Zpravodajské služby pracují v terénu každý den a usilují v zahraničí o prosazení zájmů domovského státu. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Že se intrikám tajných agentů nevyhnula ani Česká republika, je po odhalení skandálu ve Vrběticích zřejmé. Zpravodajské služby totiž v utajení operují po celém světě každý den. Veřejnost se přitom o jejich práci dozví zpravidla jen ve chvíli, kdy agenti dosáhnou výrazného úspěchu, nebo naopak při misi fatálně selžou. Jak fungují nejznámější tajné služby světa?
Verbují je už na vysoké škole. Mohou pracovat na ambasádě, nebo dokonce pro nepřítele. Dlouhé roky splétají pavučinu kontaktů, mapují okolí, poměry v zemi, a když přijde správná chvíle, udeří. A jejich práce bleskurychle zaplaví titulky novin.
Výbuch ve Vrběticích byl studenou sprchou pro všechny, kteří se domnívali, že tajní agenti patří jen do akčních filmů. Zpravodajské služby pracují v terénu každý den a usilují v zahraničí o prosazení zájmů domovského státu.
Zřejmě nejznámější tajnou službou planety je americká CIA (Ústřední zpravodajská služba), která se zodpovídá šéfovi Oválné pracovny. Organizace disponuje tak obrovským rozpočtem, že jej v Kongresu schvalují tajně, a běžný smrtelník se tak o financování CIA příliš nedozví.
Americké tajné služby se podílely například na usmrcení hlavy takzvaného Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího či odpravení Kásima Sulejmáního, velitele íránských revolučních gard. Íránského generálmajora a s ním dalších devět lidí na začátku roku 2020 zabil americký dron.
Prokazatelné mise CIA se tak v posledních letech soustředí na Blízký východ. Ačkoli exprezident Donald Trump započal stahování amerických vojsk z regionu, které nyní Joe Biden dokončuje, Američané chtějí nadále kontrolovat strategické pozice poblíž naftových polí, k čemuž jim dopomáhají i tajné služby.
Tři selhání ruských agentů
Ve světě zpravodajců může i očividné selhání maskovat mnohem důležitější úkol, přesto ruští agenti v posledních letech kazí jednu tajnou misi za druhou, což má za následek zhoršování mezinárodních vztahů.
Vyslanci ruské zpravodajské služby GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga se zřejmě pokusili v roce 2018 otrávit ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala. Jenže selhali, a to hned nadvakrát. Jednak se jim nepodařilo Skripala novičokem zabít, a navíc se Velké Británii podařilo vystopovat, že za útokem pravděpodobné stojí ruská rozvědka.
O rok později se provalila další ruská akce. V srpnu 2019 zastřelil údajný agent Kremlu Vadim Nikolajevič Krasikov v berlínském parku za bílého dne Gruzínce jménem Zelimchan Changošvili. Oběť se v Gruzii snažila tlumit ruský vliv, ze strachu o život ale později Changošvili uprchl na Ukrajinu a posléze do Německa. Tam ho ruský agent vystopoval, napsal investigativní web Bellingcat. Vyšetřování pak ukázalo, že viníkem je pravděpodobně opět Rusko, a po britsko-ruských šly k ledu i německo-ruské vztahy.
Před pár dny český premiér Andrej Babiš oznámil, že ruští agenti údajně stáli také za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Nejprve premiér vnímal čin jako teroristický útok na Česko, později ale svou rétoriku utlumil a nyní tvrdí, že při incidentu si jen ruští agenti vyřizovali účty s bulharským obchodníkem se zbraněmi.
Mosad ve válce s uranem
Za jednu z nejlepších tajných služeb světa se považuje izraelský Mosad, který při akcích využívá „domácí“ bojové umění krav maga. Agenti Mosadu prosluli tím, že jsou schopní si pro nepřítele Izraele dojít kamkoli na světě. Své akce v minulosti podnikli například v Belgii, Francii, Švýcarsku či na Ukrajině, hlavní pozornost tajných agentů židovského státu ale směřuje na Blízký východ.
Mosad se v oblasti především snaží zabránit Íránu, aby vyvinul jadernou bombu, o kterou se už několik let pokouší. Izrael proto pravidelně mapuje, nakolik Teherán na své základně Natanz obohacuje uran, a ve chvíli, kdy uzná, že je čas snažení Íránu překazit, zakročí. Naposledy se tak stalo minulý týden, napsala BBC.
Kim Čong-un v hledáčku
Podobně jako Izrael žije i Jižní Korea v prakticky neustálé vojenské pohotovosti. Válka se Severní Koreou totiž formálně nikdy neskončila a Soul nadále pomocí zpravodajců sleduje dění za hranicí. Jihokorejští agenti mají v oblibě především práci na dálku a kyberútoky. Většina informací, které svět získá o izolovaném režimu KLDR, pochází právě od zpravodajských služeb Jižní Koreje.
