Ruští vojáci upálili lidi v mariupolské nemocnici, tvrdí Ukrajinci
Ruští vojáci podle informací místních lékařů doslova upálili na padesát lidí v nemocnici v Mariupolu. Podle zdravotníků to byla pomsta za to, že nemocní odmítli násilnou deportaci do Ruska. Přitom řada z nich ani odejít nemohla. Byli upoutáni na lůžka. Svědectví lékařů a sester o masakru získala britská televize ITV. Moskva už dříve odpovědnost za útok odmítla.
Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu a ostřelování okolí Mariupolu i města samotného se Nemocnice 1 začala rychle plnit. Podmínky v zařízení se prudce zhoršily v polovině března, kdy bylo v důsledku bojů značně poničeno. Na konci měsíce navíc do areálu podle svědků vstoupily ruské jednotky, aby pacienty i personál převezly na jimi kontrolované území, případně přímo do Ruska. To ale někteří odmítli.
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Pár rybaří na mariupolské pláži. V pozadí jsou trosky oceláren Azovstal Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol po dobytí ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Takhle nyní vypadá Mariupol (12. 6.) Zdroj: Profimedia.cz
Ruiny Mariupolu (6. 6. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ruští energetičtí technici prohledávají trosky jednoho z domů Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Lidé si užívají pěkného počasí na mariupolské pláži. V pozadí jsou trosky oceláren Azovstal Zdroj: Profimedia.cz
Zničená loď u mariupolského přístavu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Poškozené Činoherní divadlo v Mariupolu. Zdroj: Getty Images
Ruský voják hlídkující u vjezdu do Mariupolu Zdroj: AP
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Mariupol 21. května Zdroj: AP
Zdevastovaný Mariupol (18. 5. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Zcela zničená obytná budova v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Část oceláren Azovstal, které jsou posledním místem ukrajinského odporu v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Vojáci samozvané oněcké lidové republiky ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Takhle nyní vypadá většina částí přístavního Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Ohořelý vrak auta před zničenými obytnými budovami v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky tramvají T3 československé výroby ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Pohled na ocelárny Azovstal (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Obyvatelka Mariupolu vyhlíží ze zbytků svého bytu (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Z ještě nedávno rušného Mariupolu se stalo město duchů (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Kráter po dopadu dělostřeleckého granátu na dětském hřišti v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené sídliště v Mariupolu (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Muž oslavuje Den vítězství v centru zničeného Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Přeživší civilisté opouštějí úkryt v ocelárnách Azovstal (2. 5.) Zdroj: AP
Satelitní snímek pořízený Planet Labs BBC zachycuje ocelárny Azovstal 7. května Zdroj: AP
Kouř stoupající z Azovstalu (7. 5.) Zdroj: AP
Satelitní snímek pořízený Planet Labs BBC zachycuje ocelárny Azovstal 7. května Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (5. 5.) Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (7. 5.) Zdroj: AP
Ruský tank ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: AP
Ruský tank v Mariupolu, 4. května Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: AP
„Lékaři je neposlechli, nesouhlasili s podmínkami, které si diktovaly ruské jednotky,“ uvedl pro ITV News starosta Mariupolu Vadym Bojčenko, jehož slova podpořili i další svědci. Podle britské televize šlo Rusům především o lékařský personál. Jejich svědectví by totiž bylo na rozdíl od mnohdy vážně zraněných pacientů bráno jako velmi důvěryhodné.
Rusové podle výpovědí lékařů podrobně zjišťovali, kde se kteří pacienti nachází. „Věděli, že v suterénu jsou lidé. Věděli také, že například třetí suterén je neurologické oddělení a čtvrtý suterén traumatologické oddělení. Byli se tam podívat,“ uvedl lékař Sergej Mudryj. „Především tam byli pacienti, kteří nemohli chodit nebo chodili pomalu. Také tam byli jejich příbuzní, rodiny s dětmi,“ potvrdila lékařka Olga Kononová.
Rusové tedy zřejmě dobře věděli, že se v nemocnici nachází i řada lidí, kteří by na podmínky nucené evakuace přistoupili, ale kvůli tomu, že byli částečně či zcela nepohybliví, museli v zařízení zůstat. Přesto ráno 6. dubna přišel drtivý útok. „Ruské teroristické síly bombardovaly dětskou nemocnici a zničily jednu z budov městské Nemocnice 1,“ stálo v hlášení mariupolských úřadů, které už ale v té době operovaly ze Záporoží, takže se plný rozsah útoku dostal na veřejnost až za několik dní.
ITV News s odkazem na zdroje z tajných služeb informuje, že na nemocnici zřejmě dopadla půltunová letecká puma FAB-500, která se používá především na ničení vojenské infastruktury. Podle ukrajinské policie byla stejná bomba svržena i na mariupolskou porodnici.
Odplata za neposlušnost?
„Byla to odplata za neposlušnost,“ má jasno starosta Mariupolu Vadym Bojčenko. „Byla to úmyslná akce, cíleně zabili lidi, kteří byli v té nemocnici,“ řekl pro ITV News. Co přesně se v nemocnici přihodilo a kolik lidí při útoku zemřelo, ale půjde zjistit velmi těžko. Mnoho záznamů totiž bylo zničeno a svědci, kteří vypovídali pro ITV News, přiznali, že vzhledem k podmínkám neměli úplný přehled o dění v zařízení.
Cílem útoku se stalo oddělení traumatologie, kde na jednotce intenzivní péče zůstalo mnoho pacientů. Kolik lidí se v té chvíli uvnitř nacházelo, není zřejmé. Lidé, kteří se na oddělení ve dnech před útokem pohybovali, odhadují počet na zhruba 50. Britské stanici se ale nepodařilo dohledat žádného přeživšího. Pokud nějací vůbec jsou.
„Bombardovali ty budovy. Když začaly hořet, všichni lidé, kteří byli uvnitř, uhořeli,“ řekl pro ITV News lékař Hrankov Jelizar. „Jsem naštvaný. Netušil jsem, že můžu někoho nesnášet, ale teď nenávidím Rusy,“ dodal muž.
„Všechna patra i suterén byly v plamenech. Málem jsme se tím kouřem udusili,“ popsal scénu muž, který útok viděl z nedaleké budovy. „Bylo tam hodně zraněných, včetně dětí ve školním věku a novorozenců,“ dodal. Později se ukázalo, že kromě traumatologie bylo zcela zničeno i několik dalších oddělení nemocnice.
Cílem jsou i školy
Podle ruských úřadů jsou za útok na nemocnici zodpovědní ukrajinští vojáci, žádné důkazy podporující toto tvrzení ale předloženy nebyly.
Nemocnice nejsou zdaleka jedinými civilními objekty, které se během války na Ukrajině staly cílem ostřelování či bombardování. Komise OSN pro vyšetření válečných zločinů na Ukrajině shromáždila četná obvinění ze spáchání těchto zločinů ruskými vojáky. „Komise obdržela informace o svévolném vraždění civilistů ve městech Buča a Irpiň u Kyjeva, ničení majetku a plenění i o útocích na civilní infrastrukturu, především na školy,“ sdělil minulý týden její předseda Erik Möse.
Moskva od začátku invaze na Ukrajinu popírá, že by ruští vojáci útočili na civilní cíle.