Válka na Ukrajině (27.9.2022 9:20)
Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem je aktuálně utopií. Oba státy se i nadále snaží posilovat své řady, pokračují v ostřelování a bojích, a k tomu zahájily přípravy na válku v příštím roce. Vyplývá to z kroků, ke kterým Moskva i Kyjev přistupují. Ukrajinci se však zároveň snaží využít převzaté iniciativy v konfliktu a tlačit na Rusy, co nejvíce to jde.
„Válka trvá již několik měsíců. A není důvod věřit tomu, že by mohla skončit ještě během roku 2022,“ hodnotí současný stav konfliktu ve své analýze ukrajinský web Ukrinform. Ve své predikci není zdaleka jediný. Podobný názor má celá řada expertů, jiných médií i politických mocnářů.
K posouzení nynější situace však stačí jen připomenout si poslední události. Ukrajinci coby obránci ženou Rusy na severovýchodě Ukrajiny a daří se jim i jinde, kde ruské okupanty vytlačují z dobytého území. Ruský prezident Vladimir Putin kvůli ztrátám na Ukrajině povolal do armády muže s vojenskou minulostí, i když na různých místech berou náboráři takřka každého. Jednání o příměří mezi oběma stranami přitom neprobíhá.
Situace je nalajnovaná poměrně jasně. Kyjev i Moskva počítají, že se válka potáhne, a to i přes příští rok. Nepřekvapí proto, že se obě strany snaží připravit. Ukrajinci už mají přislíbenou rozsáhlou podporu i pro rok 2023. Hned 2,6 miliardy dolarů by válečnému úsilí Ukrajiny měla přispět Velká Británie. Vládu ve Spojeném království před zhruba třemi týdny převzala nová ministerská předsedkyně Liz Trussová. Ta má v plánu pokračovat v podporující politice Borise Johnsona směrem ke Kyjevu.
Pomoc s financemi, ale i zbraněmi, může Ukrajina očekávat také od USA a dalších západních mocností. Kyjev by si však podle všeho představoval pomoc co nejrychleji, tedy už nyní, aby ji proti Rusům mohl zužitkovat ještě letos. Aktuálně Ukrajinci tlačí Rusy na několika místech fronty, nejvíce se jim daří na severovýchodě v Charkovské oblasti.
Požadavek na brzký přísun dalších těžkých zbraní měl prezident Volodymyr Zelenskyj prezentovat svým spojencům na nedávném summitu G7 v Bavorsku. Podle poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Jakea Sullivana se Zelenskyj snažil zajistit, aby „Ukrajina byla ve výhodné pozici na frontách v co nejbližších měsících, nikoliv v nadcházejících letech, protože věří tomu, že přetrvávající konflikt není v zájmu ukrajinského lidu“.
Rusko povolává do zbraně
Nezahálí ani Rusové. Putin v minulém týdnu oznámil částečnou mobilizaci, která se má oficiálně dotknout všech vojáků v záloze či mužů s vojenskou zkušeností. Na povrch se však dostaly informace, že zejména v asijské části Ruska verbíři berou takřka každého muže, který jim přijde pod ruku. Zcela opačný případ je pak Nikolaj Peskov, syn mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Mladý muž splňuje věkový limit a má za sebou i službu v armádě, přesto se nezdá, že by narukoval, jak vyplývá z hovoru, který s ním uskutečnili aktivisté, kteří se mu představili jako příslušníci vojenského komisariátu.
Přesto řada Rusů již nastoupila do kasáren, kde podle zveřejněných záběrů přespávají v drsných podmínkách, mnohdy dostávají staré zrezivělé zbraně a vše ostatní, jako třeba spacák, léky či dokonce obvazy a škrtidla, si musí sehnat sami. Přesto by tímto způsobem mohlo Rusko získat desítky tisíc nových vojáků. Tamní ministr obrany Sergej Šojgu po Putinově projevu uvedl, že by ruským silám mělo přibýt až 300 tisíc nových rekrutů.
Jaká bude efektivita ruských branců?
Nad bojeschopností ruských branců však panují otazníky. Například bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu K věci na CNN Prima NEWS poznamenal, že většinou mají jen velmi chabou morálku. „Efektivita jejich nasazení v prvním sledu nebude příliš vysoká,“ zhodnotil armádní generál v záloze.
Šedivý připustil, že někteří z povolaných Rusů sice míří do války rádi a s nadšením, ale to rozhodně nebude platit pro většinu. Příliš velkou posilou pak pro Kreml nebudou ani branci se skutečnou, ale již poměrně zaprášenou, vojenskou minulostí. „Pokud na frontu pošlou vojáky, kteří jsou třeba deset let, možná i déle, po výkonu vojenské služby, tak ti vojáci už poztráceli veškeré návyky, které mají mít. Pokud udělají tuto chybu, tak to nebude mít velký význam,“ komentoval ve vysílání pořadu K věci Šedivý.
Ještě drsněji hodnotil zmobilizované rekruty vojenský analytik Lukáš Visingr: „Zjevně mají v úmyslu je použít opravdu pro boje v první linii, což dopadne strašlivým masakrem,“ zmínil pro CNN Prima NEWS. Pokud ruské velení skutečně tyto brance nasadí do bojů na frontách, tak lze očekávat nejen velké ztráty Rusů, ale také dezerce a obecně chaos.
Blíží se zimní válka
Visingr pro CNN Prima NEWS zároveň popsal, jak by mohl konflikt vypadat v nadcházejících zimních měsících. První možností je, že konflikt během chladných měsíců zamrzne, jako tomu bylo například na přelomu let 2014 a 2015 mezi Ukrajinci a separatisty na Donbasu. „Obě strany se zakopaly, vedly se tam dělostřelecké souboje, ale tanky téměř aktivní nebyly,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS vojenský expert.
Druhou možností je podle něj situace, kdy nadcházející zima nebude tak krutá, tudíž se během ní bude moci bojovat. Visingr dodává, že nyní se na mnoha místech Ukrajiny začne tvořit tzv. rasputica, tedy velmi bahnitá až bažinatá půda. „Pokud přijde mírná zima, tak to bláto ztuhne a vytvoří to dobrý terén pro manévrové operace. Faktem ale je, že Rusové i Ukrajinci jsou na zimu zvyklí, pro ně nebude překážkou,“ doplnil Visingr.
