Jiří Just o postupu Ruska na Ukrajině
Rusové nezvládají ani situaci na Ukrajině, takže k napadení Polska by neměli sílu, odhadl spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO jsou podle něj prohrou pro celé Rusko včetně prezidenta Vladimira Putina.
„Pokud by ruská armáda měla sílu, zaútočila by na Polsko ráda. Ale vzhledem k situaci na Ukrajině, kterou Rusové nezvládají, jde spíše o sny propagandistů,“ prohlásil Just ve vysílání CNN Prima NEWS.
Předseda kontrolního výboru Státní dumy Oleg Morozov totiž v pátek napsal na Telegramu, že Polsko svými výroky o Rusku jako o ‚rakovinotvorném‘ nádoru a o ‚odškodnění‘, které musí zaplatit Ukrajině, vybízí k tomu, aby ho Moskva „po Ukrajině zařadila do první linie pro denacifikaci“.
Morozov reaguje na výroky polského premiéra Mateusze Morawieckého a prezidenta Andrzeje Dudy, interpretuje si je však značně zkresleně. Morawieckému vyšel v polovině května komentář v britském deníku Telegraph, ve kterém uvedl, že považuje ideologii „russkij mir“ (ruský svět) za „rakovinu pohlcující většinu ruské společnosti a představující smrtelné riziko pro celou Evropu“.
„Poslance Morozova osobně znám, rád si dovolí zvláštní vyjádření. Nereprezentuje tvrdý postoj státu a nemá pravomoci, ale Rusko o Polsku sní. V současné chvíli ovšem uvízlo na východě Ukrajiny a nemá dost sil na jeho ohrožení, stejně tak NATO nebo USA,“ popsal Just.
Kroky Finska a Švédska jsou pro Rusy prohra
Kromě situace na Ukrajině ale Rusy znepokojují také kroky Finska a Švédska. Právě Švédsko se v pondělí rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Tato země si léta zakládala na neutralitě, kvůli ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotila svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřují i sousední Finové.
Válka na Ukrajině
„Pro Putina je to mimořádná prohra. V prosinci 2021 Rusko přišlo s ultimáty, aby se NATO stáhlo od ruských hranic a vrátilo se do roku 1997. Vidíme ale přesně opačný proces,“ vysvětlil Just a připomněl, že v roce 1997 nebyla součástí NATO ještě ani Česká republika.
Finsko má s Ruskem hranici dlouhou přes tisíc kilometrů. „Putin si asi neuvědomuje, jaké kroky nutí činit evropské státy, aby zvýšily svou bezpečnost. Rusové budou nadále stupňovat vojenskou přítomnost v Baltském moři. Z vyjádření politiků můžeme vidět, že pro Rusko je to opravdu citlivý problém,“ dodal expert.
Rusko zatím nenaznačilo, co konkrétního by po připojení Finska a Švédska do NATO udělalo, Moskva jen uvedla, že by se jednalo o „vojensko-technickou reakci“. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv před měsícem pohrozil, že by Rusko mohlo umístit jaderné a hypersonické zbraně do své exklávy Kaliningrad mezi Polskem a Litvou.
„Může to být realita. Rusko není transparentní partner, takže pokud hrozí vyzbrojením malého kousku své země v Evropě, já bych s tím počítal,“ řekl Just. Rusko podle něj rozhodně nebude ustupovat Západu, v zemi prý stále panuje válečnická euforie a lidé jsou spokojeni s tím, jaké informace jim servírují propagandistická média.
