S Lukašenkem skoncujeme už letos. Manžela jsem přes rok neviděla, říká Cichanouská
Výběr redakce
Přední tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se ze všech sil snaží, aby po svobodných volbách ukončila režim Alexandra Lukašenka již v tomto roce. Prozradila to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V něm také popsala, jak snahám běloruské opozice pomáhá Evropská unie či zda se obává o vlastní život. Na kompletní rozhovor s běloruskou političkou se podívejte ve čtvrtek ve 13:30 na CNN Prima NEWS.
Už je to téměř rok, co jste opustila svou zemi. Jaký je život v exilu?
Já se necítím jako v exilu. Žiji jen třicet kilometrů od běloruských hranic a jsem neustále v kontaktu s lidmi v Bělorusku. Jsou tu samozřejmě překážky, se kterými musím žít. Musím žít v jiné zemi, ale stále jsem se svými lidmi.
Započala jste politickou tour po celé Evropě. Hovořila jste s Emmanuelem Macronem, Angelou Merkelovou a mnoha dalšími vlivnými politiky. Mluvila jste také s někým, kdo měl opačný názor na situaci v Bělorusku?
Někdy v některých parlamentech jsem slýchala otázky, které nevyznívaly příliš přátelsky k běloruskému lidu. Ale já vždy odpovídám tak, jak to cítím. Já vím, co je v Bělorusku bílé a co je černé. A ta situace je zcela jasná. Mezi lídry demokratických zemí jsem nikdy nepotkala nikoho, kdo by byl proti Bělorusku.
Evropských států jste navštívila řadu. V čem konkrétně vám ale pomohla Evropská unie?
Mně konkrétně, nebo Bělorusům?
Čtěte také
Myslím vám a vašemu opozičnímu hnutí.
Víte, naše hnutí není opozice. Ne v tom pravém smyslu slova. Nejsou to nějaké soupeřící politické strany. My máme podporu většiny Bělorusů, kteří bojují proti režimu. Den po volbách většina demokratických zemí vyhlásila, že ty volby považuje za zmanipulované a že Lukašenko není legitimním prezidentem Běloruska. To bylo velmi důležité. Potom začaly na režim tlačit, aby zabránil násilí, aby uspořádal nové demokratické volby. Když režim nereagoval na tyto požadavky, Evropská unie zavedla sankce a různé programy, jak podporovat občanskou společnost. To bylo také velmi důležité. A teď, po tom únosu letadla, se opět začíná mluvit o situaci v Bělorusku, protože Bělorusové žijí v nebezpečí i v jiných zemích. A my doufáme, že tentokrát Evropská unie zareaguje velmi silně a statečně a doufám, že také jednotně. Když se sjednotí i s Ukrajinou, Amerikou a Británií, bude to lepší.
Jak jste vy osobně vnímala práci novináře Ramana Pratasaviče?
No mě nejvíc šokoval ten únos. Nedokázala bych si nikdy představit, že by Lukašenkův režim mohl způsobit mezinárodní skandál jen proto, že chce unést novináře, kterého vnímá jako osobního nepřítele. Tohle se nedalo předvídat. Já soucítím se všemi zadrženými, my víme, co s nimi režim dělá. Mučí je, mlátí je, ponižuje duševně i fyzicky. Je to strašná situace.
Celý svět sledoval výjevy z demonstrací, které se konaly v Bělorusku po loňských volbách. Viděli jsme řadu policejních útoků na protestující. Jsou lidé v Bělorusku po tom všem stále schopní protestovat? Mají ještě energii?
Musíte chápat, že demonstrace je jen jedna forma protestu. V tuto chvíli samozřejmě není možné vyjít do ulic kvůli brutalitě režimu, ale lidé to nevzdali, nevzdají to. Budou dále bojovat i v utajení, tak, jak to půjde. Bělorusové teď musejí být kreativní, aby režimem otřásli. Ten vnitřní plamen, který v lidech stále hoří, v lidech, kteří chtějí změnu a chtějí demokratické volby, ten nikdo neuhasí. Lidé bojují nadále a my doufáme, že jednoho dne se budou cítit dost silní a stateční, aby se opět vydali ven a demonstrovali. Na to je ale potřeba čas. A teď, když se vše řeší hlavně na úrovni undergroundu, využíváme to k tomu, abychom se organizovali, abychom zakládali nová hnutí nebo podporovali ta stávající. Takže až přijde další vlna demonstrací, budeme organizovaní.
Když nás někdo sleduje, víme komu volat.
Váš manžel Sjarhej Cichanouski je stále v běloruském vězení. Kdy jste se s ním viděla naposledy?
Před více než rokem v květnu. Od té doby můžeme komunikovat jen prostřednictvím právníků. V Bělorusku nemáte jako vězeň možnost telefonovat nebo se setkávat s příbuznými. Můžete se bavit jen skrze právníky.
A co vaše děti? Jak zvládají celou tuto složitou situaci?
Já jsem si jistá, že děti potřebují mít dětství. Není třeba je plně zahrnovat do této těžké situace. Ony chápou, že musely odejít do jiné země, ale těší se, až se opět uvidí s tatínkem a vrátí se do Minsku.
Čtěte také
Řešila jste po Pratasevičově únosu více otázku bezpečnosti?
Jedna z věcí, na které si musíme dát pozor, je vyhýbat se vzdušnému prostoru Běloruska. Ale nejsme to jen my, jen já, kdo je v nebezpečí, ale i další demokratičtí lídři. Na ty se režim zaměřil. Musíme si všichni dávat pozor, musíme mít strategii – pokud máme pocit, že nás někdo sleduje – kam jít, komu volat, abychom zůstali v bezpečí. Po tom únosu letadla je bezpečnost jedna z nejdůležitější otázek.
Zdá se, že Lukašenko se moci jen tak nechce vzdávat. Na druhé straně jsme ho ale také viděli na veřejnosti s jeho synem Nikolajem. Mohl by si Lukašenko vychovávat nástupce? Chce to vůbec?
Já nevím, co Lukašenko chce. Otázka zní, co chce běloruský lid.
A co chce běloruský lid?
Bělorusové chtějí mít právo vybrat si takového lídra, kterého chtějí. Chtějí se cítit bezpečně ve své vlastní zemi. Chtějí svobodu slova. O to se musíme postarat.
Jaký je tedy váš osobní cíl? Chcete v Bělorusku uspořádat nové volby?
Náš cíl je zorganizovat nové, svobodné, transparentní volby za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů – tak, aby už nikdo nepochyboval o tom, že ten výsledek je právoplatný.
Bělorusové s sebou nosí kartáček, kdyby šli náhodou do vězení.
Jak důležitá je pro Lukašenkův režim podpora z Ruska?
Po těch volbách se ukázalo, že Kreml Lukašenka podporuje, ale já myslím, že to bylo hlavně proto, že Kreml nečekal taková povstání, takové demonstrace. A tím, že finančně podporovali režim, tak podporovali i mučení a násilí. My máme s ruskými lidmi dobré vztahy, řada lidí tam má příbuzné. Je tedy velká škoda, že se Kreml vydal právě touto cestou. Ale myslím si, že i pro ně je velmi důležité tu krizi co nejrychleji zažehnat, protože ta situace není příjemná ani pro ně.
Kdy bude běloruský lid skutečně svobodný?
Nemůžu vám dát konkrétní datum. Náš boj stále probíhá, jsou různé scénáře, které se mohou odehrát. Musíme udělat všechno, co je v našich silách, aby se to stalo co nejdříve. Protože lidé ve vězení trpí, Bělorusové se necítí bezpečně, bojí se režimu, necítí se bezpečně ani na ulicích, ani doma. Mohou být kdykoli uneseni. Musí s sebou nosit tašku s náhradním oblečením a kartáčkem na zuby pro případ, že by byli zatčeni. Je strašné žít v takové situaci. A Lukašenko určitě neslibuje stabilitu.
Stane se to tedy letos, za rok, nebo například až za pět let?
Musíme udělat vše, co je v našich silách, jak v Bělorusku, tak na mezinárodní úrovni, aby se to stalo ještě letos.
Svjatlana Cichanouská při rozhovoru pro CNN Prima NEWS Zdroj: CNN Prima NEWS
Čtěte také
