Rok plný loučení: Zemřel ředitel karlovarského festivalu, jaderná bába i kardinál
Rok 2025 přinesl řadu bolestivých ztrát osobností, které se velkým dílem podílely na formování české kultury, vědy i veřejného života. Odešli lidé, jejichž práce určovala podobu celé generace – ať už to byla „jaderná bába“ Dana Drábová coby výrazná tvář české vědy, či Jiří Bartoška, jenž zásadně ovlivnil domácí kinematografii. Pojďme si připomenout některé z dalších významných tváří, které nás letos opustily.
Umělci a umělkyně
Josef Zíma
V březnu navždy opustil tento svět legendární pohádkový princ a nekorunovaný král české dechovky Josef Zíma. Bylo mu 92 let. Zíma zemřel po dlouhotrvajících zdravotních potížích, které dokonce vyústily v radikální lékařský zákrok, když mu museli v listopadu lékaři amputovat nohu. Poslední měsíce života tak strávil v nemocnici. Ačkoliv se Zíma do zlatého fondu české kinematografie nesmazatelně zapsal rolí prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, za svou hereckou kariéru překvapivě mnoho dalších filmových rolí nevytvořil. Mnohem více proslul jako zpěvák. Byl dokonce jedním z prvních zpěváků českého rock'n'rollu. Mezi jeho první hity patří píseň Blues pro tebe od Jiřího Suchého. V dalších letech natočil několik známých písní. S Pavlínou Filipovskou nazpíval známý duet Nej, nej, nej, který se držel dlouho na předních příčkách hitparád. Známá je také třeba jeho píseň Gina.
Alois Švehlík
Na začátku dubna přišla z Národního divadla zpráva o úmrtí herce Aloise Švehlíka. Uznávaný umělec dvakrát bojoval s rakovinou štítné žlázy. Se svým nelehkým osudem se až do poslední chvíle rval velmi statečně. Dožil se 85 let. Švehlík za svůj život zářil na prknech Městských divadel pražských, Národního divadla i v Divadle Na zábradlí. Objevoval se ale i před kamerou – zahrál si například ve snímcích Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba, Povídky malostranské či Smrt krásných srnců. Z těch novějších ho diváci mohli vidět jako mlynáře v pohádce Princezna ze mlejna nebo ve filmu Úsměvy smutných mužů. Pro svůj chraplavý hlas byl Švehlík i vyhledávaným dabérem. Jeho prostřednictvím promlouvali k českému publiku například filmoví herci Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlas měl i filmový komisař Schimanski v podání Götze Georgeho.
Anna Slováčková
Celé Česko v dubnu zasáhla také smrt teprve devětadvacetileté zpěvačky a herečky Aničky Slováčkové. Dcera hudebníka Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové několik let bojovala s rakovinou a o své cestě otevřeně mluvila. Anička byla díky svým rodičům už od útlého dětství obklopena uměním. Objevila se v pořadech své matky, propůjčila také například hlas Krtečkovi výtvarníka Zdeňka Milera na audionahrávkách a později excelovala v muzikálech jako Sněhová královna, Alenka v kraji zázraků, Iago, Kapka medu pro Verunku či Královna Kapeska. Diváci ji také mohli vídat v divadle Semafor a v menších rolích i na televizních obrazovkách. Její láskou byl ale především zpěv. V roce 2023 vydala druhou desku s názvem Osudová.
Jiří Bartoška
Dne 8. května odešla významná osobnost české kinematografie – prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiří Bartoška. Herec se dožil 78 let. Zazářil v seriálech Cirkus Humberto či Sanitka a ve filmech Všichni moji blízcí, Je třeba zabít Sekala, Anděl Páně nebo Teorie tygra. Občansky byl aktivní zejména v revoluční době po listopadu 1989. Patřil mezi blízké spolupracovníky Václava Havla, 19. listopadu spoluzaložil Občanské fórum a na manifestaci 10. prosince 1989 oznámil na Václavském náměstí Havlovu kandidaturu na prezidenta ČSSR. V posledních letech svého života se dvojnásobný držitel Českého lva potýkal s rakovinou.
Jiří Krampol
Další významnou osobností, která v roce 2025 opustila tento svět, je i nezapomenutelný bavič a herec Jiří Krampol. Na sklonku života se opakovaně potýkal se zdravotními problémy. Dožil se 87 let. Věčnou slávu mu zajistily satirické, komické scénky s Miloslavem Šimkem, které se zařadily zlatým písmem do fondu televizní zábavy. Dlouhá léta rovněž moderoval pořad Nikdo není dokonalý, který se vysílal na TV Prima. Před kamerou ztvárnil desítky filmových a seriálových rolí. Výrazně se uplatnil také v dabingu. Pravidelně namlouval například francouzskou hereckou hvězdu Jeana-Paula Belmonda. Prvním filmem byl Sympatický darebák, následovaly nesmrtelné komedie Zvíře a Veselé Velikonoce, za které byl odměněn Cenou Františka Filipovského.
Vladimír Smutný
Ve věku 82 let zemřel v roce 2025 také jeden z nejuznávanějších kameramanů českého filmu Vladimír Smutný. Držitel osmi Českých lvů a dalších cen natočil třeba snímky Kolja, Nabarvené ptáče, Tmavomodrý svět, Vratné lahve nebo Smrt krásných srnců, pracoval i na seriálu o komisaři Maigretovi.
Známé jsou i jiné jeho záběry, které přitom nepatří do žádného celovečerního filmu – v roce 1969 v nemocnici natočil popáleného Jana Palacha.
Ivan Klíma
Česko v roce 2025 přišlo o spisovatele, který nás proslavil po celém světě. Ivan Klíma za svůj život napsal přes 20 knih a jeho dílo bylo přeloženo do 30 jazyků. Ústředním motivem děl jednoho z nejvýraznějších českých autorů jsou vztahy mezi muži a ženami. K nejznámějším patří Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. Klíma byl laureátem ceny Egona Hostovského, Ceny Franze Kafky, medaile Za zásluhy či ceny Magnesia Litera. Spisovatel strávil jako dítě tři a půl roku v koncentračním táboře Terezín, později vstoupil do KSČ. Ze strany byl v roce 1967 vyloučen a po cestě do USA nemohl publikovat. Za normalizace patřil mezi zakázané autory. Vedle Kundery a Hrabala bývá Klíma ve světě řazen k nejznámějším českým autorům.
Jorga Kotrbová
Na konci listopadu zasáhla Česko zpráva o úmrtí představitelky Zlatovlásky Jorgy Kotrbové. Bylo jí 78 let. Princeznu ztvárnila také v pohádce Honza málem králem, zářila ale i ve snímcích jako Utrpení mladého Boháčka či snímku Trápení od režiséra Karla Kachyni. Byla také oblíbenou dabérkou, jejím hlasem promlouvala například majorka Margaret „Šťabajzna“ Houlihanová v seriálu M.A.S.H. Po revoluci se ze světa showbyznysu stáhla. Po otci totiž spolu se sourozenci získala v restituci milionový majetek, a tak se mohla naplno věnovat plnění svých snů, mezi které herectví zřejmě nepatřilo.
Theodor Pištěk
Ve věku úctyhodných 93 let nás na začátku prosince opustil také slavný malíř, kostýmní výtvarník a scénograf Theodor Pištěk. Účastnil se výstav Klubu konkrétistů a podílel se na filmech Františka Vláčila. Byl kostýmním výtvarníkem u filmů Marketa Lazarová a Údolí včel. Největší úspěch znamenala Pištěkova spolupráce s režisérem Milošem Formanem na filmech Amadeus a Valmont. Z Pištěkovy dílny vzešly ale i kostýmy pro známé pohádky, jako například Tři oříšky pro Popelku či Princ a Večernice. Po sametové revoluci Pištěk na objednávku prezidenta Václava Havla a jeho kanceláře navrhl nové uniformy Hradní stráže. Havel v roce 2000 Pištěka vyznamenal medailí Za zásluhy 1. stupně. Pištěk je rovněž nositelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos, za přínos světové kinematografii obdržel od karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus.
Patrik Hezucký
V prosinci Česko zasáhla zpráva o odchodu oblíbeného rozhlasového moderátora Patrika Hezuckého. Věrný parťák Leoše Mareše z ranní show na Evropě 2 či hlas pana Mrázka v relaci Mrázek – ústředna trpěl ke konci života vážnými zdravotními problémy. Podle slov jeho manželky mu byl 4. září diagnostikován nádor neznámého původu, který se mu rozšířil na játra. Poslední týdny života strávil Hezucký v benešovské nemocnici. Odešel ve věku pouhých 55 let.
Vědci a vědkyně
Cyril Höschl
České zdravotnictví přišlo v dubnu o významnou osobnost. Ve věku 75 let zemřel psychiatr Cyril Höschl. Stál u zrodu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který vedl v letech 1990 až 2021. Höschl popularizoval tento obor, glosoval a ozřejmoval mnohé společenské otázky na pozadí psychiatrických a psychologických teorií. Kromě toho se věnoval také vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Byl rovněž autorem učebnice pro studenty psychiatrie, publikoval desítky odborných prací a přednášel i pro veřejnost. V posledních letech ho trápily zdravotní problémy spojené s multisystémovou atrofií, neurodegenerativním onemocněním, které má podobné příznaky jako Parkinsonova choroba.
Dana Drábová
Českou veřejnost zdrtila na začátku října zpráva o úmrtí dlouholeté předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové. Ta se stala doslova ikonou pro své příspěvky na sociální síti X, kde po ruském napadení Ukrajiny pravidelně informovala o tamní radiační situaci. Drábová byla také držitelkou řady státních i odborných ocenění, zastupovala Česko v mnoha dalších mezinárodních aktivitách. Odborníci i politici oceňovali její hluboké znalosti i to, že o složitém tématu jaderné energie uměla mluvit srozumitelně a s humorem, i proto si vysloužila přezdívku „jaderná bába“. Zapojila se také do komunální politiky, byla dlouholetou zastupitelkou a místostarostkou Pyšel na Benešovsku, krátce i členkou zastupitelstva Středočeského kraje.
Společnost
Dita Krausová
Ve věku 96 let zemřela v říjnu Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holokaustu a rodačka z Prahy. Jako mladá dívka přežila čtyři koncentrační tábory. Byla manželkou spisovatele, učitele a grafologa Oty B. Krause. Osud je spojil již v Terezíně a Osvětimi, kde se poznali. Společně v roce 1949 emigrovali do Izraele, kde pracovali jako učitelé a vychovali tři děti. Její příběh se mimo jiné stal motivem pro knihu „Osvětimská knihovnice“, kterou napsal Španěl Antonio G. Iturbe.
Dominik Duka
Začátek listopadu znamenal nejen pro českou církev ztrátu kardinála Dominika Duky. Dlouhodobě se potýkal se zdravotními problémy, kterým nakonec ve věku 82 let podlehl. Proslul nejen jako církevní představitel, ale také jako komentátor veřejného dění, který často vstupoval do diskusí o etice, politice či roli náboženství ve společnosti. Duka byl nositelem mnoha domácích i zahraničních vyznamenání a ocenění, například Řádu Bílého lva, Řádu čestné legie Francouzské republiky a medaile I. stupně Za zásluhy České republiky. Za komunismu se věnoval ilegálnímu řádovému životu, podílel se například na organizaci tajného řádového studia a vydávání a šíření samizdatové náboženské literatury.
Sport
Josef Černý
V červenci zasáhla sportovní svět zpráva o úmrtí legendárního hokejového útočníka Josefa Černého. Zemřel v 85 letech po krátké nemoci. Rodák z Rožmitálu pod Třemšínem byl historicky nejlepším střelcem, nahrávačem a nejproduktivnějším hráčem Komety Brno. V národním týmů sehrál vynikající bruslař 210 utkání a dal 75 gólů. Na OH 1968 v Grenoblu získal stříbro, v Innsbrucku 1964 a Sapporu 1972 bronz. Dalších pět stříbrných a stejný počet bronzových medailí si přivezl ze světových šampionátů. V roce 2007 byl uveden do Síně slávy mezinárodní federace IIHF a rok nato i do Síně slávy českého hokeje.
Petr Sommer
Ve věku 78 let zemřela na konci srpna boxerská legenda Petr Sommer. V sedmdesátých letech minulého století se stal mistrem republiky, účastnil se evropských šampionátů a později trénoval. Do historie boxu v Československu se zapsal zejména svými výkony proti budoucímu olympijskému šampionovi Teófilu Stevensonovi, kterého dvakrát porazil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bílá emotivně o strachu o život Filipiho. Stačilo, kdyby zvedl tašku a byl pryč
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS.
