Americká vláda poslala peníze na účet většině občanů USA. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Lidé bez práce, zavřené podniky, omezená výroba. Škody, které páchá koronavirová pandemie, se snaží vlády států po celém světě narychlo zalátat. Nejčastějším prostředkem k rychlému restartu ekonomiky jsou takzvané stimulační finanční balíčky. Které země byly ke svým občanům nejštědřejší?
Více než dva biliony dolarů (44 bilionů korun) – tak objemný stimulační balíček vpíchl do americké ekonomiky na konci března Donald Trump. Tím prakticky ze dne na den oživil naděje nezaměstnaných, podnikatelů i investorů.
Na chvíli to téměř vypadalo, že trhy v USA na koronavirovou pandemii zapomněly. Jednotlivcům, kteří ročně vydělávali 75 tisíc dolarů (1,6 milionu korun) nebo méně, přišla na účet jednorázová pomoc ve výši 1 200 dolarů (cca 27 tisíc korun), manželské páry pak inkasovaly dvojnásobek. Zbytek peněz americká administrativa rozprostřela mezi malé podniky, nezaměstnané nebo nemocnice.
Jenže nákaza za Atlantikem postupuje, a jak peníze docházejí, obavy Američanů o ekonomickou stabilitu opět rostou. Kongres proto v zákulisí chystá druhý stimulační balíček a podle amerického Forbesu má být podobně objemný jako ten první.
Did I see you Americans are getting a one-time $1200 check to cover COVID unemployment? Because Canada just announced $2000/month for the next four months.
— Harley Vasquez (@yrechoheart) March 25, 2020
Na konci března otevřela státní rezervy také Kanada. Jedincům, kteří prokázali, že je pandemie ekonomicky postihla, vyplácela vláda po dobu čtyř měsíců částku 2 000 kanadských dolarů. V konečném součtu tedy 8 000 kanadských dolarů (133 tisíc korun).
Záchranný balík pro Evropu
A peníze se rozdávají také na starém kontinentu. Evropská rada schválila ke konci července oživovací balíček 750 miliard eur (19,6 bilionu korun), který se přerozdělí mezi členské státy EU. Více než čtvrtinu z celkové částky dostane Itálie – v zemi přesto vzniká protievropská politická strana.
Ekonomiky Německa a USA zažívají kvůli koronaviru drtivý propad
Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta. Zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat. Pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ještě hůře na tom byla ekonomika USA, která zaznamenala ve 2. čtvrtletí nejhlubší propad v historii, když HDP v přepočtu na celý rok klesl téměř o 33 procent.
Jednotlivé státy Evropy pak sestavily také své vlastní finanční balíčky. Francie v dubnu nalila do ekonomiky 110 miliard eur, během prázdnin pak vláda upustí dalších 45 miliard eur. Celkem tedy v přepočtu zhruba čtyři biliony korun.
To Itálie v půlce května schválila oživovací balíček ve výši 55 miliard eur a v současnosti dotahuje druhý stimulační „šek“ v maximální výši 20 miliard eur. Na konci května navíc Evropská komise podpořila italskou ekonomiku částkou devět miliard eur. Účet za vzkříšení italské ekonomiky tak činí v přepočtu 2,2 bilionu korun.
Německá a japonská štědrost
Jedna z evropských zemí ale nalila do ekonomiky takové množství peněz, že v součtu hravě přebila balíčky Evropské rady, Francie i Itálie dohromady. Německá vláda totiž vypracovala systematický balíček podpůrných programů, na které padlo zhruba 1,3 bilionu eur (34 bilionů korun).
Konečně! Lídři EU se shodli na fondu obnovy. Pode Babiše úspěch, opozice váhá
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání dohodli na začátku pátého dne na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. V úterý ráno to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Podle premiéra Andreje Babiše je výsledek pro Česko úspěchem, politici a ekonomové s ním nesouhlasí.
V nafukování vládního rozpočtu pokračuje také Velká Británie. Podle BBC se očekává, že kvůli koronaviru letos vpustí Downing Street do oběhu celkem 300 miliard liber (8,6 bilionu korun). Poslední záchranný balíček ohlásila vláda Borise Johnsona v červnu, ze státní kasy půjde 30 miliard liber (866 miliard korun) na podporu nezaměstnanosti.
S rozdáváním peněz dlouho neotáleli ani v Asii. Podle Reuters se nejvíce „rozmáchlo“ Japonsko, které celkem na podporu ekonomiky vynaložilo v přepočtu 47 bilionů korun (tedy srovnatelně jako Spojené státy, které ovšem chystají výše zmiňovaný druhý balíček).
Oproti tomu Indie, která má přibližně tisíckrát více obyvatel než Japonsko, zalila ekonomiku „jen“ jedním balíčkem o objemu v přepočtu 5,8 bilionu korun, napsala agentura Bloomberg. Kolik přesně uniklo v průběhu pandemie z pokladnice čínské vlády, se člověk může kvůli nedostatečným záznamům jen domnívat. Poslední balíček vypracoval Peking na konci května, tehdy ekonomika ožila po finanční dávce 3,6 bilionu juanů (11 bilionů korun).
