Savo a toaletní papír jsou k ničemu. Po tornádu nám schází úplně jiné věci, vzkazují místní

„Zatím máme jen přemíru sava a toaletního papíru a to je nám úplně k ničemu. Chybí svinovací metry, černé kýble. Kolečka chybí ve velkém, šrouby –⁠ různé druhy. A už nemáme vůbec žádné, vodováhy, tesařská a i zednická kladiva, sekyrky, štětky a válečky na malování, barvy, perlinka. No ale chybí nám toho mnohem víc,“ popisuje současnou situaci pro CNN Prima NEWS Lidija Konečná.

Ta pracuje jako dobrovolnice ve skladu v Hodoníně, který slouží jako hlavní centrální místo, kam si lidé z postižených domů mohou jezdit pro potřebný materiál. Sklady, které byly zřizovány v jednotlivých obcích, se pomalu ruší a tento je jedním z posledních. Fungovat bude určitě do konce srpna, co bude poté, se uvidí.

Konkrétní adresu, kontakty a místo, kam mohou lidé věci nosit, najdete na stránkách města Hodonín.

Mámě štěstí, máme střechu

„Přijela jsem si pro štětku na malování, protože jeden pokoj už bychom mohli vymalovat, ale nemají ji. Nedá se koupit ani v hobby marketech, vše je vyprodané,“ líčí situaci obyvatelka Moravské Nové Vsi Zlata Maďeřičová, která jezdí do Hodonína pro věci pravidelně.

Paní Zlata sama svůj příběh popisuje jako jeden z těch šťastnějších, a to i přesto, že jí tornádo odneslo půlku střechy a polovinu domu zdemolovalo.

„Máme štěstí, přežili jsme. Uletěla nám půlka střechy domu. Tam, kde jsme spali, zůstala totálně zdemolovaná ložnice. Navíc jsme zrovna procházeli rekonstrukcí a všechny naše úspory padly právě na ni. Škody jsou celkově vyčísleny asi na dva miliony korun a čekáme, jak se teď stát zachová,“ popisuje paní Zlata.

Peníze od nadací podle ní přišly velmi brzy. „Nadace velmi rychle pochopily, že je třeba za lidmi chodit do domů, a to funguje. Pro Moravskou Novou Ves je jako dárce určená (humanitární organizace) Adra. Už před 14 dny jsme dostali prvních 150 tisíc korun. Toto šlo velmi pružně. Další peníze, které jsme dostali, byly z charity,“ popisuje paní Zlata s tím, že celkem jim bylo zatím vyplaceno asi 320 tisíc.

Měsíc po řádění tornáda na jižní Moravě: Jak se postižené obce proměnily?

Jihomoravský kraj

Od tragického momentu, kdy se jihem Moravy prohnalo ničivé tornádo, uplynul přesně měsíc. Ve zpustošených obcích mezi Břeclaví a Hodonínem lidé odvedli obrovský kus práce. Ulice se výrazně proměňují a místní spolu s dobrovolníky začínají budovat tváře obcí naprosto od nuly.

O tom, že chybí především stavební materiál, se rozpovídal i další z postižených, Pavel Hepal z Lužic. „Teď jsme slezli ze střechy, povídejte,“ reaguje na hovor redaktorky CNN Prima NEWS Hepal. Pomoc dobrovolníků je podle něj stále na místě, ale ještě víc třeba je právě materiál.

Všechno si děláme sami, firmy nejsou

„Savo nepomůže, pomůže materiál. Třeba polystyreny není kde koupit. Lepidla, lepenky atd. –⁠ je tu problém, že je vše vyprodané a na vše se čeká. Plechařina na střechy není. Jen u nás v ulici je cca 40 domů bez čepice,“ pokračuje Hepal, kterému z domu po řádění tornáda zbyly pouze obvodové zdi.

Vše si podle svých slov dělá sám s pomocí sousedů, kamarádů i dobrovolníků, kteří přijížděli. Zájem podle něj pomalu opadá, ale i tak jsou vděční za každou ruku a nohu.

„Všechno si děláme sami. Není šance sem nahnat žádné firmy, všichni jsou obsazení. Nejde se nikoho dovolat, každá firma má práci na měsíce dopředu. Za dva měsíce se nám tu sešly ale parádní týmy dobrovolníků a my jim strašně děkujeme. Snažíme se, co můžeme, už jsme ale vyřízení,“ popisuje situaci téměř měsíc a půl po tornádu Hepal.

Jak vypadalo tornádo z vesmíru? Meteorologové zveřejnili unikátní snímky

Počasí

Téměř měsíc po řádění tornáda zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) družicové snímky z momentu, kdy přírodní živel poničil na jižní Moravě stovky domů, způsobil škody až 15 miliard korun a usmrtil šest lidí.

Kdybych byla premiérem, prosila bych stavební firmy

A právě nedostatek materiálů a čekání na peníze státu je problémem i podle dalších místních. „Dobrovolníky v každém případě stále potřebujeme. Je to všechno na lidech. Veškerá těžká technika je už mimo obec. Většina domů má rychle jen zaplachtované střechy, někteří čekají na peníze, jiní je sice už mají, ale zase chybí řemeslníci a materiál,“ řekl CNN Prima NEWS starosta Jednotky sboru dobrovolných hasičů Mikulčice Jaroslav Bolfík.

Podle Zlaty Maďeřičové je domluva se státem složitá a byrokraticky zbytečně náročná. „Komunikace s pojišťovnou je docela v pohodě. Musíme ale platit třeba předem odhadce. Sice nám je dají, ale musíme pro ně na Červený kříž. Kdekoliv narazíte na stát, tak to působí dojmem, že si vymýšlí, jak nám to zkomplikovat. Na slíbené peníze na ruku od úřadu práce jsme musely čekat několik dnů a strávit hodiny na úřadu,“ dodává poškozená paní Maděřičová s tím, že zrovna v té době potřebovali více než co jiného koordinovat dobrovolníky a ne postávat na úřadech.

„Kdybych byla premiérem, tak oslovím všechny firmy, které vyrábí tašky, a poprosím je, ať vykomunikují nasmlouvanou výrobu a na měsíc to přeruší a pomohou nám bez střech. Takové jednání jsem nezaznamenala. Poprosila bych stavební firmy, že jsou tady lidé bez střech, jestli by nemohli jít jako první sem,“ dodala paní Zlata.

Právě to by podle všech místních pomohlo. Osudy jsou různé, ale střechu potřebují všichni –⁠ a především starší občané nemají tolik přátel a kamarádů, kteří by mohli přijet pomoci.