Třetí nádvoří Pražského hradu ve čtvrtek odpoledne praskalo ve švech. Lidé ze všech koutů republiky vyrazili do hlavního města, aby byli přítomni u inaugurace prezidenta Petra Pavla. Mnoho z nich přišlo s českými – v několika případech i evropskými či ukrajinskými – symboly. CNN Prima NEWS nabízí reportáž plnou postřehů o událostech, k nimž během inaugurace v prostorách hradního komplexu došlo.
Už v dopoledních hodinách se začíná Pražský hrad plnit lidmi. Vzhledem k tomu bylo možná strategičtější zvolit příchod ze severní strany od tramvajové zastávky Pražský hrad. V ulici U Prašného mostu se už ale kolem 11. hodiny tvoří fronta u bezpečnostního stanoviště. Nicméně se zdá, že hradní ochranka je na inaugurační den dobře připravena, takže se člověk za pár minut dostal do útrob největšího hradního komplexu na světě.
Jak je vidět, ne každý dorazil 9. března na Hrad kvůli zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi. „Vůbec jsme o tom nevěděli,” odpovídá poněkud překvapený manželský pár z Francie na dotaz, zda tuší, že se zde již za pár hodin má uskutečnit inaugurace nového prezidenta. Velmi podobně je na tom i skupinka turistů z jihovýchodní Asie, která je unesena z pohledu na Jelení příkop.
Stejné je to také u trojice mimopražských Čechů. „Jsme tady jen na výletě,“ vysvětluje žena s tím, že inaugurace prezidenta ji příliš nezajímá. Naopak se postupně objevují i ti, kteří na Hrad dorazili s velmi specifickým cílem.
„Přišel jsem oslavit fakt, že po 20 letech máme skutečně slušného prezidenta, který nás bude dobře reprezentovat u nás i ve světě,“ uvádí mladší muž se šálou s českým znakem kolem krku a s vlajkou Evropské unie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavlova inaugurace nebyla „bez ztráty kytičky“. Pekarová naštvala Zemanovou, létalo i sklo
Několik minut před polednem se dav lidí shromažďuje na druhém nádvoří Hradu. Hned po uniformovaných mužích, kteří po prostoru různě pochodují s puškami či šavlemi, na sebe největší pozornost strhávají novináři. Někteří z nich na poslední chvíli řeší akreditaci, aby mohli na první nádvoří, kam zanedlouho dorazí Petr Pavel se svou ženou Evou.
Hlavně, že jsme se k tomu aspoň dokopali.
Jak konstatuje jeden můj kolega, úspěšní jsou především ti novináři, kteří si s sebou vzali štafle. Díky nim totiž měli při fotografování Petra Pavla lepší výhled. „Neprivilegovaní“ návštěvníci, kteří se dostali „jen“ na druhé nádvoří, mají možnost zahlédnout bývalého šéfa vojenského výboru NATO asi na dvě vteřiny. S odchodem Pavla na předem domluvený oběd s teď již bývalým prezidentem Milošem Zemanem a jeho ženou Ivanou se na Hradčanech výrazně zhoršuje počasí.
K nepříjemnému větru se přidává déšť, jehož intenzita stále stoupá. „Asi tu moc dlouho nevydržíme. Hlavně, že jsme se k tomu aspoň dokopali,“ říká s jistým nadhledem jedna paní do telefonu, zatímco v druhé ruce drží rozevřený deštník.
Jako novinář, který se neakreditoval přímo do Vladislavského sálu, jsem se s kolegou dohodl, že se před otravným deštěm schováme do vyhlášené restaurace Kychyň, která stojí hned vedle sochy T. G. Masaryka naproti Bráně gigantů. U východu z bezpečnostního stanoviště na Hradčanském náměstí je vidět, že se fronty zájemců neustále prodlužují.
U sochy TGM pak sedí podivný muž v ještě podivnějším obleku s cedulí, na níž je napsáno: „Se*u na to. Všichni jsme pozitivní?!“ Všímám si také banánu, který má pověšený u krku a na němž má lihovkou napsáno „banánov“.
„Pravdu má jenom bouchačka,“ reaguje na mou otázku, proč na místo dorazil. Nedalo mi to a zeptal jsem se na význam zmíněného transparentu na ceduli. „Musíš si strčit špejli do zadku, abys to poznal,“ odpovídá muž.
Netrvá dlouho a na osobu začínají pokřikovat další účastníci. „Za bolševika už bys seděl ve vězení, debile,“ nadává jedna žena z hloučku postarších lidí. „Že se nestydíš,“ přidává se další pán. Je však zřejmé, že podivného muže s banánem netrápí ani silný déšť, ani kritika jiných. U památníku sedí dál.
Přišel jsem kvůli atmosféře. Zajímá mě, jak to tu bude vypadat.
My však s kolegou procházíme uličkou a schováváme se pod plachtou restaurace. Stejný nápad – tedy ukrýt se před deštěm do „Kuchyně“ – dostává i další z návštěvníků Hradu, kterého pan vrchní kvůli omezené kapacitě podniku posadil vedle nás. „Přišel jsem kvůli atmosféře. Zajímá mě, jak to tu bude vypadat. Snad brzy začne svítit sluníčko,“ říká s úsměvem mladý muž.
Když se vracíme do areálu Hradu, přání našeho přísedícího se splnilo. Déšť postupně mizí a začíná svítit sluníčko. Blíží se zahájení schůze obou komor Parlamentu, jejímž jediným bodem je složení slibu nového prezidenta. Lidé se shromažďují na třetím nádvoří Hradu, kde lze celou událost sledovat živě na velkých televizních obrazovkách.
Do Vladislavského sálu mezitím přichází zákonodárci i členové vlády. Bouřlivého potlesku přítomných se dočkali například premiér Petr Fiala či předseda Senátu Miloš Vystrčil (oba ODS). Především druhý jmenovaný přišel očividně v dobré náladě – u koridoru si podává ruce se svými podporovateli. Naopak hlasitě bučet a pískat začínají lidé na nádvoří v okamžiku, kdy se na obrazovkách objevuje přicházející poražený prezidentský kandidát a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
V davu lidí lze velmi často zahlédnout českou vlajku, v menším měřítku pak vlajku Evropské unie či ukrajinskou. „Přišel jsem přivítat pana prezidenta,“ říká starší pán, který si kromě české vlajky přinesl ceduli s nápisem „Zeman, končící hrůza“. „Jeho celá politická kariéra byla jedna velká hrůza,“ soudí muž o Miloši Zemanovi.
„Jsme rády, že budeme mít konečně prezidenta, za kterého se nebudeme muset stydět,“ uvádí jedna ze dvou žen, které dorazily s transparenty podporujícími Ukrajinu a Petra Pavla.
Proti panu Pavlovi nic nemáme. Problém je v tom, že není synem krále.
Zdá se, že největší opozici na třetím nádvoří tvoří skupinka monarchistů. Ti chtějí, aby Česká republika zavedla určitou formu monarchie. „Máme právo chtít krále,“ stojí na transparentu, který skupinka přinesla. „Proti panu Pavlovi nic nemáme. Problém je v tom, že není synem krále,“ vysvětluje jeden z monarchistů a podporovatelů Karla Habsbursko-Lotrinského.
Kolem druhé hodiny odpolední do Vladislavského sálu přichází nejvyšší ústavní činitelé, poté následuje skupinka bývalých prezidentů a jejich manželek. Dav na nádvoří začíná znovu pískat ve chvíli, kdy se na obrazovce objevuje Miloš Zeman. Některé lidi neobměkčuje ani přítomnost Dagmar Havlové, která jde nedaleko za Zemanem.
Bouřlivého potlesku se dočkává příchod Petra Pavla s jeho ženou. Zatímco ve Vladislavském sálu začíná schůze, venkovní prostory komplexu se plní dalšími lidmi, kteří na Hrad vyrazili z důvodu, že chtějí vidět prezidenta Pavla na vlastní oči, tedy až prezident vystoupí z balkonu ze třetího nádvoří.
Přece jen jde o symbol změny poměrů.
Po slovech Petra Pavla následuje na nádvoří další hlasitý potlesk. „Nejlepší projev za posledních deset let,“ hlásí pán vedle mě, zatímco spokojeně tleská. Očividně nadšená je i skupinka Korejců, kteří pak doma budou mít o návštěvě Pražského hradu jistě co vyprávět.
Do euforie se obecenstvo na přeplněném nádvoří dostává, když Pavel se svou ženou Evou přichází pozdravit dav z balkonu. Lidé často ukazují „véčko“, symbol vítězství a sametové revoluce, bez ohledu na to, že Petr Pavel byl v předlistopadové éře členem KSČ a od aktivit disidentů byl obrazně řečeno vzdálený na tisíce kilometrů. „Přece jen jde také o symbol změny poměrů,“ hájí gesto jeden z mých kolegů.
Pavel během svého projevu mimo jiné oznamuje návrat ztracené, lépe řečeno ukradené standarty. Prezident rovněž naznačuje, že se bude snažit zakopávat pomyslné příkopy ve společnosti.
Vzápětí začíná hrát státní hymna, přičemž někteří pánové odkládají pokrývky hlavy a většina lidí se snaží postavit vzpřímeně. Několik účastníků se svými hlasy přidává ke Kateřině Marii Tiché, která zpívá z balkonu. Už jsem za svůj život slyšel mnohokrát českou hymnu, poslouchat ji ale v davu tisíců lidí v nádvoří Pražského hradu na člověka přece jen zapůsobí speciálním kouzlem. Po výstupu Pavla většina návštěvníků odchází z Hradu pryč. Do venkovních prostor komplexu se tak může pomalu, ale jistě vrátit řád a klid.
