Zatímco hnutí Tálibán mluví v Kábulu o poklidném převzetí moci, z odlehlejších částí Afghánistánu se objevují četná svědectví o násilnostech i vraždách žen, které se odehrály v posledních dnech či týdnech. Tragickému osudu neunikla například Nadžíja ze severní provincie Fárjáb – tu údajně ozbrojenci ubili k smrti za to, že jim odmítla uvařit jídlo, zmiňuje televizní stanice CNN.
Žena s pseudonymem Nadžíja byla doma společně se třemi svými malými syny a dcerou v malé vesnici na severu Afghánistánu. V polovině července jí tři dny po sobě zaklepali na dveře bojovníci Tálibánu a požadovali, aby uvařila jídlo pro asi 15 osob.
Přežila tři atentáty, Tálibán jí zastřelil otce. Čekám na smrt, svěřila se starostka
Ženy v Afghánistánu dokázaly za dvacet let získat dostatečná práva na to, aby mohly být v politice. To se povedlo třeba 29leté Zarifě Ghafariové, nejmladší starostce v zemi. Poté, co Tálibán obsadil hlavní město, prchla. Ví, že se ji hnutí pokusí zabít. Již v minulosti se o to třikrát jeho stoupenci pokusili. Čekám, až si pro mě přijdou, svěřila se zničená žena.
„Matka jim řekla, že je chudá, jak jim tedy může uvařit? Začali ji bít. Zhroutila se a oni ji mlátili svými AK-47,“ popsala její pětadvacetiletá dcera, která v reportáži vystupuje jako Maníza. Na Tálibánce prý křičela, aby přestali, což na malou chvíli učinili.
Během okamžiku ale hodili granát do vedlejší místnosti, založili požár a utekli. Matka čtyř dětí na následky brutálního bití zemřela. Tálibán popřel, že by na její smrti měl jakýkoliv podíl, jeho slova ale vyvracejí jak svědci, tak místní úředníci, kteří potvrdili smrt 45leté ženy.
Nadžíin případ podle CNN není ojedinělý. Tálibán po bleskovém obsazení Afghánistánu mluví o mírovém převzetí moci – sám prý nestojí o násilnosti. Ve zbytku země podle mnohých svědectví není situace ani zdaleka tak poklidná jako třeba v Kábulu, který je na očích mezinárodního společenství.
Obzvlášť afghánské ženy čeká nepříliš veselé období. Posledních 20 let se mohly těšit z určité úrovně zrovnoprávnění, mohly pracovat i studovat. Nyní o takové možnosti nejspíše přijdou. Mnohé z nich si ani nestihly koupit burky, aby vyhověly pravidlům Tálibánu. Když se hnutí naposledy dostalo k moci, zavřelo dívčí školy a zakázalo ženám pracovat.
Tálibánským slibům Afghánky nevěří
I na základě dosavadních zkušeností proto Afghánky příliš nevěří na „inkluzivní islámskou vládu“, kterou Tálibán v posledních dnech slíbil zavést. Mluvčí hnutí Súhajl Šahín v pondělí řekl, že školy nadále zůstanou otevřené jak studentkám, tak učitelkám. Ženám se tak trošku ulevilo, není ovšem jasné, jak dlouho bude tento slib – či jakýkoliv jiný – Tálibán nakonec dodržovat.
Paštana Durrániová, aktivistka a zakladatelka neziskové organizace Learn, která se zaměřuje na vzdělávání a práva žen, uvedla, že jí už došly slzy. „Pád Afghánistánu oplakávám delší dobu. Cítím se beznadějně, plakala jsem tolik, že mi v očích nezbyly už žádné slzy smutku,“ svěřila se stanici CNN.
Mluvčí Zabihulláh Mudžáhíd slíbil, že bude respektovat práva žen. Ne všichni ale jeho slovům věří. Zdroj: AP
Mluvčí Zabihulláh Mudžáhíd slíbil, že bude respektovat práva žen. Ne všichni ale jeho slovům věří. Zdroj: AP
Ačkoliv Tálibán zmínil, že nezakáže vzdělávání dívek, nedefinoval, co tím přesně myslí. Podle Durráníové by to mohlo znamenat, že v budoucnu povolí jen studium islámu. Dodala, že jí chodí textové zprávy od žen i mužů, podle kterých byly roky jejich studia „k ničemu“.
Ženy po celé zemi žijí ve strachu, co přinesou další týdny. Především ty, které bydlí v odlehlejších oblastech, se bojí, že k nim jednoho dne zavítá podobná návštěva jako v případě Nadžíji. Její dcera se od incidentu nevrátila domů, ze svého nového útočiště nevychází ven. „Tálibán nepustí na ulici žádnou ženu bez mužského doprovodu. Je to trest, ne islám. Není správné, aby trestali ženy,“ řekla na závěr reportáže.
