Britský král Karel III., kterého čeká začátkem května korunovace, má velký vztah k památkám, čímž kdysi příjemně překvapil i při návštěvě Česka. Na rok 1991 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zavzpomínal tehdejší kancléř prezidenta Václava Havla a později ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Blíží se korunovace. Vy jste Karla III. v roce 1991 doprovázel v Praze, když jste byl kancléřem prezidenta Václava Havla. Jaký na vás tehdy dělal dojem?
Velice dobrý. Je to inteligentní člověk, který se o věci zajímá. Nejvíce o přírodu, ale také o naše památky. Konverzace s ním je zajímavá, což o to. Když někoho podobného doprovázíte, tak to člověka přece jen potěší.
Našli jste společná témata?
Bavili jsme se o věcech tady. Nediskutovali jsme o Americe či jiné politice.
Co konkrétně to bylo?
Pražské památky. Jak známo, tak se tady i později angažoval. Prošli jsme se pod Hradem, byli jsme i na zámku v Jezeří. Tohle všechno ho velmi zajímalo.
ČTĚTE TAKÉ: Korunovace Karla III. se zúčastní Pavel s manželkou. Do Londýna dorazí netradičně
Předpokládám, že jste před setkáním s ním musel mít nějaká očekávání, ale bylo naopak něco, čím vás překvapil?
Ano, a velice příjemně. Jak moc se zajímá a kolik toho ví.
Tehdy byl v Praze ještě s princeznou Dianou...
Ano. Ta byla opravdu krásná. Na ni nikdy nezapomenu.
Jak ta se zajímala o Prahu?
Neměl jsem tu čest jí doprovázet. Doprovázel jsem pouze prince, takže s princeznou jsme se jen velmi krátce setkali.
Po boku krále je již řadu let jeho druhá manželka, královna Camilla. S tou jste se setkal?
Ne.
Přesto, jaký na vás dělá dojem?
Z někoho, koho jsem nepotkal, si dojem netvořím. Z fotek v novinách to nemůžu říci, to bych byl debil.
Jak Schwarzenberg rozesmál královnu
Později jste se potkal s královnou Alžbětou II., matkou současného krále. Co byste řekl, že měli společného, a v čem se naopak lišili?
Je to normální rozdílnost mezi matkou a synem. Oba dva ale mají smysl pro humor. Tak dobře je však neznám, abych řekl, jaké rozdíly mezi nimi mohou být.
S královnou jsem se potkal dvakrát v životě a bylo to docela vtipné. Byl jsem pozván přímo do Buckinghamského paláce. Tehdy ještě žil slavný lord (Louis) Mountbatten, což byl britský vojevůdce za 2. světové války (rovněž strýc prince Philippa, manžela královny Alžběty II.; pozn. red.), a on byl měsíc před tím ve Vídni a přenocoval u mě v hotelu. Představil mě královně a vychvaloval hotel, jak to v něm bylo dobrý. A já jim na to řekl: „Ale za to vám vděčím. Kdyby královské letectvo nebombardovalo Vídeň a nezničilo levé křídlo mého paláce, tak by mi památkový úřad nikdy nedovolil udělat z paláce hotel. Takže vlastně jsem vám za to vděčný.“ Královna se rozesmála a řekla: „Vy jste první člověk, který mi děkuje za to, že jsme vás bombardovali.“ (úsměv)
Co lze od nového krále očekávat?
Myslím, že si je již dnes velmi vědomý svých povinností. Bude klást větší důraz právě na zelená témata a ochranu přírody, kde se přímo angažuje. Nejen zde, protože jak hospodaří na svých farmách, to je opravdu vzorné (král Karel III. je nadšený farmář; pozn. red.). Ale přece jen je z jiné generace, takže se bude asi více zajímat o architekturu, umění a podobné věci. Ale jinak bude velmi úzkostlivě dodržovat nepsanou britskou ústavu.
Nechci znít neuctivě, ale není pro něj handicap, že na trůn nastoupil v 73 letech? Že vlastně celý život čekal na příležitost?
Ale má velmi bohaté zkušenosti. Pro tu práci to není nevýhoda, naopak.
Nemáme pojem, co je král a monarchie, říká Schwarzenberg
Role panovníka ve Velké Británii je ale značně omezená. Lze od něj očekávat nějaké změny co se týče užívání pravomocí?
Ne. Bude dodržovat nepsanou britskou ústavu. Na druhé straně je korunovaný král a pomazaný. Má tedy velké postavení i k anglikánské církvi. U nás vlastně nemáme pojem, co je král. Nevíme, že nejdůležitější obřad při korunovaci není nasazení koruny, ale právě pomazání. A to je od prastarých dob a má to i svůj náboženský obsah. William Shakespeare píše: „Not all the water in the rough rude sea Can wash the balm from an anointed King (v překladu „Vše vodstvo v moři divo-bouřilivém nemůže králi, kterýž pomazán, balšámu smýt“, z Shakespearova díla Richard II.; pozn. red.). Tomu zde nerozumíme, ale je to obsah monarchie, že má vztah k tomu nahoře.
Britský panovník je navíc hlavou anglikánské církve...
Ten citát Shakespeara pokračuje: „The breath of worldly men cannot depose The deputy elected by the Lord.“ (v překladu „I všech na světě dech lidí sesaditi náměstka nemůže, jejžto zvolil Hospodin“; pozn. red.) To je základní myšlenka monarchie. To není jako prezident, král má jiný vztah. Stojí za to se tím zabývat, co opravdu monarchie je.
Vrátím se zde k české lince. Král Karel III., v době kdy byl ještě korunním princem, navštívil Česko hned několikrát. Byl zde i poté, co jste jej doprovázel, dokonce i s nynější královnou Camillou. Myslíte, že by se mohl do Česka vrátit již jako král?
Britský panovník navštíví obvykle nějakou zemi jen jednou. Snad se sem ale vrátí, je to možné. Ale je mu už 74 let a není už takový čipera. Sympatie ale pro nás má, takže uvidíme. Má tady navíc něco důležitého, a to anglickou školu (The English College in Prague – Anglické gymnázium, o.p.s.; pozn. red.). Za to mu také vděčíme, že se o ni osobně velice stará. Poprosil prezidenta Havla, aby byl patronem té školy, poté požádal mě a ta škola mu opravdu leží na srdci.
