Ze smlouvy s Ukrajinou doteď nemáme žádný zisk, říká šéf státního vojenského podniku
První bojové vozidlo pěchoty CV90 by z Vojenského opravárenského podniku mohlo vyjet na podzim, tvrdí jeho ředitel Vlastimil Navrátil. Ten se stal šéfem společnosti 1. září 2024 a státní podnik se zhruba šesti sty zaměstnanci se drží už dva roky v černých číslech. Aby zaplatil své lidi, práci shání i v zahraničí. Před jeho nástupem v roce 2023 skončil ve ztrátě přes 55 milionů korun. O rok dříve podnik po letech vykázal zisk 468 000 korun, v roce 2021 byl totiž ve ztrátě 59,3 milionu korun.
Za loňský rok Vojenské opravárenské podniky vykázaly pod vaším vedením zisk pět a půl milionu korun. Zatímco v roce 2024 se zisky vyšplhaly přes 30 milionů korun. Co za propadem stojí?
Důležité je, že podnik má zisk a drží se v černých číslech. My jsme při účetní uzávěrce šli na jistotu a počítali jsme jen dokončené obchodní případy, hotové včetně veškerých fakturací. Pokud bychom účetně kalkulovali i s nedokončenými obchodními případy, vygenerovaný zisk by byl vyšší. Nicméně tohle byla sázka na jistotu. Myslím si, že podnik si prošel velmi složitým obdobím a považuji kladná čísla za veliký úspěch.
ČTĚTE TAKÉ: Horníky vypískaný Pavel, pláč i modlitby aneb U posledního vozíku s uhlím
V kontextu rozmachu zbrojařského průmyslu se ale necelých 6 milionů korun jeví jako málo – konkurence vykazuje pohádkové zisky.
Musíte si uvědomit, že VOPku jsem přebíral v době, kdy vykazovala za posledních sedm let ztrátu a jednou se dostala lehce přes nulu. S týmem, který se obměnil, se nám podařilo vygenerovat právě zisk 31 milionů korun. Je to vždy dané tím, co se za ten rok vyrobí a prodá. Někdy se daří více, jindy méně. Samozřejmě v obranném průmyslu není všechno tak rychlé jako u klasické firmy zaměřené na civilní produkci. V takovém případě jste schopni zprocesovat obchodní případ v řádu několika měsíců, v obranném sektoru se pohybujeme v řádu několika let, někdy až 10 let. Není to tak, že v okamžiku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 obchodní případy pro VOPku vzrostou několikanásobně.
Znovu podotýkám, za čtyři měsíce se nám podařilo po letech ztrát vygenerovat zisk 31 milionů korun. Tento rok „pouze“ pět milionů, protože obchodní případy ještě všechny nedoběhly. Kdybychom věci udělali třeba jen o měsíc dřív, dostali bychom se třeba i na 50 milionů korun. Zásadní je, že rok 2026 by měl být pro VOPku úspěšný rok.
Váš předchůdce Marek Špok částečně spoléhal na spolupráci s Ukrajinou v opravách tanků T64. Nakonec si v médiích stěžoval, že podnik neviděl jediný tank. Změnilo se za vašeho působení v tomto ohledu něco?
Kontrakt na tanky s ukrajinskou stranou je podepsán, nicméně VOPka neviděla ani jediný. Ačkoliv v médiích právě tato spolupráce hodně rezonovala, k praktické realizaci nedošlo. Žádný zisk podnik z této smlouvy do dnešního dne nemá, je to pro nás neaktivní věc. Do VOPky jsem nastoupil 1. září 2024. Pracuju s tím, co mám.
Říkáte, že rok 2026 očekáváte jako úspěšný. Jak se vyvíjí spolupráce s Rheinmetallem na tancích Leopard?
Podařilo se nám s Rheinmetallem podepsat servisní kontrakt, jedná se o 42 tanků Leopard 2A4, které by VOPka měla převzít a servisovat přímo pro Českou armádu, což považuju za veliký úspěch. Pokud jde o nové tanky Leopard 2A8, ty bude dodávat společnosti KNDS. A tady bych zmínil, že se asi po roce podařilo získat certifikaci pro svařování obrněných kabin vozidel IVECO GTF3 pro německý Bundeswehr, čímž jsme upevnili svou pozici v dodavatelském řetězci pro německý trh.
Čtěte také
Do jaké míry vás Němci pustí ke svým technologiím? Nechají vás nahlédnout do své kuchyně?
Je to spíš možná politická otázka. Z mého pohledu řídím továrnu s velice schopnými, šikovnými lidmi. Základ je o řemeslech, pustí nás tam, kde přestávají stíhat a usoudí, že nejsme bezpečnostním rizikem, což v případě státního podniku nehrozí.
Velká očekávání budí projekt bojových vozidel pěchoty CV90. Podnik je hlavním strategickým partnerem švédské společnosti BAE Systems pro zakázku na 246 strojů CV90 pro českou armádu za skoro 60 miliard korun. Co jsou dosavadní hmatatelné výsledky?
Končí práce transferu technologií. Ta je asi nejvíc nevděčná, neviditelná, ale možná ta nejdůležitější. Je to o neustálém cestování mezi Českem a Švédskem. Probíhá už asi poslední fáze transformace podniku. První auta budou ještě ze Švédska nebo Švédové nám pomohou se začátkem. Budeme dostávat komponenty, které budeme kompletovat. Existuje asi šest verzí tohoto vozidla, z toho dvě jsou čistě VOPácké projekty. Jde o dělostřeleckou pozorovatelnu a ambulanci. Chtěl bych, aby na podzim tohoto roku vyjelo u nás v továrně první auto CV90, které si převezme armáda.
Váš předchůdce Marek Špok narážel v řízení podniku na nedostatek obranných zakázek. Říkal, že pro zachování know-how a technologií zaměřil podnik na civilní sektor. Co se v tomto ohledu změnilo?
Pro mě je důležitá jedna jediná věc – jestli podnik má práci. Ani bez jednoho se neobejdeme, to znamená, že civilní produkce je pro nás velice důležitá. Zákon o vertikální spolupráci a zřizovatel (ministerstvo obrany, pozn. red.) nám říkají, kolik toho máme dělat pro obranný průmysl a kolik pro civilní. Výroba pro obranný průmysl teď vzhledem k situaci převažuje odhadem osmdesát ku dvaceti. Poptávám spolupráci pro náš podnik i v zahraničí, například naše autonomní vozidlo UGV TAROS úspěšně využívají v Austrálii. Potřebujeme každý měsíc zaplatit a udržet si zhruba 600 zaměstnanců.
Čtěte také
Jak jste se vlastně dostal do čela státního Vojenského opravárenského podniku?
Jsem členem aktivních záloh, o armádu a hlavně o tanky se zajímám celý život. Dodnes nemohu uvěřit té souhře okolností, která mě potkala. Pořád jsem četl v novinách, že firmy v obranném průmyslu se mají velice dobře a tržby jim rostou, ale státní podnik VOP je už je několik let ve ztrátě. Říkám si, že jsme asi světový unikát, a v tom okamžiku se stalo něco neuvěřitelného. Ozval se mi člověk z personální agentury, se kterým spolupracuji, jestli bych se nechtěl přihlásit do konkurzu na ředitele státního podniku. S žertem jsem se ho zeptal, jestli je to Budvar a on, že jde o VOPku. V duchu jsem sám sobě řekl, když pořád nadáváš, tak to jdi zkusit. Asi po devíti měsících výběrových řízeních a pěti kolech jsem se v září 2024 stal ředitelem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zkáza ruské superzbraně. Záběry Ukrajinců odhalují trumf Kremlu, který dosud nikdo neviděl
pavlina.fabianova@iprima.cz
