Asi málokteré velvyslanectví v Kábulu sledovalo chaos a paniku po ovládnutí Afghánistánu hnutím Tálibán s takovým klidem jako ruská ambasáda. Ruští diplomaté zemi neopustili. Naopak. Jak potvrdil šéf ruské diplomatické mise v zemi Dmitrij Žirnov, Tálibán zajišťuje bezpečnost ambasády. Rusku tedy vývoj situace v Afghánistánu po krachu západní mise spíš vyhovuje. K Tálibánu Moskva přistupuje smířlivěji než před dvaceti lety.
Žirnov v rozhovoru pro ruský státní kanál Rossija 24 po schůzce se zástupcem islamistického hnutí uvedl, že Tálibán „zaujímá k Rusku přátelský a výborný postoj“.
Nejde o pouhou diplomatickou zdvořilost fundamentalistického hnutí vůči mocnosti, která má ve středoasijském regionu vlivné postaveni. Moskva částečně přehodnotila vztah k Tálibánu a posledních několik let s ním vyjednává. Kreml se do nekonečnými boji zkroušeného Afghánistánu vrátit nechce. Chce ale omezit na minimum bezpečnostní hrozby, které mohou ze země opět přicházet.
V kontaktu s Tálibánem
„Rusko vnímá ovládnutí Afghánistánu Tálibánem jako logický konec dvacet let trvající válečné kampaně Spojených států a NATO v zemi. Rusko předpokládalo, jak konflikt skončí a čím vyvrcholí přítomnost západních sil v Afghánistánu, protože dobře zná tamní procesy,“ řekl CNN Prima NEWS Georgij Asatrjan, expert Ruské rady pro mezinárodní záležitosti a Valdajského mezinárodního diskusního klubu. „Nevidím ale důvod k radosti nad neúspěchem americké mise v Afghánistánu.“
Jde si pro mě Tálibán, matky prosí o záchranu dětí. Problémy v Kábulu mají i cizinci
Poté, co se Tálibán zmocnil Afghánistánu, vypukl chaos. Lidé se zoufale snaží ze země uprchnout, klíčová jsou letiště, protože pozemní hranice jsou z velké části pod kontrolou ozbrojenců. Na letišti v Kábulu se proto tísní tisíce lidí, kteří toužebně sledují vzlétající stroje. Cesta k nim je však velmi komplikovaná, vchod kontrolují Tálibové a bez zahraničního cestovního pasu nenechají nikoho projít. Evakuační lety tak startují někdy i poloprázdné.
Politolog uvádí, že Rusko koncem roku 2014 navázalo diplomatické kontakty s Tálibánem. „Moskva tím chtěla ochránit své zájmy v Afghánistánu i za jeho hranicemi. Jak vidíme, úsilí ruské diplomacie bylo úspěšné.“ Asatrjan se domnívá, že Tálibán usiluje o to, aby byl mezinárodně uznán jako oficiální vláda Afghánistánu. „Myslím si ale, že v dohledné budoucnosti Moskva neuzná Tálibán. Je ale zřejmé, že jiné východisko neexistuje,“ míní.
S ním souhlasí Ivan Ulises Kentros Klyszcz, expert na Rusko a mezinárodní vztahy z estonské Tartuské univerzity. „Uznání překáží několik právních a politických aspektů. Moskva nedávno oznámila, že Tálibán uzná, pokud Rada bezpečnosti OSN schválí rezoluci, která odstraní fundamentalistické hnutí ze seznamu teroristických organizací. Ale k tomu je potřeba mezinárodní konsenzus. Zároveň Rusko musí upravit svou vlastní legislativu, která považuje Tálibán za teroristickou organizaci,“ řekl Klyszcz CNN Prima NEWS.
Asatrjan se rovněž domnívá, že k uznání Tálibánu může přispět, pokud hnutí bude součástí širší vládní koalice a dokáže svou umírněnost.
Ruská želízka v ohni
I když Kábul a převážnou většinu země kontroluje Tálibán a o jeho dominantním postavení v zemi nemůže být pochyb, v metropoli od jejího nedělního obsazení probíhá jednání mezi koordinační radou pro přechodné období a islamistickým hnutím. Účelem jednání je vytvořit novou mocenskou strukturu v zemi, která by byla vhodná pro domácí i zahraniční aktéry. A i v těchto jednáních má svá želízka v ohni Moskva.
Obávaný vůdce Tálibánu se vrátil do Afghánistánu. „Řezníka“ vítal dav, má být prezidentem
Po dlouholetém exilu se do Afghánistánu vrátil druhý nejvyšší představitel hnutí Tálibán mulla Abdul Ghaní Baradar. Podle některých médií Tálibán zřejmě Baradara jmenuje novým prezidentem země. Afghánské radikální islamistické hnutí ve středu avizovalo, že jeho vůdci, kteří žili převážně v anonymitě, se postupně představí světu.
„O budoucnosti Afghánistánu jednají s Tálibánem lidé, kteří mají těsné vztahy s Moskvou. Tyto vztahy jsou dokonce těsnější než se Spojenými státy. Jde o šéfa Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláha Abdulláha, vůdce náboženských radikálů v afghánském parlamentu Gulbuddína Hekmatjára a bývalého afghánského prezidenta Hamída Karzáího,“ sdělil CNN Prima NEWS expert na postsovětský prostor a novinář ruského deníku Kommersant Kirill Krivošejev.
Novinář uvádí, že zejména exprezident Karzáí se těší v Moskvě velkým sympatiím. Dříve totiž formálně podpořil připojení Krymu k Rusku a dlouhodobě kritizuje americké působení v Afghánistánu. „Moskvě tak současný politický vývoj v Afghánistánu vyhovuje,“ dodává.
Dramatická změna ruského postoje
Přehodnocení ruského postoje k Tálibánu je asi nejlepší ukázkou pragmatické zahraniční politiky Kremlu. Zatímco před dvaceti lety Moskva udržovala těsné kontakty s protitálibánskou Severní aliancí, kterou společně s Indií podporovala politicky i zbraněmi, v posledních letech jsou přední představitelé fundamentalistického hnutí častými hosty v ruské metropoli.
„Přístup Ruska k Tálibánu se od 90. let skutečně změnil. Na přelomu nového tisíciletí byl Tálibán považován za hrozbu, protože v Afghánistánu působilo mnoho teroristických uskupení nejen ze středoasijského regionu. Tálibán udržoval kontakty s čečenskými ozbrojenci. Oficiálně uznal nezávislost takzvané čečenské republiky Ičkerie,“ vysvětluje Georgij Asatrjan.
Ivan Ulises Kentros Klyszcz podotýká, že změna ruského přístupu k Tálibánu je spojena s tím, že bezpečnostní situace v Rusku a ve středoasijském regionu se za poslední dvě dekády změnila. Rusko v současné době nemusí zápasit s ohniskem islamistické destabilizace na vlastním území. Teroristická aktivita na ruském Severním Kavkaze je dlouhodobě minimální. Moskva je současně přesvědčena, že existuje prostor pro řešení bezpečnostních otázek s Tálibánem.
„Osobně se domnívám, že se Tálibán nezměnil. Jde pořád o radikální teroristickou organizaci, která bude podporovat mezinárodní terorismus. Samotné vítězství Tálibánu je vítězstvím mezinárodního terorismu. Obávám se, že ovládnutím Afghánistánu Tálibánem nic nekončí. Utváří se protitálibánský odpor, dojde bohužel k nové eskalaci krveprolití a následným represím, uzavírá Georgij Asatrjan.