Vědci a všemožní učenci se dlouhá staletí přou o to, jak asi mohla fungovat bájná zbraň starověkého matematika Archiméda zvaná paprsek smrti. Teď na to dost možná přišel třináctiletý kanadský školák Brenden Sener, informuje CNN.
Řecký učenec Archimédés je často přezdíván „otec matematiky“, spousta jeho vynálezů má dodnes zásadní uplatnění. Jeden z nich však zůstává i po třiadvaceti staletích záhadou.
Existovala opravdu zbraň, které se expresivně říká paprsek smrti?
ČTĚTE TAKÉ: Machr české vědy před smrtí vyprávěl: Rozesmál jsem Hawkinga, viděl jsem ho tančit na vozíčku
O funkčnosti důmyslné soustavy zrcadel, která by dokázala soustředěním slunečních paprsků vznítit určený cíl, se v průběhu času přely i nejchytřejší mozky lidstva.
S odpovědí na odvěkou otázku teď podle CNN možná přichází někdo, od koho by se tak velké odhalení nečekalo. Třináctiletému kanadskému školákovi Brendenu Senerovi z ontarijského Londonu se pro soutěž 2023 Matthews Hall Annual Science Fair podařilo vytvořit miniaturní verzi tohoto zařízení. Na zmíněné akci díky tomu získal dvě zlaté medaile a cenu London Public Library.
13 year old Brenden Sener recreated the ancient 'death-ray' invented by Archimedes. https://t.co/6psQYZsf78
— ETimes Lifestyle (@ETimesLifestyle) February 29, 2024
Sener slavného fyzika obdivuje od chvíle, kdy se o něm dozvěděl během rodinné dovolené v Řecku. Už v roce 2022 sestrojil pro školní projekt repliku Archimédova šroubu, jednoho z nejstarších známých čerpadel.
Zašel ale ještě dál.
Záhy jej fascinoval i tzv. paprsek smrti, údajně nejničivější nástroj mezi všemi Archimédovými vynálezy. Rodák ze Sicílie jej měl používat k zapalování římských lodí během obrany Syrakus v letech 214 až 212 př. n. l.
Neexistují žádné archeologické důkazy, že by paprsek smrti skutečně existoval. Z historických děl je zmíněn jen u Galéna, i proto se toto zařízení často označovalo za pouhý mýtus. Našli se však i tací, kteří se jej podle kusých informací a odhadů pokoušeli sami vytvořit.
Prozatím to nikdy k ničemu nevedlo. Senerův pokus však oproti tomu vypadá nadějně.
Větší dopad, než čekal
Vzal žárovku, postavil ji proti čtyřem malým konkávním zrcadlům, z nichž každé bylo nakloněno tak, aby směřovalo světlo na kus kartonu s vyznačeným písmenem X uprostřed. Předpokládal, že jak se světelná energie soustředí na karton, teplota terče se bude s každým přidaným zrcadlem zvyšovat.
Při experimentování postupně provedl tři pokusy se dvěma různými typy žárovek (50 W a 100 W). Ověřil si, že každé další zrcadlo výrazně zvýšilo teplotu.
„Očekával jsem, že dojde ke zvýšení tepla. Ale ne k tak drastickému,“ řekl Sener.
Teplota kartonu byla během používání topné lampy a stowattové žárovky bez zrcadel přibližně 27,2 stupňů Celsia. Poté, co Sener počkal, až lepenka vychladne, přidal jedno zrcadlo a provedl další test. Zjistil, že teplota ohniska se zvýšila na téměř 34,9 °C.
K největšímu nárůstu došlo po přidání čtvrtého zrcadla. Teplota při třech zrcadlech namířených na terč byla téměř 43,4 °C, po přidání čtvrtého zrcadla došlo ke zvýšení na 53,5 °C.
Sener se nepokoušel nic zapálit, protože „topná lampa nevytváří ani zdaleka tolik tepla, jako by vytvářelo Slunce“. Domnívá se však, že při použití slunečních paprsků a většího zrcadla by „teplota vzrostla ještě prudčeji a rychleji“ a „snadno by způsobila hoření“.
Svým způsobem navazoval na to, o co se už před ním pokoušely generace jiných. Naposledy se v roce 2005 třídě studentů na Massachusettském technologickém institutu (MIT) podařilo zapálit dřevěnou loď podobnou technikou jako Senerovi. Při druhém pokusu už ovšem neuspěli.
Archimédův paprsek smrti, jak si ho v 17. století představoval umělec Giulio Parigi. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Archimédův paprsek smrti, jak si ho v 17. století představoval umělec Giulio Parigi. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Sener má za to, že kombinace jeho výsledků a zjištění studentů MIT může doložit, že existenci paprsku smrti lze označit za pravděpodobnou. Zároveň však připustil, že tato technologie nemusí fungovat při nízkých teplotách a ošklivém počasí, praktičnost paprsků smrti v Archimédově případě prý mohl poznamenat i vliv moře na pohyb lodí.
Thomas Chondros, emeritní docent na katedře strojního inženýrství a aeronautiky na řecké univerzitě v Patrasu, je obecně k existenci paprsku smrti skeptický. Směrem k Senerově výzkumu se však pro CNN vyjádřil pozitivně.
Nezměnilo to jeho pochyby ohledně praktické využitelnosti paprsku smrti. Školákův projekt ale označil za zajímavý a dobře zdokumentovaný. Kanaďanův experiment by podle něj mohl „tvořit základ diskuze pro mladé studenty, dokonce i pro ty univerzitní.“
MOŽNÁ VÁM UTEKLO: Nejteplejší únor v historii
