Windfall tax má dopadnout na firmy s vysokými zisky (ilustrační foto) Zdroj: Komerční banka
Možné rozšíření windfall tax nedává ekonomicky smysl a ukazuje na to, kdo smysl daně nepochopil. Myslí si to ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Reagují na možný záměr zahrnout do daně z nadměrných zisků i zbrojní průmysl. Analytici upozorňují, že windfall tax by měla naopak skončit, protože její výběr je spojen s existencí cenových stropů na energie.
Daň z mimořádných zisků vznikla již v minulém roce a měla za úkol kompenzovat lidem náklady spojené s vysokými cenami energií. Zahrnovala vybrané firmy z bankovnictví, výroby a obchodu s energiemi, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. V praxi daň dopadla na deset vybraných podniků, tedy ČEZ, EPH Daniela Křetínského, Sev.en Pavla Tykače, Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu, Raiffeisenbank a Unipetrol.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci utíkají, aby nemuseli na frontu. Na hranicích jich zadrželi tisíce, uvádí zpráva
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by se ale okruh firem mohl rozšířit i na zbrojařské podniky. Důvodem totiž může být výběr peněz, které chybějí v kapitole školství na příští rok. S tím ale nesouhlasí ekonomové.
„Budeme vybírat jednotlivé úspěšné segmenty a budeme z nich vybírat peníze na úkor běžných daní? Konsolidační balíček je ze třetiny tvořen úsporami na straně příjmů, takže další výběr peněz není potřeba. Spíše by se měly provést úspory, místo zavádění nových daní,“ řekl pro CNN Prima NEWS Pavel Peterka, hlavní ekonom Roklen.
Bek: Škrtat a propouštět ve školství se nebude. Jednáme naopak o přidání 11 miliard
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) pro televizi CNN Prima NEWS potvrdil, že při jednání o státním rozpočtu na příští rok se v případě jeho resortu podařilo dostat od škrtů k nule. Školství podle něj potřebuje naopak přidat 11 miliard. V této věci však diskuse ještě pokračují.
Podle něj by návrh ani neměl šanci projít. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž delší dobu mluví o tom, že windfall tax bude fungovat tři roky. „Zbrojaři mají spousty odběratelů, dodavatelů a zaměstnanců. Takhle se daňová politika vést nedá. Má se jednat o předvídatelné prostředí,“ řekl dále Peterka.
Ostře proti se vyslovil i poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Windfall tax je daň mimořádná, která řeší nečekané jednorázové situace. Není vhodná pro dlouhodobé financování školství. Pokud to někdo navrhuje, tak je to zásadní nepochopení toho, jak daň funguje. Školství musíte financovat předvídatelně,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Podle něj byla daň zavedena na pokrytí mimořádných výdajů spojených s vysokými cenami energií. „Zastropování skončí na konci roku, tak v logice bychom se měli bavit o rušení této daně. Nikoliv o jejím rozšiřování,“ dodal Křeček.
Stát nevybere peníze podle plánu
Vláda Petra Fialy (ODS) si od začátku slibovala, že se podaří u windfall tax vybrat 100 miliard korun. Na jaře nastala korekce a částka se snížila na 40 miliard. Ministerstvo financí na konci srpna zpřesnilo, že výběr může být až 64,5 miliardy korun.
Nad původním plánem kroutí hlavou ekonomové již delší dobu. Od začátku totiž upozorňovali na to, že společnosti budou své zisky optimalizovat. „Pokud firma ví, že bude zdaněna, tak posílí investice, rozdá odměny zaměstnancům a provede opravy a renovace objektů. Zvýší si nákladovou část a menší část zisku odvede státu. Viděli jsme to u bank a může se to stát i u zbrojařů,“ řekl Peterka.
Podle něj není windfall tax dobrý způsob na výběr většího množství peněz. „Podle mě to není nikdy dobrý nápad a je to krok špatným směrem. Očekávání výnosu jsou vždy problematická,“ dodal hlavní ekonom Roklen.
