CNN Prima News ■ Lifestyle Historie

Z nacistické lodi snů hrob pro 9400 lidí. Sovětský kapitán ani netušil, co poslal ke dnu

Téma: Historie
ČTK
CNN Prima NEWS
30. ledna 2025 19:58

Wilhelm Gustloff (Zdroj: AP archiv)

Loď Wilhelm Gustloff měla být nacistickou výkladní skříní, ke konci války na ní zahynulo přes 9 tisíc lidí...

Loď Wilhelm Gustloff měla být nacistickou výkladní skříní, ke konci války na ní zahynulo přes 9 tisíc lidí...

Loď Wilhelm Gustloff měla být nacistickou výkladní skříní, ke konci války na ní zahynulo přes 9 tisíc lidí...

26 Zobrazit galerii

Loď Wilhelm Gustloff měla být nacistickou výkladní skříní, ke konci války na ní zahynulo přes 9 tisíc lidí...

Cestující měli mít na lodi veškerý komfort včetně bazénu

26 Zobrazit galerii

Nacistická chlouba, vlajková loď „flotily míru“ – obrovský parník Wilhelm Gustloff, se měla před 80 lety stát útočištěm pro více než 10 tisíc lidí, převážně žen a dětí, kteří prchali z polské Gdyně před postupující Rudou armádou. Jenže i kvůli tragickým chybám německých důstojníků našlo na 9 400 uprchlíků po zásahu sovětskými torpédy svou smrt v ledových vodách Baltského moře. Zkáza lodi Wilhelm Gustloff je největší námořní katastrofou všech dob – počtem obětí překonala legendární ztroskotání Titaniku zhruba šestkrát.

Příběh lodního obra o výtlaku 25 000 tun se začal psát v červenci 1937, kdy vyjel z doků jako vlajková loď „flotily míru“ (původně šlo o výletní lodi sloužící masové organizaci Kraft durch Freude). Výletní parník měl původně nést Hitlerovo jméno, ale po zavraždění švýcarského nacisty Wilhelma Gustloffa byl na vůdcovo přání pojmenován právě po něm.

Gustloff se měl stát „lodí snů“ a nástrojem zábavy pro německé pracující. Parník byl dlouhý 208 a vysoký 56 metrů.

Na jeho deset palub se vešlo 417 mužů posádky a 1 465 pasažérů. Ti měli k dispozici plavecký bazén, sedm barů, tančírny, knihovnu, zimní zahradu, hudební sál či palubní kino.

ČTĚTE TAKÉ: Důmyslný atentát na Hitlera. Měsíc chystal past, výbuch minul vůdce jen o 13 minut

Výletní kariéru Gustloffu ukončilo vypuknutí druhé světové války, kdy se stal nemocniční lodí a zásoboval vojska v Norsku. Na podzim 1940 zakotvil u gdyňské přístavní hráze a sloužil jako plovoucí kasárna.

Do ledna 1945, kdy byl zapojen do evakuace na záchranu uprchlíků z východních území před blížící se Rudou armádou, neurazil ani jednu námořní míli...

Osudová chyba

Gustloff měl původně pojmout 6 000 osob, podle Heinze Schöna, který potopení lodi přežil a stal se kronikářem katastrofy, se však po vyplutí nacházelo na palubě 10 582 osob, z nichž bylo 8 956 uprchlíků.

Přetížený Gustloff vyplul z Gdyně krátce po 13. hodině 30. ledna 1945. Kapitánem byl Friedrich Petersen a jediným doprovodem byl malý torpédový člun Löwe.

Kolem 18. hodiny rozsvítila loď obrysová světla kvůli údajné možné kolizi s minolovkami, což se jí později stalo osudným. Asi po hodině světla zhasla, bylo však už pozdě: Lodi si všimla sovětská ponorka S-13, která se nacházela několik námořních mil na západ od Gustloffu.

Ikona moří vyplula z Miami,

Největší výletní loď světa vyplula: Ikona moří s jezerem na palubě pojme 10 tisíc lidí

Cestování

Za hodinu se S-13, jejímž velitelem byl 32letý Alexandr Mariněsko, přiblížila ke Gustloffu na vzdálenost necelých dvou kilometrů.

První torpédo (nazvané „za vlast“) zasáhlo v 21:15 trup Gustloffu na přídi před můstkem a ubikacemi posádky. Druhá nálož (torpédo „za Stalina“) vybuchla těsně pod bazénem a třetí torpédo („za sovětský lid“) explodovalo v oblasti strojovny a roztrhlo lodní bok až k palubě. Čtvrté torpédo („za Leningrad“) se vzpříčilo v hlavni.

Panika, mráz a německá vina

Po zásahu vypukla na Gustloffu panika. Ti, co přežili, shodně líčili, že se evakuace změnila v naprostý chaos. Teplota vzduchu byla navíc 18 stupňů pod nulou, teplota vody těsně nad bodem mrazu. Parník se potopil za necelou hodinu. Z přeplněné lodi se zachránilo jen minimum pasažérů.

Vinu za potopení lodi připisoval Schön vždy Němcům: „Měli jsme na palubě tisícovku vycvičených vojáků a protiletadlová děla.“ Plavidlo bylo podle něj zaměnitelné s vojenskou transportní lodí a ostřelování sovětskou ponorkou S-13 tak bylo, jak tvrdil Schön, legální.

Podle Schöna zahynulo 9 343 lidí včetně asi 5 000 dětí, podle počítačové analýzy z roku 2003 až 9 400 osob.

OBRAZEM: Sovětský kolos rozdrtil srdce Třetí říše. Berlín bránila i Hitlerova mládež, marně

Sověti potopili další dvě lodě s uprchlíky

Později byly potopeny ještě další dvě nacistické lodi s uprchlíky: Loď Steuben potopila 10. února 1945 rovněž Mariněskova ponorka S-13 (zahynulo 3 000 – 4 000 osob), při potopení lodi Goya 16. dubna 1945 sovětskou ponorkou L-3 zahynulo 6 000 – 7 000 lidí (druhá největší námořní katastrofa v dějinách).

Mariněskova ponorka se po útoku ponořila a přečkala na dně moře několik útoků hlubinných bomb. Později poslala o svém úspěchu radiogram do Kronštadtu, ale jméno potopené lodi v něm nepadlo, Mariněsko ho v tu chvíli pravděpodobně ani neznal.

Oděský rodák Mariněsko po válce zahořkle z námořnictva odešel a v roce 1949 byl dokonce odsouzen za krádež na tři roky do vězení. V roce 1960 mu byla vrácena hodnost kapitána, už v listopadu 1963 ale v 50 letech po dlouhé nemoci zemřel. Hrdinou SSSR byl jmenován až posmrtně, 5. května 1990, v předvečer 45. výročí vítězství ve válce.

Kdo byl Wilhelm Gustloff?

Wilhelm Gustloff se narodil ve Schwerinu 30. ledna 1895 a v roce 1917 se přestěhoval do Švýcarska, kde se s malým úspěchem pokoušel založit švýcarskou odbočku nacistické strany NSDAP. V Davosu pak byl 4. února 1936 zastřelen, neboli podle titulků v nacistickém tisku „zákeřně odpraven židovským vrahem“.

V den 38. Gustloffových narozenin uchvátili nacisté v Berlíně moc a v den jeho nedožitých padesátin se potopila po něm pojmenovaná loď.

O katastrofě napsal v roce 2002 knihu Jako rak držitel Nobelovy ceny Günter Grass, film byl o lodi natočen již v roce 1959 a naposledy v roce 2008.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tajemství dávné hrůzy. V Göringově domě našli zakopané lidské kostry bez rukou a nohou

Tagy:

Adolf Hitler smrt Berlín ponorka katastrofa Wilhelm Gustloff Rudá armáda uprchlík ozbrojený konflikt věda a technika společenské vědy Druhá světová válka Národně socialistická německá dělnická strana konflikt, válka a mír Heinz Schön S-13