Rusko střídá masky. Uznává právo Izraele na obranu, přitom podporuje i Palestinu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na audienci u Vladimira Putina v roce 2020

Válka v Izraeli a Gaze 16. 10. 2023

Čerstvý konflikt na Blízkém východě hraje podle televize CNBC do karet Rusku, které vede svou vlastní válku proti Ukrajině. Hrozí totiž roztříštění západních sil, které podporují ve válce vedle Kyjeva také Izrael. Moskva mezitím diplomaticky kličkuje a u Mrtvého moře to hraje na obě strany.

Západ bojuje se svými nepřáteli už na dvou frontách. Po válce na Ukrajině propukl konflikt mezi Izraelem a Palestinou. A do karet to hraje hlavně Rusku. Moskva totiž podle amerického webu CNBC doufá, že Západ v čele se Spojenými státy nebude schopný efektivně podporovat dva své spojence.

„Načasování nemohlo být pro Rusko lepší, protože se pomalu ukazuje, že podpora veřejnosti pro další financování Ukrajiny a trpělivost s 19 měsíců trvající válkou klesá,“ uvedl web americké televize.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Osmkrát rozlehlejší než pražské metro. Tunely v Gaze ukrývají pašeráky i špičky Hamásu

Názor Moskvy na válku na Blízkém východě je dost nejednoznačný. Rusko to hraje na obě strany.

Prezident Vladimir Putin podle listu The Guardian prohlásil, že Izrael se stal obětí bezprecedentně krutého útoku a má právo na svou obranu. Jenže podle Putina reaguje Izrael sám až příliš krutě.

„Civilní ztráty v případě izraelské pozemní ofenzivy by byly neakceptovatelné. Hlavním úkolem je teď zastavit krveprolití,“ řekl ruský prezident, který vede válku na Ukrajině, v níž už podle odhadů zemřelo dvě stě tisíc vojáků.

Putin navíc příliš nepotěšil Izraelce přirovnáním, že obléhání Gazy může v případě velkého útoku vypadat jako obléhání Leningradu nacisty během druhé světové války.

Export zbraní?

Ruská administrativa navíc podporuje i Palestinu. Dokonce se spekuluje o tom, že Moskva dodala teroristům z Hamásu zbraně. K tomu má Rusko dobré vztahy s většinou arabských zemí, jež stojí proti Izraeli. Důležitým spojencem Ruska je kupříkladu Írán, který naopak Jeruzalém vnímá jako svou ústřední hrozbu.

V kontextu války v Izraeli navrhlo Rusko rezoluci v Radě bezpečnosti OSN, která měla odsoudit násilí na Blízkém východě. V rezoluci ale nebyla jediná zmínka o Hamásu. Napsal o tom web France 24. Pro přijetí hlasovalo pět zemí – Rusko, Čína, Spojené arabské emiráty (které paradoxně útok Hamásu odsoudily), Mozambik a Gabon.

Proti se postavily Spojené státy, Velká Británie, Francie a Japonsko. Pro přijetí rezoluce bylo zapotřebí devět hlasů.

Další rezoluci chce v OSN protlačit Brazílie. V tomto případě by už obsahovala odsouzení Hamásu a očekává se, že může mít širší podporu. Brazílie je jedna z mála zemí, kde se konaly opravdu velké demonstrace na podporu Izraele.

Západní metropole spatřily spíše oslavné protesty, které jásaly nad krvavým útokem Hamásu na židovskou zemi.

Tagy: