Sázka El Salvadoru na bitcoin krutě nevyšla. Země se potácí nad finanční propastí
Výběr redakce
Když 7. září loňského roku malá země střední Ameriky zavedla bitcoin jako oficiální platidlo, v komunitě „hodlerů“ se ozvalo uznalé zamručení. Jenže už po několika měsících se ukazuje, že šlo o obrovský risk, který nevyšel. Jako by hrstka lidí, která se loni v září vydala proti bitcoinu protestovat, tušila, co přijde. El Salvador si totiž adopcí bitcoinu výrazně zkomplikoval svou finanční situaci.
„Vládní finanční problémy nevznikly kvůli bitcoinu, ale kvůli bitcoinu se zhoršují. Zatímco měl být součástí řešení, stal se součástí problému,“ uvedl pro agenturu Reuters Ricardo Castaneda, ekonomický analytik Institutu pro středoamerická fiskální studia. Naráží tak na fakt, že nejpopulárnější kryptoměna ztratila už 45 % své hodnoty od okamžiku, kdy se stala v El Salvadoru oficiálním platidlem.
Čtěte také
Přitom sama skutečnost, že prezident El Salvadoru Nayib Bukele de facto postavil bitcoin na roveň amerického dolaru (ten byl do 7. září jedinou oficiální měnou země), nemusela představovat takové riziko.
Bitcoinové spekulace nevyšly
Na problémy si El Salvador začal zadělávat tím, že jeho vláda rozhodla o nákupu bitcoinu do svých rezerv a činila tak v době, kdy se hodnota bitcoinu blížila svým historickým maximům. Vůbec nejdražší nákup El Salvador učinil 26. listopadu, kdy se bitcoin obchodoval na úrovni kolem 60 tisíc dolarů. Zatím poslední nákup proběhl počátkem května. To už bylo hodnota bitcoinu téměř poloviční, i tak ale el salvadorská vláda prodělala něco přes 600 tisíc dolarů. Celková ztráta ze všech nákupů pak činí více než 36 milionů dolarů, což jsou téměř tři procenta el salvadorského rozpočtového schodku.
Negativního vývoje si samozřejmě všímají věřitelé, kteří kupují el salvadorské vládní dluhopisy. Kvůli bitcoinové eskapádě prezidenta Bukeleho nyní požadují výrazně vyšší rizikovou prémii, což znamená, že el salvadorský vládní dluh se začíná pořádně prodražovat.
Čtěte také
Nemluvě o tom, že jeho objem se kvůli dopadům pandemie koronaviru zvětšil z necelých 20 miliard dolarů na konci roku 2019 na téměř 24,5 miliardy dolarů na konci roku loňského. Jeho výše tak dosahuje přibližně 100 % HDP, přičemž před pandemií to bylo jen mírně nad 73 %.
Obří nárůst zadlužení
Tak rychlý nárůst zadlužení představuje další faktor, proč se země může dostat do ještě hlubších finančních problémů. El salvadorský ministr financí Alejandro Zelaya proto už loni požádal Mezinárodní měnový fond o půjčku v objemu 1,3 miliardy dolarů.
Jenže fondu se bitcoin v El Salvadoru rovněž nelíbí. Jeho zástupci dokonce zemi vyzvali, aby se jej úplně zbavila. „Jakákoli úvěrová angažovanost Mezinárodního měnového fondu by se totiž musela zabývat riziky, včetně těch souvisejících s přijetím bitcoinu jako zákonného platidla, stejně jako riziky souvisejícími s hospodářským řízením země,“ uvedl podle agentury Reuters člověk z Mezinárodního měnového fondu.
„Je pochopitelné, že potenciální věřitelé El Salvadoru se budou nyní zdráhat tamní vládě půjčovat. Obzvlášť v situaci, kdy není jistota, že vláda půjčené peníze zase nevyužije k nákupu bitcoinu, aby se pokusila kompenzovat předchozí ztráty,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Pomocná ruka MMF?
El Salvadoru však nemusí pomoci ani skutečnost, že si vedle bitcoinu ponechala jako zákonné platidlo také americký dolar. Země tak fakticky nemá vlastní centrální banku, a tedy ani kontrolu nad úrokovými sazbami. Ty ovládá americký Federální rezervní systém (Fed). A vzhledem k tomu, že Fed již začal sazby zvyšovat, El Salvadoru se opět jeho vládní dluh prodraží.
„Restrukturalizace dluhu El Salvadoru je nevyhnutelná, pokud vláda bude pokračovat v nastolené hospodářské politice,“ řekla agentuře Reuters Polina Kurdyavková, šéfka analýz rozvíjejících se ekonomik ve společnosti BluBay Asset Management. Podle ní El Salvador může situaci ustát, ale již jen s pomocí Mezinárodního měnového fondu. „Musí ale jednat okamžitě,“ dodala.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
