Bojovníci Tálibánu. K tomuto hnutí přistupuje Moskva smířlivěji než před dvaceti lety. Zdroj: Profimedia.cz
Asi málokteré velvyslanectví v Kábulu sledovalo chaos a paniku po ovládnutí Afghánistánu hnutím Tálibán s takovým klidem jako ruská ambasáda. Ruští diplomaté zemi neopustili. Naopak. Jak potvrdil šéf ruské diplomatické mise v zemi Dmitrij Žirnov, Tálibán zajišťuje bezpečnost ambasády. Rusku tedy vývoj situace v Afghánistánu po krachu západní mise spíš vyhovuje. K Tálibánu Moskva přistupuje smířlivěji než před dvaceti lety.
Žirnov v rozhovoru pro ruský státní kanál Rossija 24 po schůzce se zástupcem islamistického hnutí uvedl, že Tálibán „zaujímá k Rusku přátelský a výborný postoj“.
Nejde o pouhou diplomatickou zdvořilost fundamentalistického hnutí vůči mocnosti, která má ve středoasijském regionu vlivné postaveni. Moskva částečně přehodnotila vztah k Tálibánu a posledních několik let s ním vyjednává. Kreml se do nekonečnými boji zkroušeného Afghánistánu vrátit nechce. Chce ale omezit na minimum bezpečnostní hrozby, které mohou ze země opět přicházet.
V kontaktu s Tálibánem
„Rusko vnímá ovládnutí Afghánistánu Tálibánem jako logický konec dvacet let trvající válečné kampaně Spojených států a NATO v zemi. Rusko předpokládalo, jak konflikt skončí a čím vyvrcholí přítomnost západních sil v Afghánistánu, protože dobře zná tamní procesy,“ řekl CNN Prima NEWS Georgij Asatrjan, expert Ruské rady pro mezinárodní záležitosti a Valdajského mezinárodního diskusního klubu. „Nevidím ale důvod k radosti nad neúspěchem americké mise v Afghánistánu.“
Politolog uvádí, že Rusko koncem roku 2014 navázalo diplomatické kontakty s Tálibánem. „Moskva tím chtěla ochránit své zájmy v Afghánistánu i za jeho hranicemi. Jak vidíme, úsilí ruské diplomacie bylo úspěšné.“ Asatrjan se domnívá, že Tálibán usiluje o to, aby byl mezinárodně uznán jako oficiální vláda Afghánistánu. „Myslím si ale, že v dohledné budoucnosti Moskva neuzná Tálibán. Je ale zřejmé, že jiné východisko neexistuje,“ míní.
S ním souhlasí Ivan Ulises Kentros Klyszcz, expert na Rusko a mezinárodní vztahy z estonské Tartuské univerzity. „Uznání překáží několik právních a politických aspektů. Moskva nedávno oznámila, že Tálibán uzná, pokud Rada bezpečnosti OSN schválí rezoluci, která odstraní fundamentalistické hnutí ze seznamu teroristických organizací. Ale k tomu je potřeba mezinárodní konsenzus. Zároveň Rusko musí upravit svou vlastní legislativu, která považuje Tálibán za teroristickou organizaci,“ řekl Klyszcz CNN Prima NEWS.
Asatrjan se rovněž domnívá, že k uznání Tálibánu může přispět, pokud hnutí bude součástí širší vládní koalice a dokáže svou umírněnost.
Ruská želízka v ohni
I když Kábul a převážnou většinu země kontroluje Tálibán a o jeho dominantním postavení v zemi nemůže být pochyb, v metropoli od jejího nedělního obsazení probíhá jednání mezi koordinační radou pro přechodné období a islamistickým hnutím. Účelem jednání je vytvořit novou mocenskou strukturu v zemi, která by byla vhodná pro domácí i zahraniční aktéry. A i v těchto jednáních má svá želízka v ohni Moskva.
„O budoucnosti Afghánistánu jednají s Tálibánem lidé, kteří mají těsné vztahy s Moskvou. Tyto vztahy jsou dokonce těsnější než se Spojenými státy. Jde o šéfa Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláha Abdulláha, vůdce náboženských radikálů v afghánském parlamentu Gulbuddína Hekmatjára a bývalého afghánského prezidenta Hamída Karzáího,“ sdělil CNN Prima NEWS expert na postsovětský prostor a novinář ruského deníku Kommersant Kirill Krivošejev.
Novinář uvádí, že zejména exprezident Karzáí se těší v Moskvě velkým sympatiím. Dříve totiž formálně podpořil připojení Krymu k Rusku a dlouhodobě kritizuje americké působení v Afghánistánu. „Moskvě tak současný politický vývoj v Afghánistánu vyhovuje,“ dodává.
Dramatická změna ruského postoje
Přehodnocení ruského postoje k Tálibánu je asi nejlepší ukázkou pragmatické zahraniční politiky Kremlu. Zatímco před dvaceti lety Moskva udržovala těsné kontakty s protitálibánskou Severní aliancí, kterou společně s Indií podporovala politicky i zbraněmi, v posledních letech jsou přední představitelé fundamentalistického hnutí častými hosty v ruské metropoli.
„Přístup Ruska k Tálibánu se od 90. let skutečně změnil. Na přelomu nového tisíciletí byl Tálibán považován za hrozbu, protože v Afghánistánu působilo mnoho teroristických uskupení nejen ze středoasijského regionu. Tálibán udržoval kontakty s čečenskými ozbrojenci. Oficiálně uznal nezávislost takzvané čečenské republiky Ičkerie,“ vysvětluje Georgij Asatrjan.
Ivan Ulises Kentros Klyszcz podotýká, že změna ruského přístupu k Tálibánu je spojena s tím, že bezpečnostní situace v Rusku a ve středoasijském regionu se za poslední dvě dekády změnila. Rusko v současné době nemusí zápasit s ohniskem islamistické destabilizace na vlastním území. Teroristická aktivita na ruském Severním Kavkaze je dlouhodobě minimální. Moskva je současně přesvědčena, že existuje prostor pro řešení bezpečnostních otázek s Tálibánem.
„Osobně se domnívám, že se Tálibán nezměnil. Jde pořád o radikální teroristickou organizaci, která bude podporovat mezinárodní terorismus. Samotné vítězství Tálibánu je vítězstvím mezinárodního terorismu. Obávám se, že ovládnutím Afghánistánu Tálibánem nic nekončí. Utváří se protitálibánský odpor, dojde bohužel k nové eskalaci krveprolití a následným represím, uzavírá Georgij Asatrjan.
