Chorvatští fanoušci patří v Evropě k nejvášnivějším. Zdroj: Profimedia.cz
Damir Turčič je jedním z nejvěrnějších fanoušků chorvatské fotbalové reprezentace, za týmem s šachovnicovým dresem jezdí po mistrovstvích světa a Evropy pravidelně od roku 1996. Letos na Euru kvůli pandemii poprvé chybí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje svůj smutek z propadlých vstupenek, přidává však i pohled na zápas proti českému národnímu týmu.
Euro dospělo k zápasu Česka proti Chorvatsku. Jak to dopadne?
Bude to podle mého z obou stran otevřený zápas. Český nároďák přece tradičně rozhodně nepatří k mužstvům, které se zakopají před vlastním pokutovým územím. A my zase po úvodní prohře s Anglií nutně potřebujeme vyhrát. Coby vášnivý fanoušek Chorvatska samozřejmě vždycky věřím, že to pro nás dopadne dobře. Platí to i teď.
MS ve fotbale 2022
Na co v zápase proti českému týmu sázíte?
Největší zbraní chorvatského mužstva je, že se může opřít hned o několik hráčů ze špičkových evropských klubů. Máme Luku Modriče z Realu Madrid, Ivana Perišiče z Interu Milán, Matea Kovačiče z Chelsea, Antea Rebiče z AC Milán. Jejich individuální dovednosti v nároďáku hezky navazují na všechny ty pozoruhodné osobnosti, které jsme měli dřív – myslím tím bojovníky typu Roberta Jarniho a Maria Mandžukiče, stejně jako míčové kouzelníky Roberta Prosinečkiho, Aljošu Asanoviče a Eduarda da Silvu. Všechna tahle jména cosi spojovalo: obrovská hrdost a vášeň, které my Chorvati k reprezentaci cítíme. I to je naše plus.
Máte obavy z některého českého hráče?
Budu k vám upřímný – současné české mužstvo je pro mě velká neznámá. Pokud bych měl vybrat někoho, o kom mám alespoň trochu přehled, pak zmíním Jakuba Jankta ze Sampdorie, Tomáše Součka z West Hamu a brankáře Tomáše Vaclíka ze Sevilly.
Damirova parta na jednom z památných výjezdů. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Bohatá Damirova sbírka vstupenek ze světových i evropských šampionátů. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Jeden z památných výjezdů Damirovy party. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Damirova parta na jednom ze šampionátů. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Chorvatský fanoušek Damir Turčič Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Damir Turčič s dalšími chorvatskými fanoušky na výjezdu. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Fandění je vášeň. Když máte na sobě chorvatský dres, tím spíš. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Damir Turčič s dalšími fanoušky na Euru v roce 1996. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Jeden z výjezdů Damirovy fanouškovské party. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Damirova parta na jednom z památných výjezdů. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Bohatá Damirova sbírka vstupenek ze světových i evropských šampionátů. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Jeden z památných výjezdů Damirovy party. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Damirova parta na jednom ze šampionátů. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Chorvatský fanoušek Damir Turčič Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Damir Turčič s dalšími chorvatskými fanoušky na výjezdu. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Fandění je vášeň. Když máte na sobě chorvatský dres, tím spíš. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Damir Turčič s dalšími fanoušky na Euru v roce 1996. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Jeden z výjezdů Damirovy fanouškovské party. Zdroj: Archiv Damira Turčiče
Schick vás po fantastickém gólu proti Skotsku neděsí?
Máte pravdu! Patrikova trefa přes půlku hřiště byla fakt mistrovský kousek. Na celém světě bude jen málo fotbalistů, kteří v podobné situaci dokáží využít kombinaci tak mimořádného herního přehledu a kopací techniky. Schickův gól je podle mého plně srovnatelný s tím, co několikrát v kariéře předvedl Zlatan Ibrahimovic. Ten takové kulišárny taky dovede, pár podobně bláznivých gólů si od něj pamatuju. A stejně jednou Ronaldinho nachytal Davida Seamana.
Program ME 18. června
Skupina E
15:00 hodin, Švédsko–Slovensko
Skupina D
18:00 hodin, ČESKO–Chorvatsko
21:00 hodin, Anglie–Skotsko
Z prvního českého zápasu na turnaji si budeme pamatovat Schickův gól, z chorvatské premiéry mi nejvíc utkvělo, jak angličtí fanoušci bučeli na vaši hymnu. Co jste tomu říkal?
Přiznám se, že mě to ani nepřekvapilo, ani nijak zvlášť nenaštvalo. Já nemám rád, pokud si na stadionu připadám jak v divadle. Baví mě, pokud jsou ve fotbale emoce, vášeň. Klidně ať se bučí, křičí, používá pyro a všemožná choreografie. Patří to k tomu. Fotbaloví fanoušci jsou vždycky do určité míry odrazem celé společnosti, a to včetně jejích neblahých prvků. Proto jsem se fakt vůbec nerozčílil. Opravdu. Zřejmě v tom hrála roli nějaká jejich frustrace. Já to beru takhle: Být fotbalovým fanouškem, to znamená vyznávat specifický životní styl, který je možná těžké ostatním vysvětlit. Jsem si celkem jistý, že pokud bychom s dalšími chorvatskými fanoušky mohli být při prvním utkání ve Wembley, taky bychom si při God Save the Queen zabučeli.
Skotský fanoušek: Jste dobří, ale porazíme vás. I když Souček hraje fantasticky
Skotský fanoušek Garry Jones toho ví o českém fotbalu dost. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzpomíná nejen na Antonína Panenku a Petra Čecha, ale i na Jiřího Jarošíka. Hlavně však přemýšlí o tom, jak může dopadnout zápas, kterým Skotové i Češi vstoupí do letošního Eura. A kolem něhož je kvůli kauze Kúdela tak divoká atmosféra.
Vy osobně jste tam být měl.
Ano, měl jsem koupené lístky na několik zápasů letošního Eura. Za 500 eur. Pandemie mě bohužel o cestu na šampionát připravila. Tohle je pro opravdového fotbalového fanouška nejhorší noční můra: Dívat se na turnaj jen doma u televize a předstírat, že tak je to všechno v pořádku. Do poslední možné chvíle jsem doufal, že se na stadion přece jen dostanu. Jakmile ovšem pořadatelé začali vracet peníze za nakoupené vstupenky, bylo mi jasné, že nikam nepojedu. Tím spíš, když se pak začalo mluvit o povinné karanténě pro každého fanouška, který by to snad přece jen chtěl zkusit.
Od Eura v roce 1996 jste byl s chorvatským nároďákem na každém velkém šampionátu. Bolí to proto o to víc?
Bezesporu! Od Eura 1996 v Anglii až po mistrovství světa 2018 v Rusku jsem nevynechal jediné utkání chorvatského nároďáku. Ani jediné! Asi nejraději vzpomínám hned na první výjezd v šestadevadesátém. Tenkrát jsme s kamarády vyrazili ze Záhřebu do Londýna autobusem, na to nezapomenu do konce života. Od té doby jsem toho nacestoval fakt dost. Po celém světě jsem se podíval na zhruba dvě stě stadionů, až na Kypr a Faerské ostrovy jsem díky fotbalu viděl celou Evropu. Strávil jsem měsíc v Brazílii a Rusku, dvacet dnů v Japonsku. Kvůli zápasu jsem klidně odřídil třicet hodin. Fotbal je pro mě obrovská vášeň, dokáže ze mě vyždímat i krajní emoce. Slzy smutku i radosti. Pokud bych měl vyprávět o tom, co všechno jsem na těch turnajích zažil, bylo by to na knihu.
Hlavní chorvatskou hvězdou je Luka Modrič. Zdroj: AP
Hlavní chorvatskou hvězdou je Luka Modrič. Zdroj: AP
Co by v ní nemohlo chybět?
Určitě třeba mé putování po Brazílii, která je neuvěřitelně fascinující zemí. Nebo návštěva stadionu La Bombonera v argentinském hlavním městě Buenos Aires, kde hrají slavní Boca Juniors. Nikde na světě jsem neviděl lepší arénu. Samostatnou kapitolu v té knize by určitě tvořilo povídání o Japonsku 2002. Když jsem tam tehdy přiletěl, připadal jsem si jak na úplně jiné planetě. Mnohá zajímavá místa jsou však i nadosah – líbilo se mi například ve skotském Edinburghu nebo estonském Tallinnu, uchvátilo mě celé Portugalsko. Všude narazíte na pozoruhodné lidi. Vlastně mám pozitivní zkušenost i s Čechy. S vaší reprezentací jsme hráli v základní skupině Eura 2016, s českými fanoušky jsme si tenkrát velmi rozuměli. Přišlo mi, že máme dost společného; přinejmenším hrdost na to, odkud pocházíme.
Český fanda Maradony má doma i jeho sochu. Myslel jsem, že nikdy neumře, smutní
Asi žádný jiný Čech není ze středeční smrti Diega Maradony tak špatný jako právě Miloslav „Čurby“ Urbanec. Odjakživa byl do fotbalové legendy úplně zblázněný. Za domem kousek od Pardubic si nechal postavit Diegovu sochu. Místo zahrady má kopii stadionu, na kterém Maradona hrával. Z reproduktorů si tu sem tam pustí i argentinskou hymnu. Zrovna teď ale „Čurbymu“ docházejí slova. „Já si vážně myslel, že Diego nikdy neumře,“ svěřil se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Vybavíte si vedle fanoušků i některého českého hráče?
Jistě, v paměti mi zůstali fotbalisté vaší slavné generace. Moc se mi zamlouval například prvotřídní technik Karel Poborský. Nebo Pavel Nedvěd – nekompromisní fotbalový válečník. Taky top brankář Petr Čech, Patrik Berger, Pavel Kuka, Tomáš Rosický.
Doba se změnila, tahle generace je pryč. Myslíte, že jejich nástupci v českém nároďáku mohou na Euru porážet týmy, jakým je třeba Anglie?
A proč by ne? Třeba právě Anglie nás sice v prvním utkání skupiny porazila 1:0, její hra mě však nijak neohromila. Češi si při zápase musí trpělivě počkat na svou šanci. Protože nějaká určitě přijde.
Kdo podle vás letošní Euro vyhraje?
Za sebe říkám: Německo, nebo Španělsko.
