Příběhy rodičů a jejich dětí, které drtí karantény: Bezvýsledné testování a žádné lyžáky
Sliby splníme, tvrdí Fiala. Jak dlouho zůstane kontroverzní Stříž ve funkci, ale neřekne
Osvětim v noci: Nekonečné apely živých i mrtvých, myšlenky na vzpouru i spalování obětí
Přední tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se ze všech sil snaží, aby po svobodných volbách ukončila režim Alexandra Lukašenka již v tomto roce. Prozradila to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V něm také popsala, jak snahám běloruské opozice pomáhá Evropská unie či zda se obává o vlastní život. Na kompletní rozhovor s běloruskou političkou se podívejte ve čtvrtek ve 13:30 na CNN Prima NEWS.
Už je to téměř rok, co jste opustila svou zemi. Jaký je život v exilu?
Já se necítím jako v exilu. Žiji jen třicet kilometrů od běloruských hranic a jsem neustále v kontaktu s lidmi v Bělorusku. Jsou tu samozřejmě překážky, se kterými musím žít. Musím žít v jiné zemi, ale stále jsem se svými lidmi.
Započala jste politickou tour po celé Evropě. Hovořila jste s Emmanuelem Macronem, Angelou Merkelovou a mnoha dalšími vlivnými politiky. Mluvila jste také s někým, kdo měl opačný názor na situaci v Bělorusku?
Někdy v některých parlamentech jsem slýchala otázky, které nevyznívaly příliš přátelsky k běloruskému lidu. Ale já vždy odpovídám tak, jak to cítím. Já vím, co je v Bělorusku bílé a co je černé. A ta situace je zcela jasná. Mezi lídry demokratických zemí jsem nikdy nepotkala nikoho, kdo by byl proti Bělorusku.
Evropských států jste navštívila řadu. V čem konkrétně vám ale pomohla Evropská unie?
Mně konkrétně, nebo Bělorusům?
K tématu
Myslím vám a vašemu opozičnímu hnutí.
Víte, naše hnutí není opozice. Ne v tom pravém smyslu slova. Nejsou to nějaké soupeřící politické strany. My máme podporu většiny Bělorusů, kteří bojují proti režimu. Den po volbách většina demokratických zemí vyhlásila, že ty volby považuje za zmanipulované a že Lukašenko není legitimním prezidentem Běloruska. To bylo velmi důležité. Potom začaly na režim tlačit, aby zabránil násilí, aby uspořádal nové demokratické volby. Když režim nereagoval na tyto požadavky, Evropská unie zavedla sankce a různé programy, jak podporovat občanskou společnost. To bylo také velmi důležité. A teď, po tom únosu letadla, se opět začíná mluvit o situaci v Bělorusku, protože Bělorusové žijí v nebezpečí i v jiných zemích. A my doufáme, že tentokrát Evropská unie zareaguje velmi silně a statečně a doufám, že také jednotně. Když se sjednotí i s Ukrajinou, Amerikou a Británií, bude to lepší.
Jak jste vy osobně vnímala práci novináře Ramana Pratasaviče?
No mě nejvíc šokoval ten únos. Nedokázala bych si nikdy představit, že by Lukašenkův režim mohl způsobit mezinárodní skandál jen proto, že chce unést novináře, kterého vnímá jako osobního nepřítele. Tohle se nedalo předvídat. Já soucítím se všemi zadrženými, my víme, co s nimi režim dělá. Mučí je, mlátí je, ponižuje duševně i fyzicky. Je to strašná situace.
Celý svět sledoval výjevy z demonstrací, které se konaly v Bělorusku po loňských volbách. Viděli jsme řadu policejních útoků na protestující. Jsou lidé v Bělorusku po tom všem stále schopní protestovat? Mají ještě energii?
Musíte chápat, že demonstrace je jen jedna forma protestu. V tuto chvíli samozřejmě není možné vyjít do ulic kvůli brutalitě režimu, ale lidé to nevzdali, nevzdají to. Budou dále bojovat i v utajení, tak, jak to půjde. Bělorusové teď musejí být kreativní, aby režimem otřásli. Ten vnitřní plamen, který v lidech stále hoří, v lidech, kteří chtějí změnu a chtějí demokratické volby, ten nikdo neuhasí. Lidé bojují nadále a my doufáme, že jednoho dne se budou cítit dost silní a stateční, aby se opět vydali ven a demonstrovali. Na to je ale potřeba čas. A teď, když se vše řeší hlavně na úrovni undergroundu, využíváme to k tomu, abychom se organizovali, abychom zakládali nová hnutí nebo podporovali ta stávající. Takže až přijde další vlna demonstrací, budeme organizovaní.
Když nás někdo sleduje, víme komu volat.
Váš manžel Sjarhej Cichanouski je stále v běloruském vězení. Kdy jste se s ním viděla naposledy?
Před více než rokem v květnu. Od té doby můžeme komunikovat jen prostřednictvím právníků. V Bělorusku nemáte jako vězeň možnost telefonovat nebo se setkávat s příbuznými. Můžete se bavit jen skrze právníky.
A co vaše děti? Jak zvládají celou tuto složitou situaci?
Já jsem si jistá, že děti potřebují mít dětství. Není třeba je plně zahrnovat do této těžké situace. Ony chápou, že musely odejít do jiné země, ale těší se, až se opět uvidí s tatínkem a vrátí se do Minsku.
K tématu
Řešila jste po Pratasevičově únosu více otázku bezpečnosti?
Jedna z věcí, na které si musíme dát pozor, je vyhýbat se vzdušnému prostoru Běloruska. Ale nejsme to jen my, jen já, kdo je v nebezpečí, ale i další demokratičtí lídři. Na ty se režim zaměřil. Musíme si všichni dávat pozor, musíme mít strategii – pokud máme pocit, že nás někdo sleduje – kam jít, komu volat, abychom zůstali v bezpečí. Po tom únosu letadla je bezpečnost jedna z nejdůležitější otázek.
Zdá se, že Lukašenko se moci jen tak nechce vzdávat. Na druhé straně jsme ho ale také viděli na veřejnosti s jeho synem Nikolajem. Mohl by si Lukašenko vychovávat nástupce? Chce to vůbec?
Já nevím, co Lukašenko chce. Otázka zní, co chce běloruský lid.
A co chce běloruský lid?
Bělorusové chtějí mít právo vybrat si takového lídra, kterého chtějí. Chtějí se cítit bezpečně ve své vlastní zemi. Chtějí svobodu slova. O to se musíme postarat.
Jaký je tedy váš osobní cíl? Chcete v Bělorusku uspořádat nové volby?
Náš cíl je zorganizovat nové, svobodné, transparentní volby za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů – tak, aby už nikdo nepochyboval o tom, že ten výsledek je právoplatný.
Bělorusové s sebou nosí kartáček, kdyby šli náhodou do vězení.
Jak důležitá je pro Lukašenkův režim podpora z Ruska?
Po těch volbách se ukázalo, že Kreml Lukašenka podporuje, ale já myslím, že to bylo hlavně proto, že Kreml nečekal taková povstání, takové demonstrace. A tím, že finančně podporovali režim, tak podporovali i mučení a násilí. My máme s ruskými lidmi dobré vztahy, řada lidí tam má příbuzné. Je tedy velká škoda, že se Kreml vydal právě touto cestou. Ale myslím si, že i pro ně je velmi důležité tu krizi co nejrychleji zažehnat, protože ta situace není příjemná ani pro ně.
Kdy bude běloruský lid skutečně svobodný?
Nemůžu vám dát konkrétní datum. Náš boj stále probíhá, jsou různé scénáře, které se mohou odehrát. Musíme udělat všechno, co je v našich silách, aby se to stalo co nejdříve. Protože lidé ve vězení trpí, Bělorusové se necítí bezpečně, bojí se režimu, necítí se bezpečně ani na ulicích, ani doma. Mohou být kdykoli uneseni. Musí s sebou nosit tašku s náhradním oblečením a kartáčkem na zuby pro případ, že by byli zatčeni. Je strašné žít v takové situaci. A Lukašenko určitě neslibuje stabilitu.
Stane se to tedy letos, za rok, nebo například až za pět let?
Musíme udělat vše, co je v našich silách, jak v Bělorusku, tak na mezinárodní úrovni, aby se to stalo ještě letos.
Svjatlana Cichanouská při rozhovoru pro CNN Prima NEWS Zdroj: CNN Prima NEWS
Svjatlana Cichanouská při rozhovoru pro CNN Prima NEWS Zdroj: CNN Prima NEWS
K tématu
Evropská komise schválila použití antivirální pilulky paxlovid firmy Pfizer určené k léčbě covidu v Evropské unii. Na Twitteru to oznámila eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová. Lék se tak může začít podávat v členských státech včetně České republiky. Léčivo doporučila ve čtvrtek Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).
České republice hrozí v souvislosti se situací na Ukrajině zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků, uvedl v pátek ve svém prohlášení Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Mohou mít podobu kyberšpionážních operací ze strany cizí moci či útoků směřovaných na dostupnost dat.
Po pondělním testování ve školách se podle ministerstva zdravotnictví potvrdilo PCR metodou 16 627 případů nákazy koronavirem. Je to víc než dvojnásobek proti minulému týdnu. Mezi žáky odhalily PCR testy 15 178 nakažených a mezi pedagogy 1 449. Růst je podle úřadu důsledkem naprosté dominance nové koronavirové varianty omikron, jejíž podíl na všech nových nákazách už podle Státního zdravotního ústavu činí víc než 98 procent. Metoda PCR potvrdila výsledky zhruba 59 % pozitivních antigenních testů.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá kritiku milionových výdajů, které šly ze státní kasy na její prezentaci. Podle ní tekly peníze na prezentaci celého ministerstva financí. Někteří lídři opozice si však myslí, že Schillerová by měla peníze vrátit ze svého.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS. Oba státníci se podle ní dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
V americké městě Pittsburgh se v pátek zřítil silniční most, a to jen pár hodin před návštěvou Joea Bidena. Prezident má ve městě hovořit mimo jiné o balíku investic do infrastruktury, který zahrnuje finance na údržbu silnic a mostů. Podle šéfa městských hasičů Darryla Jonese utrpělo deset lidí zranění, z nichž tři byli odvezeni do nemocnice. Nikdo však není v ohrožení života.
Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Očekávaný největší tuzemský „money fight“ mezi slavným českým MMA zápasníkem Karlosem Vémolou a rapperem Marpem byl několikrát odložen hlavně kvůli zdravotnímu stavu „Terminátora“. Nyní se však veterán organizace UFC cítí připravený, a tak společně se soupeřem podepsali smlouvu, kterou se zavazují k zápasu s termínem 21. května. Dvojice to potvrdila exkluzivně pro CNN Prima NEWS.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.
Premiér Petr Fiala (ODS) při pátečním jednání s předsedou Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřím Kejvalem potvrdil, že na zimní olympijské hry v Pekingu nepojede nikdo z členů vlády. Fiala po schůzce sdělil, že českým sportovcům popřál hodně úspěchů. Olympijské hry se budou konat od 4. do 20. února, některé západní země v čele s USA oznámily jejich diplomatický bojkot kvůli porušování lidských práv v Číně.
Televize Prima chystá nový seriál Duch. Kromě vyšetřování kriminálních případů se diváci mohou těšit i na pořádnou zápletku. Život kriminalisty Emila Svobody, kterého si zahraje Štěpán Benoni, totiž převrátí duch mafiánského bosse Darka Besarabiče. Toho si nezahraje nikdo jiný než Predrag Bjelac, který se proslavil ve filmu o Harrym Potterovi.
Před patnácti lety, 28. ledna 2007, nalezla Vendula Svobodová, nyní Pizingerová, svého manžela, hudebního skladatele Karla Svobodu na zahradě domu s prostřelenou hlavou. Přestože policie případ uzavřela jako sebevraždu, někteří kolegové z hudební branže této verzi dodnes nevěří. Jak to s odstupem let vidí Vendula, která známému hitmakerovi byla nejblíže?
Po volbách odvoláme nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, sliboval v létě ještě z opozičních lavic nynější šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Stříž je kontroverzní kvůli minulosti u KSČ a vojenské prokuratury. Ve funkci ale zatím zůstává. Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jasný deadline neřekl.
Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.
Poradní komise doporučila vicepremiérovi Vítu Rakušanovi (STAN) jako budoucího policejního prezidenta současného náměstka policejního prezidia Martina Vondráška. Ministr vnitra to potvrdil ve vysílání CNN Prima NEWS. Vondrášek byl jediný kandidát, který se do nabídkového řízení přihlásil. Podle některých kritiků by však jeho jmenování mohlo způsobit politizaci policie.
Česko čeká v pátek a o víkendu velice nestálé počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zatímco přes den se teploty dostanou na 6 °C, v noci by mohlo být až -5 °C. Střídat se budou také sněhové přeháňky s těmi dešťovými.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, udělal tak poslední tečku za první větví jeho korupční kauzy. Rath si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu vězení, 11. ledna se dostal podmínečně na svobodu. ÚS rozhodoval koncem roku bez veřejného jednání, nyní usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zároveň také odmítl stížnost dalšího z odsouzených, manažera Tomáše Mladého, jenž dostal pětiletý trest.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
