Rotující vír rychlejší než formule 1. Jak vzniká tornádo a kdy může udeřit
Výběr redakce
Co jsme byli zvyklí vídat v katastrofických filmech nebo zpravodajství z USA, je najednou realitou i v Česku. Silně rotující vír ve tvaru chobotu může přijít nečekaně, ale musí k tomu mít vhodné podmínky.
Tornádo získalo svůj název pravděpodobně ze španělštiny, „tornar“ totiž v překladu znamená točit se, nebo vracet se. Aby ale zlověstná nálevka vznikla a spustila se až k zemi, potřebuje k tomu velmi specifické podmínky, které se naštěstí v České republice často nevyskytují.
Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. Jestliže k tomuto střetu dojde v bouřkovém oblaku, proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zvedne rotující vzduchový válec a vztyčí jej do vertikální polohy. Tak je vznik tornád popsán na portálu Meteocentrum.cz.
Když se blíží superbouřka
Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytváří velmi široký sloup zvířeného vzduchu. Někdy se uvnitř objeví vír, který se stává viditelným, jestliže je vzduch dostatečně vlhký, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Pak se spustí dolů, až dosáhne země. Tím se vytvoří tornádo v pravém slova smyslu.
Tornáda jsou často vázána na takzvanou supercelu. Jde o zvláštní typ bouřky, která je tvořena jedinou mohutnou „buňkou“. V supercelách můžeme nejčastěji pozorovat ty nejničivější prvky bouřek jako kroupy o průměru přes dva centimetry, vítr s rychlostí nad 90 kilometrů v hodině nebo právě tornáda.
Čtěte také
Supercely vznikají ve velmi horkých tropických dnech před příchodem studené fronty, za kterou postupuje chladnější a hodně vlhký (zpravidla oceánský) vzduch. Výskyt supercel není v Česku častý, přesto se jich na našem území několik málo za rok vyskytne.
„Víme, že to nyní bylo tornádo v rámci supercelární bouřkové buňky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Robin Duspara, předseda organizace Lovci bouřek. Podle něho snese živel, který zpustošil Moravu, srovnání s americkými tornády.
Tornádo pustošilo Vyšehrad
Pokud se v supercele vytvoří tornádo, pak jde o tornádo supercelární. Taková bývají nejničivější. Naopak nesupercelární tornáda se v supercelách nevyskytují. Jsou výrazně slabší a nezpůsobují tak velké škody jako jejich supercelární alternativy. V Česku se jich ročně vyskytne kolem pěti.
Nad českými zeměmi se tornádo objevilo poprvé před 900 lety, respektive z této doby je o tom písemný záznam. Jeho výskyt popisuje Kosmova kronika jako „satana v podobě víru“, který 30. července 1119 v Praze na Vyšehradě zničil velkou část knížecího paláce.
Tornádo je typické pro určitou oblast Spojených států. Zdroj: Profimedia.cz
Čtěte také
Od poloviny 90. let minulého století jich bylo hlášeno jen několik. Čtvrteční případ na Hodonínsku je nejničivějších v posledních desetiletích. Druhé nejhorší tornádo řádilo v červnu 2004 na Olomoucku, kde zpustošilo třetinu Litovle. Rychlost větru tehdy přesáhla 330 kilometrů v hodině, tornádo by tak hravě do kapsy strčilo Formuli 1.
Americký tornádový pás
Takto silné tornádo by se dalo klasifikovat stupněm F4 podle Fujitovy stupnice, která rozlišuje šest kategorií od F0 po F5. Do nejnižšího stupně spadají tornáda o rychlosti do 119 kilometrů za hodinu, vír nejvyšší třídy F5 pak přesahuje 420 kilometrů v hodině.
To, které se ve čtvrtek přehnalo nad jihem Moravy, mohlo mít sílu F3. „Zatím podle těch snímků to vypadá, že to bylo tornádo F3, což je u nás bezprecedentní záležitost. Zatím známá popsaná tornáda byla F2,“ uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS meteoroložka Jana Hujslová.
Nebezpečnost tornáda spočívá (vedle toho, jak velké škody může napáchat) v tom, že se jeho vznik nedá dost dobře předpovědět. Pouze na základě historických zkušeností se dají vytipovat území, kde je jejich výskyt pravděpodobnější než jinde. Tornáda jsou typická hlavně pro středozápadní a jižní část USA. Jde o takzvaný tornádový pás, který se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím, pokrývající území států Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Nejvíce tornád zde vznikne v obdob od dubna do června.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
