověk něco znamenal.“

Romové sestěhovaní ze všech koutů republiky do omšelých bytovek na samé výspě republiky v okrese Bruntál se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. „Nejsem tu hlášený, nemám tady v Osoblaze ani trvalý pobyt, tak jsem tu ani nemohl volit,“ vysvětluje předák komunity Gustav Cina z Prahy. Do tisícihlavé Osoblahy na polských hranicích ho zavála nepřízeň osudu. A byznys s chudobou, stejně jako dalších až 300 Romů.

Češi je z vlasti vyhnali v letech 1945 až 1946, od té doby někdejším německým sousedům na hrobech nikdo nezasvítí ani na Dušičky. I když výjimky se najdou. „Už druhým rokem rozsvěcíme svíce na všech dochovaných hrobech. Anebo také v místech, kde po nich zůstaly jen obrysy,“ říká 33letý Martin Chalupa z iniciativy Zachraňme Chomýž. Tento žalostně poničený hřbitov totiž chtěla krnovská radnice úplně zlikvidovat. Na nezákonné jednání města upozornila jako první CNN Prima NEWS a devastaci se podařilo zastavit. Jinde v republice se německá pohřebiště ničí i nadále.

Výhodné nákupy v Polsku dělají radost zákazníkům z příhraničí. Zatímco polským obchodům rostou tržby, tuzemským klesají. Některé byly kvůli celé situaci dokonce nuceny zavřít. Internetový svět se však podobnými výlety Čechů za lepšími cenami baví. V ohrožení jsou nejen obchody s potravinami, ale například i tradiční řeznictví.

Diskontní řetězec Biedronka má v Polsku pověst obchodníka s nejzajímavějšími slevami. „Dneska jsme udělali nákup asi za 2 500 korun. Přesně to spočítáme doma, ale ušetřili jsme až 1 000 korun,“ odhaduje 63letá Zdeňka Okapová z Bohumína před prodejnou v obci Gorzyce u českých hranic. Polská média informují, že řetězec Biedronka díky válce na sousední Ukrajině a energetické krizi posílil, meziročně zvýšil tržby o více než 20 procent.

Pokladní ve vesnické samoobsluze v Úvalně v okrese Bruntál nechce prozradit, komu dá hlas v druhém kole prezidentských voleb. „Nechám si to pro sebe,“ říká 55letá Jarmila Darebníčková. O Andreji Babišovi ani o Petru Pavlovi přitom neřekne křivé slovo, nad volbou asi váhá. První kolo v okrese vyhrál Babiš (51,42 %), za kterým Pavel propastně zaostal (23,10 %). Ten přitom v pohraničí paradoxně sbírá body i za to, že byl komunistický lampasák.

Obavy z migrantů po kontrolách v posledních dnech mají obyvatelé na hranicích se Slovenskem ve Zlínském kraji. Mnozí se prý dokonce bojí chodit do lesů ve svém okolí.

Nedávno vztyčenou sochu komunistického pohraničníka na Cínovci v Dubí na Teplicku někdo polil červenou barvou. Případ vyšetřuje policie jako podezření na trestný čin poškození cizí věci. Pachateli hrozí až rok vězení, řekla v pondělí mluvčí krajské policie Veronika Hyšplerová.

Stačilo jen několik podpisů a o osudu československého pohraničí bylo rozhodnuto. Před 83 lety se nacistický vůdce Adolf Hitler domluvil se zástupci Velké Británie, Francie a Itálie, že si bez jediného výstřelu převezme Sudety a připojí je Německu. Českoslovenští vojáci, kteří byli po všeobecné mobilizaci připraveni se bránit, museli kvůli tomuto politickému aktu složit zbraně. K podpisu mnichovské dohody ve všech jazykových verzích došlo v noci na 30. září 1938.

Kvůli novým opatřením, která vyhlásila německá vláda, se na bývalém hraničním přechodu v Pomezí na Chebsku tvoří několikasetmetrové fronty pendlerů. Aby totiž mohli v pondělí do Bavorska do práce, potřebují negativní test na koronavirus.

V důsledku odsunu Němců po skončení druhé světové války zaniklo kolem 130 vesnic, téměř tři tisíce osad a samot a asi 50 tisíc neosídlených objektů. Původně německé obce, které konec války přežily, poznáme dodnes. Podle Štěpána Mikuly z brněnské Masarykovy univerzity se vyznačují nižší úrovní sociálních vazeb, spolkového života a zejména pak podstatně vyšší mírou migrace. „Hranice bývalých Sudet je patrná dodnes, šrámy způsobené vysídlením se nezacelily ani po pětasedmdesáti letech,“ říká.