Růst cen v Česku opět zrychlil
Meziroční míra inflace v České republice v březnu zrychlila na 12,7 % z únorových 11,1 %. Růst spotřebitelských cen tak byl nejvyšší od května 1998. Na březnovém zvýšení tempa zdražování se podílely zejména pohonné hmoty a bydlení, uvedl Český statistický úřad.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 %. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 korun za litr a nafta za 47 korun za litr,“ uvedla v tiskové zprávě Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Někde už je benzín k sehnání zase pod 40 korun. Ceny by postupně měly klesat i jinde
Za méně než 40 korun už mohou opět natankovat řidiči litr benzínu u některých českých benzínek. Musí se ale připravit na dlouhé kolony dalších motoristů. Na druhou stranu jsou ale místa, kde se stále drží ceny až podezřele vysoko.
Právě pohonné hmoty byly zřejmě největším tahounem březnové inflace, což je vidět i na meziměsíčním srovnání. Benzín a nafta totiž v březnu v porovnání s únorem zdražily o 21,7 %. Inflace i kvůli tomu v porovnání s únorem vyskočila o 1,6 procentního bodu. Aktuálně tedy dochází nejen k tomu, že meziroční růst cen zrychluje (míra inflace stoupá), ale zrychlují se i přírůstky tempa zdražování. Zatímco v únoru míra inflace v porovnání s lednem stoupla o 1,2 procentního bodu, v březnu byl přírůstek už 1,6 procentního bodu.
Kulminace na 16 procentech?
„Do těchto hodnot se ve významné míře podepsal konflikt na Ukrajině a související sankce proti ruskému režimu. Válka navíc přišla v době prudce zdražujících cen energií a problémech na straně nabídky. Svět ještě nyní trpí následky pandemie, která negativně ovlivnila světové výrobní kapacity v době silné poptávky,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti Roklen.
Jenže podle některých ekonomů inflace v letošním roce ještě neřekla poslední slovo. „Inflace v Česku je nejvyšší za skoro 24 let, protože se sčítá inflace pandemická, sama o sobě už takřka dvouciferná, a inflace válečná. Inflace tak může ještě v prvním letošním pololetí kulminovat na úrovni přesahující meziročně 16 %,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Úleva by měla přijít až ve druhém pololetí, kdy by inflace mohla klesat k 10% hladině.
Jak v době krize ušetřit? Přečtěte si praktické rady odborníků, které lze hned využít
Jak mohou domácnosti v době zdražování efektivně ušetřit? Praktické rady představili v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Luboš Komárek a analytik České spořitelny Michal Skořepa. Při nákupu například pomůže seznam, u pohonných hmot sdílené dojíždění.
Míra růstu cen v Česku za celý letošní rok však podle Kovandy dosáhne průměrně 12,5 %. „Z rapidní inflace se stává stále palčivější sociální problém, protože na rozdíl od loňska se nyní přidává také razantní zdražování základních potravin, bez nichž se prostě nelze obejít. Na rozdíl třeba od nového auta nebo stavebnin,“ dodal Kovanda.
Životní standard klesne
Za pravdu mu dávají i statistici. Podle ČSÚ totiž v březnu z potravin nejvíce meziročně zdražilo máslo (o 31,9 %), mouka (30,3), brambory (21,4) či polotučné mléko (20,1). Domácnosti musely hlouběji sáhnout do kapsy také kvůli zemnímu plynu, který byl meziročně dražší o 37,7 %, téměř o čtvrtinu stouply také ceny elektřiny. Zdražení těchto energií bylo v březnu o mnoho výraznější než v únoru.
Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček varuje, že kvůli stále stoupající inflaci je třeba počítat s poklesem životního standardu. „Putinova inflace je sociálně necitlivá, protože vede ke zdražování nezbytných energetických a zemědělských komodit. Náklady na život v České republice prudce stoupají a lidem se snižuje kupní síla úspor. Současný vývoj v ekonomice bohužel bude doprovázen snižováním životní úrovně lidí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho je třeba se připravit na ještě rychlejší růst nájemného. Roli v tom prý bude hrát příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny, kteří budou hledat nájemní bydlení.
