Ruští vojáci měli paranoiu, obyvatele v Buči bylo bezpečnější zabít, říká antropolog

Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022)

Vývoj ruské armády

Podle antropologa Filipa Tesaře se vojáci ruské armády při útoku v Buči nacházeli až v paranoickém stavu. Obávali se, že i civilisté jsou spojeni s odbojem ukrajinské armády. Bezpečnější tak pro ně bylo obyvatele ukrajinského města zabít. Masakr navíc slouží i jako zastrašování, dodal pro CNN Prima NEWS.

„V Buči došlo k exemplárním popravám, které sloužily k zastrašování. Nejvíc se na tom podílí to, že vojáci jdou na Ukrajinu s tím, že jim je několik let do hlavy vtěsnáváno, že Ukrajinci rovná se nacismus,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS antropolog Filip Tesař.

Rusové jdou podle něj na Ukrajinu s tím, že jsou v právu, a mají pocit beztrestnosti. Z místních navíc zřejmě měli i obavy. „Vojáci byli až v paranoickém stavu, že všichni místní, kteří tam zůstali, jsou spojeni s odbojem ukrajinské armády. Mobil v ruce mohl znamenat okamžité zastřelení,“ myslí si Tesař.

Ruští vojáci si o civilistech nemuseli myslet, že natáčejí, ale že třeba hlásí polohu ruských jednotek. „Vedlo to k tomu, že když si ruský voják nebyl jistý, zda jim může věřit, měl na výběr – nechat být, nebo zabít. Jistější bylo zabít,“ podotkl Tesař s tím, že takové metody se praktikovaly i v minulosti.

Rusům ale podle antropologa také chybí motivace. „Ruská armáda je prostoupena šikanou, už to ale není klasická hierarchická šikana. Využívají ji spíš k tomu, aby v jednotce udrželi klid i aby jednotka měla výkon. Když jednotka nestíhá, je vystavená kolektivnímu trestu,“ sdělil dále antropolog.

Nepřipravují se na logistiku

Rusko navíc na všech vojenských školách, kterých má hodně, nevyučuje statistiku či vojenskou administrativu. „Oni dodnes nevědí, jaký je vývoj nebo rozpočet, pak nedokážou tak určovat priority,“ sdělil Tesař.

Na nedostatky logistiky upozornil i zahraniční reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. „Logistika je Achillova pata ruské armády – nikdy v tom nebyli příliš dobří, vyžaduje to sofistikované vedení i plánování,“ popsal dál. Zařídit dostatek pohonných hmot, střeliva, potravin nebo náhradní dílu pro 200 tisíc vojáků je velmi složité. Jako příklad uvedl tažení na Kyjev, kdy ruská armáda spoléhala na železniční dopravu.

„Rusko je země, kde jsou špatné silnice. Od železnice byl ale dojezd 120 kilometrů. Pak se zastavili, došlo jim palivo a čekali na zásobování těsně před Kyjevem. Pohonné hmoty s k Rusům v první linii dostali až po 14 dnech, a to Ukrajincům hodně pomohlo,“ dovysvětlil Zrno s tím, že tehdy bylo navíc i dost mrazivé počasí.

Tagy:
válka armáda logistika Ukrajina CNN Prima NEWS Rusko Kyjev antropologie Matyáš Zrno Ozbrojené síly Ruské federace Buča Filip Tesař