Kosmická tříšť, nazývaná též jako smetí či odpad, je jednou z hlavních hrozeb pro budoucnost lidských aktivit ve vesmíru, shodli se pro CNN Prima NEWS Nikola Schmidt z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) a Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Problémy podle nich umocňuje i nárůst soukromých společností v oboru a rozmach početných konstelací družic. Nejde jenom o SpaceX Elona Muska, ten je pouze nejvíce vidět, upozornil Schmidt. Podle Václavíka je třeba lépe řešit pravidla provozu na oběžné dráze, jinak by mohlo dojít k omezení letů do vesmíru po několik generací.
NASA popisuje nízkou oběžnou dráhu Země jako „smetiště“ či „pohřebiště“, kterým se ve velkých rychlostech pohybují miliony kousků kosmické tříště. Jedná se o úlomky vesmírných plavidel, raket nebo satelitů, které pro vesmírné mise představují bezpečnostní riziko. „Orbita je považována za největší světovou skládku a odstraňovat z ní tříšť je nákladné. Problém kosmického smetí je totiž obrovský – na nízké oběžné dráze je okolo šesti tun materiálu,“ uvádí americký úřad.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Muskova firma to dokázala, implantovala čip do mozku. Umožní ovládat počítač myšlenkou
Vznik tříště, kontrola a případné odstraňování nejsou dnes nijak globálně legislativně upravovány, vysvětlil pro CNN Prima NEWS delegát České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) Michal Václavík. Existují pouze doporučení, která však nejsou vymahatelná ani postižitelná. „Je na každém provozovateli družic a poskytovateli nosných raket, zda tato doporučení přijme a implementuje do svých vnitřních předpisů. Dobrým znamením je, že se tak ve velkém, zejména v Evropě a v USA, děje,“ doplnil.
Úspěšná mise. Odysseus po přistání na Měsíci začal vysílat, modul dosáhl i jednoho prvenství
Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines přistál v pátek na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data. Řídící středisko čeká na plné potvrzení stavu modulu, už teď je však podle společnosti jisté, že se Spojené státy po více než půl století vrátily na lunární povrch. Odysseus se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na lunární povrch.
Nejde jen o Muska
„Nepořádek“ je ve vesmírné komunitě velké téma, které se často řeší, popsal vedoucí Centra governance nových technologií ÚMV Nikola Schmidt. „S nástupem megakonstelací jako je Starlink a další to problém bude. Regulace dřív nebo později povede k tomu, že megakonstelací bude několik a budou multifunkční. Budou se povolovat satelity, které zvládnou víc funkcí naráz. Díky tomu bude méně nepořádku a bude to lépe kontrolovatelné. Představa, že bude 150 tisíc satelitů, je utopická, to se nesmí stát,“ vysvětlil.
Musk má podle portálu Space k únoru 2024 na orbitě přes 5 400 satelitů Starlink, přičemž satelitů celkem je na oběžné dráze pouze o pár tisíc více. Společnost SpaceX má od amerických úřadů povolení celkem na dvanáct tisíc družic, pokouší se však vyjednat si schválení na dalších 30 tisíc.
Regulace podle Schmidta na rostoucí problém tříště reagují, zda budou fungovat dostatečně rychle, se však teprve ukáže. „Co začal dělat Musk, bylo ze začátku hrozně ‚sexy‘, ale realita důsledků a jeho excentričnosti a neuvážlivosti rozhýbala regulační struktury. Nejde ale jenom o něj. On je vidět mediálně, ale je zde celá řada malých firem, kterých přibývá jako hub po dešti. Je to o celém novém prostředí, které přináší nové výzvy,“ doplnil. Podle Václavíka se mezinárodní pravidla v oblasti megakonstelací podstatně opozdila. „Zde legislativa úplně zaspala, i když téma bylo na stole již před téměř dvaceti lety,“ uvedl.
K TÉMATU: Robot zvládl chirurgický zákrok ve vesmíru. Obrovský pokrok těší vědce
Zásadní revoluce v mezinárodním právu nicméně kvůli soukromému sektoru není potřeba, uvedl Schmidt: „Existuje pravidelná premisa, že když nastupuje soukromý sektor, bude třeba jiná regulace. To úplně není pravda. Doteď většinu aktivit dělaly státy, v současnosti je vesmír s nástupem lehkých raket přístupnější. Za objekty vyslané do vesmíru ale nesou odpovědnost státy, které povolily jejich start. Je na nich, aby si vytvořily takové regulace, kdy při povolení startu dodrží mezinárodní právo. Jinak by to byla naprostá anarchie.“
Soukromý sektor zároveň přirozeně přináší i mnohá pozitiva. „Je třeba si ujasnit dva pojmy, které se často pletou. Soukromé společnosti jsou v kosmonautice zapojeny téměř od jejího začátku. V posledních letech je nový komerční přístup, kdy soukromá společnost nabídne hotovou službu. Tu si kosmické agentury koupí a neřeší, jak je přesně realizována při splnění bezpečnostních, technických a provozních specifikací. V mnoha oblastech kosmonautiky tento přístup funguje a je to jenom dobře. Vzniká zdravé konkurenční prostředí, které s sebou přináší snížení nákladů. Uvolněné zdroje tak umožňují agenturám věnovat se výzkumu a činnostem, které jsou důležité, ale pro komerční sektor možná prozatím nezajímavé,“ vysvětlil Václavík.
Vědci se problém kosmického smetí pokoušejí řešit i dalšími cestami. Například v posledních týdnech odstartovala japonská mise ADRAS-J, která má za cíl získat data potřebná k budoucímu odstraňování tříště, informoval portál Space.
Omezení letů po generace
Pokud by se situace vymkla z rukou, následky mohou být dalekosáhlé, popsal Václavík: „Neměl by se omezit bezpečný přístup do kosmického prostoru, který by měl být využíván rozumně. Pokud to bude možné, horní stupně nosných raket a vysloužilé družice by se měly likvidovat v atmosféře nebo odkládat na takzvané hřbitovní oběžné dráhy. Zamezit by se také mělo srážkám družic ukotvením pravidel provozu na oběžných drahách, která zatím neexistují. Pokud se tak nestane, může to vést až ke Kesslerovu syndromu. To je zatím pouze teoretický scénář zvýšení výskytu tříště natolik, že každá kolize kaskádově vyvolá několik dalších. Zejména na nízké oběžné dráze okolo Země by pak došlo k zamezení kosmických letů v současné podobě po několik generací.“
„Zejména na vybraných oběžných drahách, které jsou hojně využívané, bude v případě stále rostoucí populace kosmické tříště provoz družic v dalších desetiletích více a více komplikovaný. Ne že by byl nemožný, ale bude třeba družice lépe chránit a provádět častěji manévry, které spotřebovávají pohonné látky a zkracují tak životnost družic,“ vysvětlil.
„Dobývání“ vesmíru? Nejsme ve středověku
Používat termín „dobývání vesmíru“ podle politologa Schmidta v dnešní době není na místě. „Od 60. let platí Kosmická smlouva, podle které mají všichni vesmír využívat k mírovým účelům. Dobývání je za mě termín ze středověku. V dnešní době se všichni snaží spolupracovat a předejít konfliktu, což termínu odporuje,“ řekl.
Jaderné zbraně ve vesmíru? Jsme proti a takový projekt neexistuje, vzkázalo Rusko Americe
Rusko je proti rozmístění jaderných zbraní ve vesmíru, řekl v úterý prezident Vladimir Putin v rozhovoru se svým ministrem obrany Sergejem Šojguem. Reagoval tím na prohlášení Bílého domu z minulého týdne, podle kterého Moskva pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, napsala agentura Reuters.
Významný posun v mezinárodní spolupráci podle Schmidta nastává v oblasti planetární obrany. Zmínil například misi DART, která testovala obranu Země před možným nárazem asteroidu, a která měla i výraznou českou stopu. „Krůček za krůčkem se dostáváme do prostoru, kde výhledově vznikne multilaterální bezpečnostní režim planetární obrany. To bych si třeba ještě před třemi lety netroufl říct. Mezi experty i mezi státy, které to zajímá, vzniká shoda, že režim je nezbytný. Z toho mám radost,“ vysvětlil.
Intenzivní mezinárodní kooperaci potvrdil i Václavík. „V posledních desetiletích byla spolupráce v kosmonautice velmi široká a odrážela obecné vztahy mezi jednotlivými státy. Například Evropská kosmická agentura (ESA) je velmi otevřená mezinárodní spolupráci, a to i s méně tradičními státy. Jistá rivalita stále panuje v oblasti Jihovýchodní Asie, kde o zájmové oblasti ‚bojuje‘ Čína, Indie a Japonsko. Již dekády je ze strany USA bojkotována spolupráce s Čínou a ostatní západní státy jsou také obezřetné. Vojenská agrese Ruska na Ukrajině samozřejmě vedla k ukončení téměř veškeré spolupráce s Ruskem. Česká republika si vede dobře. Neomezuje se však pouze na využívání svého členství v Evropské kosmické agentuře, ale i na dobré vztahy s dalšími státy. Mimo Evropu zejména s USA a Japonskem,“ vylíčil.
Revoluce v energetice?
Potenciálně zlomovým tématem, o kterém se však příliš nemluví, je podle Schmidta přenos energie z oběžné dráhy na Zem. „Když vyrobíte energii ze solárních panelů na oběžné dráze, jejich efektivita je mnohonásobně vyšší. Pro fungování je potřeba vyřešit některé technické věci a je důležité, aby elektřina na Zemi nebyla levnější. Jestli bude uhlí stále levné nebo se dále rozvinou větrníky, nikdy k tomu nemusí dojít. Ekonomika té problematiky je složitá a musí se sejít všechny podmínky. To téma v komunitě létá ve vlnách. Regulace zatím žádná není, protože to není ekonomicky smysluplné. Ale třeba když vyletěly ceny energií s válkou na Ukrajině, téma se okamžitě znovu objevilo,“ popsal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Lidstvo dělá první krůčky k rutinním cestám na Měsíc, tvrdí expert. Mise může přepsat historii
