Nižší sazby spotřební daně u nafty budou s největší pravděpodobností platit do konce příštího roku. Předlohu schválil Senát ve zkráceném jednání. Vládní opatření reaguje na vysoké ceny pohonných hmot, které vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu.
Nižší sazba spotřební daně u nafty platila už dříve a měla skončit v říjnu. Další prodloužení schválila horní komora Parlamentu, která souhlasila s tvrzením ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Tedy, že se jedná o pomoc v rámci konkurenceschopnosti dopravců.
Snížení spotřební daně o 1,50 koruny má podle důvodové zprávy způsobit výpadek 2,5 miliardy korun v letošním roce a 9,6 miliardy korun v příštím roce.
Návrh, který nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, neobsahuje i snížení spotřební daně u benzinu. U této položky dojde k narovnání spotřební daně z 11,34 na 12,84 koruny. U nafty činí sazba 8,45 koruny do konce příštího roku.
Pro novelu hlasovalo 60 ze 64 přítomných členů horní komory. Proti nebyl žádný ze senátorů.
V Senátu vystoupil na začátku šéf státní kasy Stanjura, podle kterého není hlavním důvodem cena nafty, ale konkurenční prostředí. Zmínil například největší konkurenty českých dopravců, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Turecko. „Ve většině těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu na evropsky nejnižší možné úrovni,“ řekl ministr.
Nižší daň na benzin i na motorovou naftu začala platit od června. Opatřením, původně přijatým na čtyři měsíce, vláda reagovala na prudké zdražení pohonných hmot, které podle tehdejších vyjádření analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.