Měsíc po řádění tornáda na jižní Moravě: Jak se postižené obce proměnily?

Uprostřed Hrušek, které se řadí mezi nejpostiženější obce, bydlí Jan Kuja. I po měsíci má řádění ničivého živlu před očima. Vybavuje si, jak kolem něj létaly sedmimetrové trámy. Vzhledem ke svému věku si však na opravu zničeného domu sám netroufne. „Dnes už jsou tady potřeba řemeslníci a chlapi. Shazovat bordel z vrchu mohly i ženy, ale podávat cihly a maltu, na to nyní potřebuji zedníky,“ komentoval Kuja.

Měsíc rozdíl a dvě neporovnatelné obce

Zasažená oblast se změnila k nepoznání. Těžkou techniku, hasiče a armádu vystřídali dobrovolníci a stavební firmy. „Kdo dnes po měsíci přijede, tak řekne, že jsou to dvě neporovnatelné skutečnosti, dvě neporovnatelné obce. Stav z 25. června ráno, kdy zde byla válečná zóna, rozvaliny, suť, dřevěné trámy, zeleň, poničená auta a jiné, tak je skutečně pryč,“ vzpomínal starosta obce Lužice Tomáš Klásek.

Timmermans: Řádění tornád je důsledek lidského chování. Musíme se s tím naučit žít

Ekologie

Řádění tornád a dalších přírodních živlů je podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse důsledek lidského chování. Lidstvo se bude muset naučit žít v rámci planetárních mezí. Body, které Evropská komise v klimatickém plánu představila, neznamenají rozhodnutí, ale návrhy řešení, o kterých se bude se členskými státy dále jednat.

Právě vzhled je to první, co člověka zarazí po příjezdu do postižených obcí. Například na hlavní ulici v Hruškách je naprosto jiný pohled než před měsícem. „To si nedokážete představit. Jedete z vrchu, kde nic nebylo, přijedete sem a díváte se na zkázu jako po válce,“ sdělil dobrovolník David Dušánek. Řádění tornáda se nevyhnulo ani církevním budovám. V Moravské Nové Vsi přišel kostel o krov. V Hruškách pak kostel přišel o svoji věž. Ta byla z bezpečnostních důvodů stržena.

Jedna z prvních demolic hasičského útvaru začala v Lužicích. K zemi šlo postupně zdravotnické středisko, následoval pak bytový dům. „Slavnostně jsme zahájili stavbu nových ordinací, střediska a předpokládáme, že na podzim příštího roku bychom lékařům a občanům nabídli kulturní prostory odpovídající dnešním požadavkům,“ doplnil Klásek.

Po prvotních náročných pracích obce utichly. Z míst neštěstí odjeli záchranáři a ubylo i dobrovolníků. Provoz na silnicích tak klesl na minimum a krajinou se ozývají zvuky stavebních strojů. Vesnice se nyní postupně obnovují. Nikdo si však netroufá odhadovat, kdy budou obce fungovat stejně, jako před tragickým dnem.