Záběry z bojů ve vybombardované Marjince
Letecké snímky Marjinky připomínají japonskou Hirošimu v roce 1945. Ukrajinci vybombardované doněcké město nadále brání před ruskými vojáky. V novém prohlášení prozradili, co je v neúnavném vzdoru proti okupantům pohání. „Původem jsme normální a obyčejní chlapi. Někdo vařil, jiný zase maloval. Jsme motivováni společným cílem – co nejrychlejším vítězstvím,“ sdělil ukrajinský velitel.
Vojáci ukrajinské 79. vzdušné výsadkové brigády brání Marjinku a její okolí od podzimu 2022. Společně s Bachmutem jde zřejmě o dvě nejkrvavější bitvy od vypuknutí ruské invaze. Kyjevské vedení označuje obranné pozice u Marjinky jako jedny z nejnáročnějších. Přesto si Ukrajinci v čele se 79. brigádou a s velkou podporou 55. a 144. brigády již dlouhé měsíce počínají na výbornou.
„Vždy budeme proti okupantům odvážně bojovat. Naši chlapci jsou již v bitvách ostřílení, hodně toho zažili. Není cesty zpět,“ sdělil jeden z obránců Marjinky. 79. brigáda paradoxně pochází z jihoukrajinského Mykolajiva.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Masové popravy i zkáza připomínající Hirošimu. Která města nejvíce odnesla ruskou invazi?
„Původem jsme normální a obyčejní chlapi. Někdo vařil, jiný maloval, další zase opravoval auta,“ uvedl Serhij, jeden z velitelů brigády. Rovněž zmínil, jak je důležité předávat zkušenosti a znalosti nováčkům. „Za krátkou chvíli se toho člověk může naučit opravdu hodně. Jsme motivováni společným cílem – co nejrychlejším vítězstvím,“ dodal.
Válka na Ukrajině
Skupiny ruských vojáků, které se snaží narušit obrannou linii, Ukrajinci v Marjince nazývají „masem“, a to kvůli velmi vysoké úmrtnosti. Marjinka leží kousek od Doněcku – oblastního města, které už od roku 2014 kontrolují proruští separatisté a ruská armáda. Místní obyvatelé si tak na válku zvykali dlouhé roky.
Poloha města (de facto na frontové linii) si obzvlášť v posledních měsících vybrala velkou daň. Z Marjinky, v níž před vypuknutím invaze žilo asi 10 tisíc lidí, nezbylo už prakticky vůbec nic. Jde o jedno z nejvíce zničených ukrajinských měst. Představitelé Kyjeva již na jaře konstatovali, že už vlastně ani neexistuje.
Systematická demolice
Ve východoukrajinském městě už totiž dávno nestojí budova, která by nebyla poničená. Letecké snímky Marjinky, jež si vysloužila přezdívku „městská pekelná krajina“, lidé nejdříve přirovnávali k Varšavě z roku 1944. Tehdejší povstání obyvatel hlavního polského města krvavě potlačilo nacistické Německo, které metropoli během dvou měsíců prakticky celou vybombardovalo.
Jenže pozdější záběry ukázaly, že už ani Varšava 1944 nemůže být dostatečným příměrem pro Marjinku 2023. Lidé tak vymazání města z povrchu zemského začali přirovnávat ke zkáze japonské Hirošimy, na niž Američané v roce 1945 svrhli atomovou bombu. Jak je vidět z červencových snímků, situace v Marjince se stále zhoršuje.
Za totální demolicí města stojí vedle každodenních pouličních bojů také dělostřelectvo okupantů i taktika, kterou uplatňují posádky ruských tanků. Ty systematicky srovnávají se zemí všechny budovy, v nichž se mohou nacházet ukrajinští vojáci, ale i civilisté. Zprávy o této bezohledné taktice se ve veřejném prostoru objevovaly již v polovině prosince.
